Kdo vyhraje volby v Rumunsku?

Parlamentní volby v Rumunsku se uskuteční 11. prosince a zatím vše nasvědčuje tomu, že zvítězí vládní sociální demokracie. Ačkoliv reputaci expremiéra Victora Ponty poškodily korupční aféry a nedávná vlna protestů, socialisté zůstávají nejsilnější stranou v zemi. Od posledních voleb však došlo v Rumunsku k zásadnímu přeskupení politických sil.

Do voleb před čtyřmi lety šla sociální demokracie (PSD) společně se středo-pravicovou aliancí tvořenou Národní liberální stranou (PNL) a Konzervativní stranou (PC). Pod hlavičkou Liberálně sociální unie tato koalice drtivě zvítězila se ziskem 58,6 % hlasů a sociální demokrat Victor Ponta se stal premiérem. V parlamentu ještě zasedli poslanci za středo-pravicovou Alianci pravého Rumunska (ARD – 16,5 %), levicově nacionalistická Lidová strana – Dan Diaconescu (PP-DD – 14 %) a Demokratická unie Maďarů v Rumunsku (UDMR – 5,1 %).

Později se liberálové a konzervativci od sebe distancovali a Konzervativní stranu zasáhly korupční skandály, které zosobňoval její předseda Dan Voiculescu, odsouzený k odnětí svobody za praní špinavých peněz. Liberálové následně v únoru 2014 odešli z vlády a kvůli posunu doprava došlo v PNL k rozkolu, který vyústil vznikem Aliance liberálů a demokratů (ALDE) zahrnující i Konzervativní stranu. Bývalý prezident Traian Băsescu na konci ledna 2014 založil vlastní proevropskou křesťansko-demokratickou formaci – Stranu lidového hnutí (PMP). Populistické uskupení Lidová strana – Dan Diaconescu (PP-DD), vzniklé v roce 2011, bylo rozpuštěno poté, co byl předseda Diaconescu uznán vinným z vydírání. Ve volbách kandiduje i letos založené centristické uskupení Svaz záchrany Rumunska (USR).

Podle dvou posledních průzkumů preferencí ze 14. – 24. září se očekává vítězství sociální demokracie v rozmezí 38 – 45 % hlasů. Na rozdíl od upadajících socialistických a sociálně demokratických stran v řadě evropských zemí včetně ČR si tak rumunští socialisté vedou překvapivě úspěšně. Na druhé místo aspiruje Národní liberální strana (PNL), z níž vzešel i současný prezident Klaus Iohannis, s očekávanými 25 – 30 % hlasů. Třetí nejsilnější parlamentní frakcí by se mohl stát středový Svaz záchrany Rumunska (9 – 10 %) následovaný Aliancí liberálů a demokratů (5,5 – 7 %). Na hranici volitelnosti balancuje Demokratická unie Maďarů v Rumunsku (UDMR) s 5 % a exprezidentova Strana lidového hnutí (PMP) s čtyřprocentní podporou. Nová nacionalistická Strana spojeného Rumunska (PRU) dosahuje pouze na 3 %. Volby se uskuteční podle nového volebního zákona, který mimo jiné stanovuje, že Rumuni žijící v zahraničí mohou hlasovat e-mailem.

(Uverejnené v spolupráci s českým názorovým portálom Vaševěc.cz)
Foto: Sorina / Flickr