Asi budu volit Zemana

Nedělní chvilka poezie v próze
Počet zobrazení: 3474

Ne že bych si nedovedl představit lepšího prezidenta. Diplomatičtějšího, slušnějšího, střízlivějšího, mladšího, zdravějšího, a přitom stejně vtipného, neúplatného, nevydíratelného a rozhodného. Ale kde takového borce vzít a nekrást?

Mezi devíti oficiálními kandidáty pro příští české prezidentské volby žádného nevidím, i když některé z nich osobně znám a na ty ostatní jsem si řádně posvítil. Takže musím přiznat, že jsou to všechno schopní mužové – někteří možná schopní všeho – a k výkonu funkce hlavy státu by nepochybně přistoupili tvůrčím způsobem.

Pan Drahoš by jistě vahou svého úřadu podporoval rozvoj školství a vědy, takže by se z české země stala zemská akademie na pohled a z každého Čecha aspoň bakalář.

Pan Kulhánek by mohl řídit stát jako automobilku a z naší republiky vytvořit největší automobilovou montovnu světa.

Pan Hannig by nejspíš oprášil polozapomenuté heslo „Co Čech to muzikant!“ a republiku dirigoval jako orchestr. A možná že by ze všech občanů udělal skladatele. Jde jen o to, aby pak neskládali jenom uhlí a obilí z cizích nákladních vagonů.

A pan Topolánek? Ten by z nás ze všech udělal nejspíš ogary s gulema a z Hradu celosvětové centrum lobistiky.

Největší naděje bych ovšem vkládal do pana Horáčka. Ten by mohl při troše dobré vůle udělat z Česka jedno velké Las Vegas nebo Monte Carlo. Případně by mohl celou republiku vsadit na nějakou sázkařskou tutovku a pak ze všech Čechů a Moravanů udělat milionáře.

Pan Hilscher by nám mohl naordinovat celonárodní redukční dietu, abychom všichni zhubli (což by většině z nás jen prospělo!) a státní kasa se spravila, zatímco pan Hynek by nás mohl všechny vyzbrojit, a pak ať si migranti všech zemí společně trhnou!

No a pan Fischer? Ten by jistě zvládl udělat z Hradu světovou výzkumnou agenturu a vzkřísit tak zašlou slávu delftské věštírny, kněžny Libuše i prognosťáku, ve kterém se rodila naše demokracie. A kdyby snad během jeho státní návštěvy Ruska napsal nějaký tamní pisálek, že by Čechoslováci měli být Rusům vděčni za internacionální pomoc v roce 1968, a domácí psavci ho začali vyzývat, aby se na protest okamžitě vrátil domů, jistě by jim dokázal diplomaticky vysvětlit, že právě o to jde těm, kteří ruského „odstřelovače“ angažovali. Ať už to byli zahraniční političtí jestřábi, nebo zlodějské české straky.

Jo, pane, kdyby se tak přednosti všech uvedených kandidátů našly u jednoho jediného, to by bylo! Jenže není.

A tak mi asi nezbude, než dát svůj hlas tomu baviči a současně poněkud svéhlavému starému muži s různými neduhy, který už na Hradě je a který navzdory svým přešlapům a chybám přece jen vzácně vyvažuje různé politické tendence a zájmy a většinou tak pracuje ve prospěch pracovitých lidí České republiky a v neprospěch parazitů a tunelářů.

A že národ rozděluje a nesjednocuje? Zaplať pámbu! Nejvíc dokázali své národy sjednotit Hitler, Stalin, Mussolini a Franco. Ale o takové sjednocování není co stát!

A co když Zeman nevyhraje? Inu, co! Potkám-li nově zvoleného prezidenta, ať už se bude jmenovat Drahoš, Horáček či jinak, pozdravím ho a bude-li chtít se mnou mluvit, budu ho oslovovat pane prezidente. Nebudu mu ukazovat červené ani žluté karty, nepolezu na hradní střechu a nebudu krást prezidentskou standartu ani za ni vyvěšovat obří rudé trenky či modrý suspenzor.

A pokud by snad nový prezident dostal bláznivý nápad udělit mi státní vyznamenání, nejen že bych ho neodmítl, ale šel bych si pro ně ve vhodném oblečení a ne třeba v mikině.

Za jeho případné chyby bych ho ovšem kritizoval – nejspíš na blogu, protože ve většině profesionálních médií jsem nežádoucí osoba, a navíc slušně, ale kdyby se dopustil nějakého trestného činu, či dokonce velezrady, podal bych na něj trestní oznámení.

Tak totiž vypadá skutečná demokracie.

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon

Reagujte na článok

Napíšte prosím Váš text.

Blogy a statusy

Píšte a komunikujte

ISSN 1336-2984