Reklama
Reklama

Bez Boha a bez kříže žijí i věřící

Počet zobrazení: 2029

Roky života, poté, když nás všechny nechal tatínek po svém návratu z nacistického německého vězení vyškrtnout z katolické církve, mám pořád skvělé vztahy s věřícími i s mnoha duchovními. Nebylo příjemné, když po mých každoročních přednesech básní u vánočního překrásného betlému v jihlavském kostele U minoritů den co den četli kněží z kazatelny naše rozhodnutí a upozorňovali na naše neznabožství.

Nemohu vůbec po létech života prohlašovat, že věřící jsou andělé a nevěřící čerti. Na obou stranách jsou hodní, skvělí i odporní. I v příbuzenstvu debatuji s lidmi z obou stran. Blízká příbuzná Míla Mooro, která žije v Mexiku, mi spolu s chilli poslala z daleké země stříbrný přívěsek, na kterém je zobrazena Panna Marie Guadalupská.

zvon_hrabica_1.jpgV železářství v pražské Dlouhé třídě jsem si k němu koupil železný řetěz a neudělám s mým talismanem bez něho ani krok.

Tak jako si ode mne odsedali lidé v metru, když jsem po tom „něžném sametu“ četl ruské noviny a knihy, tak se mi jiní dneska posmívají, co jsem si to pověsil na krk.

Často nevím, co před blbečky mám vůbec dělat.

Mám jim každému jednotlivě vysvětlovat, že je to dárek až z Mexika? Jiný můj příbuzný vyřezává z lípy betlémy a dva překrásné předal papeži Janu Pavlu II. přímo ve Vatikánu. Příběhů mám bezpočet. Před dvěma roky jsme na zahradě v chalupě ze spadlé třešně vytvořili s kamarády kováři a tesaři zvoničku, požehnal ji i místní pan farář.

Vyslechl sem si projev pana kardinála Duky v chrámu svatého Víta. O kardinálovi Beranovi toho vím poměrně hodně; byl to jistě statečný člověk. Po válce se několikrát setkal a rozmlouval s jiným statečným člověkem – s generálem Ludvíkem Svobodou. Oba měli za sebou válku, jeden v Dachau, jiný na Dukle. Ve stejné době, kdy mu bylo uděleno domácí vězení, potupná internace a často vůbec neměl vědět o světě, dral na jiném místě peří s vysokými  katolickými hodnostáři a německými gestapáky ve věznici Valdice jiný hrdina – od Tobrúku i od Dukly, generál Karel Klapálek.

Byly to prašivé okamžiky.

Ještě jsem v posledních letech neslyšel jediného českého ani slovenského politika, že by hrubě a cokoliv zlého vyslovil na veřejnosti na vysokého církevního činitele.

Teď kardinál Duka, před časem vyznamenaný na Pražském hradě, hlasitě vyčinil prezidentu Miloši Zemanovi jeho nehoráznost, že promluvil na sjezdu KSČM. Zrovna v den uložení ostatků kardinála Berana.

Způsob, jakým to pan kardinál udělal při souhlasném kývání hlavou Mirky  Němcové a také ministryně v obraně, a jistě i v pokání – neměl pro mne žádného srovnání.

Kdybych byl nadán umem a duchem Karla Havlíčka Borovského, napsal bych politický verš, ale neumím to.

Poté, když zvonily zvony, jsem chodil po Karlově mostě; kolem mne tam pak po skončení ceremonií v katedrále proudili věřící, mniši, jeptišky, kněží. Já se díval na ně, oni se dívali na mne. Vůbec jsem si neuvědomil, že jsem si na putování Prahou a na procesí oblékl bílé tričko, které mi daroval k narozeninám jeden z mých, kdo mne mají rádi. Je na něm v černém provedení kresba Mistra Jana Husa v plamenech na kostnické hranici a lemuje ji červené písmo jeho výroku:

„Hledej pravdu, slyš pravdu, drž pravdu, uč se pravdě, braň pravdu, až do smrti.“

Foto: Autor

Priemer: 4.8 (20 hlasov)
     
Reklama
Reklama
Kvalitné matrace za super ceny - NovyNabytok.sk

Blogy a statusy

Reklama
Reklama
Reklama