Dialog je dnes třeba více než dříve

Rozhovor s filosofem a sociologem Markem Hrubcem o globálních konfliktech a potřebném dialogu mezi lidmi a zeměmi
Počet zobrazení: 2442

!Argument: Žijeme v době, kdy v České republice v poslední době opět docházelo ke stále většímu rozdmýchávání nesvárů. Před několika lety během migrační krize v Evropě byla na vzestupu xenofobie vůči lidem z muslimských zemí, v posledních letech je to především nevraživost proti tomu, co je ruské nebo čínské. Co si o tom myslíte?

Marek Hrubec: Samozřejmě mě mrzí, že se sporné přístupy občas více prosazují, ovšem známe to již ze smutné historie: islamofobie, antisemitismus apod. Pokouším se přispět ke zmírnění těchto rozporů dialogem mezi různými lidmi, mezi různými uspořádáními společností, mezi kulturami či civilizacemi, protože konflikty vycházejí z různých zdrojů. Je to pochopitelně běh na dlouhou trať, který vyžaduje empatický přístup, rozvahu a vzájemné uznání. Vyžaduje to začít ze zdola od potřeb lidí a snažit se odhodit předsudky, zvláště o zemích a tématech, o kterých se toho moc neví.

globe_univer-640x390.jpg

!A: Jak je možné k tomu kromě vašich vlastních textů přispět z vaší role vědce? Není tato role dost omezena uzavřeností vědců?

MH: Můžeme přednášet, organizovat různé semináře, konference, podílet se v redakčních radách časopisů, radách ústavů, kateder apod. Nejen doma, ale i ve světě, kde mě i další kolegy zvou k participaci. Mohu trochu přispívat například ke sdružení globálních studií v USA, které zahrnuje spolupráci s desítkami tamních univerzit, v Africe například na univerzitě v Abudži v Nigérii, a samozřejmě v řadě evropských zemí, včetně střední Evropy, například v budapešťském ústavu o výzkumu Číny a zemí střední Evropy nebo na některých ústavech Slovenské akademie věd, ale i třeba ve výzkumných centrech demokracie v Latinské Americe. Je to samozřejmě práce navíc, za kterou z žádné z těchto institucí ani vlád nedostávám žádné finance, ale je to činnost, která je smysluplná. Dává nám to příležitost dozvědět se o činnosti kolegů a zároveň to umožňuje pokoušet se je inspirovat k výzkumu důležitých témat. Umožňuje to dialog, komunikaci a vzájemné pochopení, což jsou podmínky pro příspěvek k odstraňování případných konfliktů ve společnosti, politice či ekonomice.

!A.: Za stalinismu a mccarthismu převládala konfrontace a dokonce snaha blokovat, abychom mohli poznat nepřítele, ale od 70. let se poměry mezi USA a Čínou postupně uvolňovaly a prosadila se spolupráce. Podobně pak atmosféru mezi USA a SSSR zmírnil Gorbačov perestrojkou v 80. letech. Kde jsme dnes vzhledem k této paralele?

MH: Dříve sice došlo ke zhoršení mezinárodní situace mezi velmocemi, ale v různých aspektech už momentální vývoj v tomto roce směřuje opět snad ke zmírnění napětí a k větší komunikaci. Doufejme, že se tyto tendence rozšíří, že převáží zdravý rozum a dialog. Každý by si měl uvědomit rizika konfliktu a nepřispívat ke konfrontaci. Mohou k tomu přispět i vědci, kteří se snaží komunikovat, spolupracovat a poznávat.

!A.: Mohla by za dané situace hrozit omezení vědeckého bádání nebo formy restrikcí kooperace?

MH: Listina základních práv a svobod, jež je součást ústavního pořádku ČR, zakotvuje svobodu vědeckého bádání. Rovněž tu máme garantovánu svobodu slova. Také respektování plurality názorů v různých médiích je důležité. Doufám, že budoucí vývoj nebude podporovat částečné nebo plné formy disentu, což by jistě pro Českou republiku nebyla dobrá reklama. Dovolte mi být zatím optimistou, na defétismus je čas vždy. Ostatně globální komunita by se dříve nebo později veřejně ozvala, jak to známe už z minulosti. Vědci chtějí spolupracovat. Hlavní akademické instituce tady mají smlouvy o spolupráci například s francouzským Centre national de la recherche scientifique, s Japonskou společností pro podporu vědy, s Čínskou akademií věd nebo s Massachusetts Institute of Technology (MIT) v USA.

!A.: Od roku 2014 jste byl prvním rektorem univerzity ve východní Africe, na hranici Burundi, Rwandy a Konga. Tam jste se asi setkal s mnoha překážkami pro výuku a vědu, ale patrně jste je nějak překonal, když vám pak za tuto činnost Evropský parlament dal ocenění.

MH: Pomezí uvedených zemí je konfliktní zóna, kde dochází k ozbrojeným střetům. Je to také jedna z nejchudších oblastí světa. Ale právě proto jsme si s africkými kolegy toto místo vybrali, abychom pomohli tamním mladým lidem prostřednictvím studia dostat se ze začarovaného kruhu chudoby a násilí. Afričtí kolegové pokračují na rozvoji univerzity, která se dobře rozvíjí. Už založili druhý kampus.

!A.: V posledních měsících jste s kolegy začal uveřejňovat audio-rozhovory v podcastu, jež jsou formou popularizace o globálních sporech. Nebude to jen jeden další příspěvek v mediální záplavě?

MH: Letos na podzim jsme uveřejnili několik popularizačních audio-rozhovorů na oblíbené švédské veřejné platformě Spotify, která je zdarma největším audio-streamovacím poskytovatelem v mnoha jazycích, včetně češtiny, přičemž zároveň byly rozhovory umístěny na server Anchor spolupracující se Spotify. Několik českých a slovenských novin bylo následně ochotných sdílet tyto audio-rozhovory a některé další již projevily zájem do budoucna. Těší nás, že můžeme oslovit posluchače ve více médiích, aby to právě nebyla jen kapka v moři.

!A.: Poslední otázka. Vím, že jste se v minulosti zúčastnil světových dnů filosofie v rámci OSN. Už se letos akce zase chystá a jak souvisí s vašimi tématy?

MH: Ano, světový den filosofie se v řadě zemí světa už opět připravuje. Agentura OSN pro vzdělání, vědu a kulturu začala tento den, nebo spíše více dnů, organizovat v roce 2002, aby přispěla k hlubší reflexi globálních problémů. Světový den filosofie má každý rok podporovat mezinárodní kulturu diskusí o lidské důstojnosti a vzájemném respektu a také letos usiluje o reflexe různých interakcí lidí z různých sociálních, politických a geografických prostředí. Můj vlastní příspěvek se zaměří na interakce mezi evropskými a africkými filosofy.

(Rozhovor uverejňujeme v rámci spolupráce s českým webovým časopisom !Argument)

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon

Reagujte na článok

Napíšte prosím Váš text.

Blogy a statusy

Píšte a komunikujte

ISSN 1336-2984