Kniháreň – november 2015/2

Etela Farkašová: Paralely a prieniky | Aldous Huxley: Prekrásny nový svet | Veronika Salminen: Putin. Nezkreslená zpráva o mocném muži a jeho zemi | Konrad Paul Liessmann: Hodina duchů. Praxe nevzdělanosti. Polemický spis | Margrit Kennedyová: Occupy Money. Abychom v budocnosti my všichni byli vítězi

Etela Farkašová: Paralely a prieniky     
              

Etela Farkašová je zapísaná v čitateľskej verejnosti svojím osobitým esejistickým štýlom s pridanou hodnotou, ktorá knihu od knihy kreuje. Tentoraz si vo svojich filozofických esejach Paralely a prieniky „zobrala na mušku“ vzťah filozofie a umenia. Zaoberá sa problematikou v širokom zábere až do extrémov vzťahu filozofie a literárneho umenia, kde pri jednom mantineli možno nájsť literatúru bez akéhokoľvek ideového náboja, pri druhom náročné literárno-filozofické diela, ktoré strácajú pre bežných ľudí čitateľnosť. Čitateľ sleduje autorkine myšlienkové pochody pri hľadaní paralel a prienikov literatúry a filozofie a zrazu vníma písané texty inak. Etela Farkašová spestruje svoje úvahy aj o pohľady významných osobností filozofie a umenia. Jej tvorba je hodnotným príspevkom v oblasti esejistickej tvorby, pričom štylistika, jazyk a precítený prístup týmto spoločenskovedným sondám dodáva charakter umeleckej literatúry.
Vydavateľstvo Spolku slovenských spisovateľov, 2015, 295 strán

Aldous Huxley: Prekrásny nový svet   
                         

Aldous Huxley, jeden z najvýznamnejších spisovateľských zjavov anglickej a svetovej literatúry minulého storočia, posunul časový rámec hroziacej technizácie a odľudštenia spoločnosti do vzdialenej budúcnosti, ale jeho kritika nestráca adresnosť, hovorí k súčasnosti, hoci od vzniku diela (roku 1932) uplynulo už vyše osemdesiat rokov. Sex ako samozrejmá kategória dosahovania pôžitku, potláčanie identity, rozpad rodiny, snaha mocných uniformizovať myslenie a konanie ľudí roztriedených na kasty, to je niekoľko tém, ktoré Huxley v románe Prekrásny nový svet rozvíja. A na osudoch človeka vrhnutého do tejto supercivilizácie dotykových filmov, narkotických tabletiek a citovej púšte rozohráva autor humanistické posolstvo o potrebe citov, lásky, o hrôze z cynizmu mocných tohto sveta. Huxley skĺbil pútavý dej so závažnou etickou a filozofickou výpoveďou. Pôsobivosť románu sa s plynúcim časom len znásobuje. Lebo súčasný človek, podobne ako Huxleyho „Divoch“, pán Savage, sa nechce zmieriť s ošiaľom síce nového, ale vôbec nie prekrásneho sveta. Nový preklad Mariána Gazdíka je prvý kompletný a necenzurovaný. Kniha je určená pre milovníkov kvalitnej svetovej literatúry, futuristických diel a spoločenskej satiry.
Vydavateľstvo Spolku slovenských spisovateľov, 2015, 279 strán

Veronika Salminen: Putin. Nezkreslená zpráva o mocném muži a jeho zemi

Rusko není Mordor! Není to fantaskní říše zla na východě, tak jak ji v Pánovi prstenů uhnětl spisovatel Tolkien. Je to jen obrovská země, začínající u Baltu a končící na dohled Aljašky. Neumí vyrobit dobrý osobní automobil, ale rakety dělá na úrovni... Můžete se Ruska bát a stíhat ho nenávistí, nic ale už nezměníte na tom, že tady je a že v minulosti přemohlo Napoleona, stejně jako o mnoho let později Hitlera. Rusku kdysi vládl car – gosudar vseja Rusi. A potom v rudých časech diktátor Stalin a mocní, z nichž máme nejhorší zkušenosti s Brežněvem a nejlepší s Gorbačovem. Nyní je ale v čele Ruska prezident Vladimir Putin. Někdo má z něho strach a v internetových diskusích ho častuje nadávkou Putler. Někdo zas naznačí, že pracovitý, sportumilovný Putin je sekáč, byť Rusko s jeho kývnutím zabralo protiprávně poloostrov Krym. Řekněme ovšem, že Putina si lidé zvolili, zatímco Stalina nebo cara báťušku ne. A že na Rusi horuje pro „diktaturu zákona“, zatímco ti předchozí mluvili spíš o „diktatuře proletariátu“. A jistě by taky rád stál v jednom šiku s mocenským výkvětem Západu, jenomže Rusko je pro Západ příliš nevypočitatelné a nezkrotné.
   Putin se poprvé stal prezidentem v roce 2000, kdy v Kremlu vystřídal Borise Jelcina, zničeného po několika infarktech. Zdědil po něm rozbitý stát v moci novopečených miliardářů a regionálních baronů. Stařičký Gorbačov v lednu 2015 o Putinovi řekl: „Panoval chaos. Ekonomika byla v troskách, celé regiony chtěly odejít. Putin ten proces zastavil. A to zůstane. Dokonce kdyby Putin nic víc neudělal, toto by mu bylo přičteno k dobru.“ Pokud se k něčemu chcete vyjádřit, měli byste to znát. A týká se to i největší země světa a Vladimira Putina. Tato kniha vám k poznání Putinova Ruska nabízí klíč. Uchopte ho do ruky a odemkněte bránu.
Daranus, 2015, 348 strán

Konrad Paul Liessmann: Hodina duchů. Praxe nevzdělanosti. Polemický spis

Nikdo už neví, co vzdělání znamená, ale všichni požadují jeho reformu. Etabluje se řádný trh, na němž tropí své řády i neřády výzkumníci vzdělání a experti na vzdělání, agentury, testující instituty, lobbisté a v neposlední řadě vzdělanostní politici všech frakcí.
   Po Teorii nevzdělanosti, spisu, který mu získal věhlas, pouští se tedy nyní vídeňský filozof rakouský Liessmann do její praxe – praxe nevzdělanosti. To, co se aktuálně rýsuje ve třídách a posluchárnách, v seminářích a redakcích, ve virtuálním světě i v reálné politice, je v jeho polemické knížce podrobeno ostré a pointované kritice. Za potěšením z polemiky však stojí vážná naléhavá prosba: dát vzdělání a vědění opět šanci…
   „Polemický spis“ Konrada Paula Liesmanna, v němž každá kapitola začíná konstatováním „Je to strašidelné“, do češtiny přeložil Milan Váňa.
Academia, 2015, 136 strán

Ukážku z knihy nájdete TU.

Margrit Kennedyová: Occupy Money. Abychom v budocnosti my všichni byli vítězi
 

Occupy Money, nebo-li česky Ovládněme peníze, vychází konečně česky.
   Nepotřebujeme finanční gramotnost, definovanou bankami, které mají moc tisknout peníze z ničeho, nýbrž gramotnost o tom, jak nám experti lžou, a jakým způsobem jsme trvale okrádáni díky chybné konstrukci finančního systému. Ten je hlavní příčinou inflace, pravidelných krizí, nezaměstnanosti a zhroucení systému, na jehož okraji se právě nacházíme. Z tohoto systému profituje jenom malé procento, ostatní hladoví.
   Přerozdělování od chudých k bohatým prostřednictvím úroků, které jsou skryté v cenách a daních činí jenom v Německu 600 milionů eur denně. Přitom se půjčují na úroky peníze, které neexistují, což by měla řešit nezávislá vyšetřovací komise a požadovat trestní stíhání.
V době, kdy hrozí, že dojde ke zrušení bankovek a mincí a budeme podřízeni totalitní kontrole přes čipy, je plánováno vyvlastnění střední třídy ve prospěch záchrany stávajícího bankovního systému. V době, kdy má být vynucena naše poslušnost těmi, kteří mají v rukou moc tisknout peníze, je již pět minut po dvanácté, abychom pochopili, jak systém funguje a co můžeme proti němu dělat.
   Stačí 10% těch, kteří pochopí a začnou se chovat jinak, říká významná profesorka a ekoložka Margrit Kennedyová. Odkaz, který nám předává, nesmí být zapomenut. Řecko nám budiž výstrahou!
   Předmluvu napsala Doc. Ing.Ilona Švihlíková,PhD. Přeložila: Květa Pohlhammer Lauterbachová.
P.R.A.A. s.r.o., 2015, 112 strán