Reklama
Reklama

Deprese z Davosu

Počet zobrazení: 2394
Časopis !Argument v rubrike „Přečetli sme“ prináša pohľad Josepha Stiglitza na tohoročné davoské fórum.


Proč bylo letošní davoské fórum pro ekonoma J. Stiglitze zvláště skličujícím zážitkem? Fórum znovu potvrdilo, že hamižnost je dobrá věc, i když to není pravda.

Manažeři Davosu byli nadšeni – návrat k růstu, silné zisky a jejich rostoucí kompenzace. Ekonomové jim připomínali, že růst není udržitelný, a že nikdy nebyl inkluzivní, ale ve světě, kde hamižnost je vždy dobrá, mají takovéto argumenty jen malý dopad.

Americký ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomiku Joseph Stiglitz píše, že se účastní Světového ekonomického fóra od roku 1995. Nikdy se nevrátil deprimovanější než tentokrát.

Svět je zmítán téměř neřešitelnými problémy. Roste nerovnost, především ve vyspělých zemích. Digitální revoluce, i když má svůj potenciál, znamená také řadu rizik pro soukromí, bezpečnost, pracovní místa a demokracii – stačí se podívat na rostoucí monopolní sílu pár amerických a čínských datových gigantů, včetně Facebooku a Googlu. Klimatická změna je existenčním ohrožením pro celou globální ekonomiku, jak ji známe.

Ještě více skličující než tyto problémy jsou odpovědi na ně. Je pravda, že většina vysokých představitelů v Davosu začínala své projevy ujištěním o důležitosti hodnot. Prý jejich aktivity nejsou zaměřeny jen na maximalizaci zisků pro akcionáře, ale také vytváření lepší budoucnosti pro pracovníky, komunity, ve kterých pracují a celkově ve světě. Tu a tam se zmínila i nerovnost a klimatická změna.
 

Když iluze zmizela
 

Jenže na konci jejich projevů jakékoliv iluze o hodnotách prostě zmizely. Bylo jasné, že se nejvíce báli toho, že je tu populistický odpor proti globalizaci, kterou pomáhali vytvářet – a ze které měli obrovský prospěch.

Není překvapivé, že tyto ekonomické elity jen těžko chápou rozsah toho, od jaké míry tento systém selhal pro velké části populace v Evropě a USA. Většina domácností zaznamenala pokles reálných příjmů, podíl práce na příjmech (labour income share) podstatně kleslo. V USA už druhým rokem za sebou klesl věk dožití mezi Američany se střední školou, protože pokles jinak probíhá už mnohem déle.

Žádný z amerických manažerů, které jsem slyšel, nebo o nichž jsem slyšel, nezmínil bigotnost, misogynii a rasismus amerického prezidenta. Nikdo nezmínil ten proud ignorantských výroků, přímých lží, zbrklých akcí, které oslabují pozici amerického prezidenta, a tím také USA ve světě. Nikdo nezmínil opuštění systému zjištění pravdy a pravdu samu.

Nikdo z amerických korporátních titánů nezmínil to, že administrativa škrtá zdroje pro vědu, která je tak důležitá, aby se podpořila americká komparativní výhoda a podpořil americký životní standard. Nikdo nezmínil to, jak Trump odmítá mezinárodní instituce, ani jeho útoky na domácí média a soudnictví- což je vše útok na systém brzd a protiváh, které stojí za americkou demokracií.

Kdepak, manažeři Davosu si mlsně oblizovali rty nad daňovou legislativou, kterou Trump a jeho republikáni prosadili. Tato legislativa dá velkým firmám stovky miliard dolarů – a taky těm bohatým, kteří je vlastní a řídí, tedy lidem, jako je Trump sám. Je jim jedno, že tato legislativa, když bude plně zavedena, bude znamenat nárůst daní pro většinu střední třídy – tedy pro skupinu, jejíž situace se už asi třicet let zhoršuje.

Ani v tom jejich úzce materialistickém světě, v němž je růst nade všechno, by Trumpova daňová legislativa, neměla být oslavována. Vždyť přeci snižuje daně na spekulaci s pozemky, což je aktivita, která nikde nevytvořila udržitelnou prosperitu, ale přispěla k rostoucí nerovnosti – všude.

Legislativa také uvaluje daně na univerzity jako je Harvard a Princeton, na zdroje důležitých idejí a inovací a povede k nižším veřejným výdajům na lokální úrovni, na územích, které měly prospěch z toho, že prováděly veřejné investice do vzdělávání a infrastruktury. Trumpova administrativa prostě ignoruje fakt, že ve 21. století úspěch znamená více investic do vzdělávání.
 

Hamižnost je dobrá
 

Pro manažery Davosu se zdá být snížení daní pro bohaté a pro jejich korporace a také deregulace prostě odpověď na každý problém země. Ekonomika „trickle down“  ta zajistí,  že celá populace bude mít prospěch. A zřejmě jen dobrá srdce manažerů je to, co potřebujeme, aby bylo chráněno životní prostředí, i bez relevantní regulace.

Ale historické lekce jsou jasné. Ekonomika trickle down (tj. bohatství proteče seshora dolů) nefunguje. A jeden z klíčových důvodů, proč je naše životní prostředí v tak strašném stavu, je to, že firmy nedodržují svou sociální odpovědnost. Bez efektivní regulace a bez reálné ceny za znečištění, není důvod si myslet, že se snad budou chovat jinak, než se chovaly doposud.

Manažeři v Davosu byli nadšeni návratem k růstu, svými rostoucími zisky a kompenzacemi. Ekonomové jim připomněli, že takový růst není udržitelný a nikdy nebyl inkluzivní. Ale takové argumenty mají malý dopad ve světě, v němž vládne materialismus.

Takže zapomeňte na ty recitály o hodnotách na začátku projevů. Možná nemají tu upřímnost jako postava Michaela Douglase z filmu Wall Street, ale to hlavní se nezměnilo: hamižnost je dobrá.

Na závěr Stiglitz uvádí, že deprese z toho má právě proto, že i když to prostě není pravda, tolik lidí u moci si myslí, že to pravda je.

Priemer: 5 (18 hlasov)
     
Reklama
Reklama
Kvalitné matrace za super ceny - NovyNabytok.sk

Blogy a statusy

Reklama
Reklama
Reklama