Reklama

Nejlepší nepřítel, co máme

Počet zobrazení: 3082

Prvním padlým v boji o novou orientaci zahraniční politiky Spojených států byl poradce pro otázky národní bezpečnosti Michael Flynn. Sejmula ho FBI odposlechnutým telefonátem s ruským velvyslancem Sergejem Kisljakem. Telefonát obsahoval riziko, že USA přijdou o svého nejlepšího nepřítele.

Nový americký prezident Donald Trump je noční můrou pro všechny, kdo dosud měli v americké společnosti lístky do první řady. Vyhrožuje snížením zahraniční angažovanosti, odmítá označit ruského prezidenta za zabijáka, dokonce s tvrzením – máme dost i svých, a považuje NATO za relikt, který málo dělá a moc žere. Není divu, že žádný americký prezident nebyl přijat smetánkou s takovým odporem. A to hlavní teprve přijde. Brzy Trump otevře novou frontu, která má zbrzdit odsávání hodnot reálné práce prostřednictvím zbytnělé financializace a hyperglobalizace ekonomiky.

Poradce pro národní bezpečnost Michael Flynn, jeden Trumpových z mužů, který byl vyslán do první linie v minovém poli, v pondělí večer padl. Musel odstoupit. Avšak ve chvílích, kdy opozice dokončovala zářez na pažbě, Kongresem prošel prohnaný bankéř Steven Mnuchin a byl schválen ve funkci ministra financí. A právě k němu se váže víkendové sdělení prezidenta Donalda Trumpa, že během dvou nebo tří týdnů představí fenomenální změny v americké daňové politice. Tady se povede útok v novém směru - na únik kapitálu do zahraničí a spekulační peníze.

Pokud jde o národní bezpečnost USA, NATO se zdá Trumpovi zastaralé, protože vidí hlavního nepřítele v Rusku, které se chová celkem slušně. Americký prezident zároveň vyjádřil podiv nad tím, že NATO naopak ignoruje smrtelné hrozby v podobě ISIS a dalších teroristických uskupení. Trump pak svá tvrzení zmírnil, ale opozice, kterou je většina americké vládnoucí vrstvy, zůstává ve střehu. Kdoví, co ten chlap ještě udělá?

Kde hrozí škoda? Rusko je nejlepší nepřítel, jakého kdy USA měly. Stačí mu nadávat, případně odmítnout nějaká ta víza, zatímco ty hlavní bitvy se odehrávají nad rozpočty na obranu a při usměrňování proudu veřejných peněz na soukromá konta. Spolu s Kecalem z Prodané nevěsty: Kdo si přeje, kdo si přeje, kdo si přeje víc?

Kdyby se vnímání Ruska jako nepřítele oslabilo a kdyby ke všemu někdo z neopatrnosti ublížil ISIS tak, že už nebude schopno udržet území u ruských hranic a zmaří se šance zatáhnout do teroristického konfliktu i muslimské regiony v Rusku, vznikne nedozírná škoda. Mizely by příležitosti pro obchodování s válkou, které se budovaly po generace.

A teď si k tomu přičtěte hrozící Trumpův útok na zbytnělou financializaci ekonomiky, která dokázala udělat z pouhé služby ekonomice – zprostředkování směny zboží – totální diktát. Ve světě je v oběhu stokrát víc peněz mimo ekonomickou realitu, tedy mimo dotek jakékoliv nové hodnoty, než je těch, které slouží jako platidlo za něco reálného. Spekulaci nelze odsoudit absolutně, ani tu finanční, podle ekonomické teorie to pomáhá tvořit ceny. Je to ale jako s alkoholem v lidském těle. Malý panáček zdravě rozjaří, zatímco při dvou lahvích slivovice denně má i valašský traktorista co dělat se stabilitou.

V Evropě se dlouze mudruje o zavedení daně z finančních transakcí, která by globálnímu kasínu nasypala trochu písku do soukolí. Mělo by to smysl, ale kam se to hrabe na Trumpa, který chce zaútočit na finanční otrokáře skutečnou atomovkou. Zruší výhody úrokových nákladů, které se dají všude na světě odečíst v daňovém přiznání. Dovedete si představit, koho se to dotkne a co to udělá s celým finančním trhem?

Jedni budou biti, vydělají jiní. Místo odčitatelných úrokových nákladů Trump nabídne odstranění daně z dividend. Výhodu tak dostanou peníze, které něco tvoří, peníze v akciích. Reálnou investici také bude možné okamžitě odepsat. Kouzla s dluhy tak přestanou být zajímavá. A k tomu si doplňme to, čemu všichni říkají americký protekcionismus, ale šlo by to označit i za úder proti nekalé daňové soutěži. Kdo chce nízké daně v zahraničí, má je mít, ale americké sazbě se stejně nevyhne. Zaplatí ji, až zboží, které vyrobil venku, zkusí prodávat na americkém trhu.

Chystaná daňová reforma tedy bude mít podobu dovozní daně či cla, jen se to bude jmenovat jinak. Křik už burácí z celého světa. Dokonce i od nás. Přitom právě Česko zavedlo před třemi lety drsnou dovozní daň, která už nyní dosahuje nějakých 15 procent a není vyloučeno, že dál poroste. Taky se jmenuje jinak, jde o umělé snížení kurzu koruny, a prezident ani vláda v tom nejedou, ti jen aktivitám ČNB přihlížejí. To vládě uvolňuje ruce, aby se mohla k Trumpovým pokusům o narušení volného trhu zásadověji vyjádřit.

Pád Michaela Flynna je příběhem do kresleného seriálu. Padl, protože se údajně snažil domluvit s ruským velvyslancem o vztazích s novou administrativou ještě před oficiálním jmenováním do funkce. Porušil tak zákon z roku 1799, který zakazuje americkým občanům jednat se zemí, se kterou je Amerika ve sporu. Byl potrestán za to, že se nová administrativa pokoušela připravit na převzetí moci. To však nikterak neoslabuje kritiku, že nastoupila nepřipravena.

Mimochodem, kdopak nám to generála sejmul? Washingtonem začalo kolovat, že ministerstvo spravedlnosti má obavu z vydíratelnosti Fllyna, protože neřekl vše o svém telefonátu s ruským velvyslancem. Rusové mu prý mohli kdykoliv pohrozit zveřejněním, že vyjednával i o zrušení sankcí, které vyhlásil vůči Rusku prezident Barack Obama za to, že Trumpa podle jeho názoru zvolil hlavně Putin.

Zní to logicky, ale hrozba vydíráním prý byla sdělena už na konci ledna a mezitím začal kolovat i přepis odposlechu hovoru s ruským velvyslancem. Tím to vydírání Rusům dost zkomplikovali. Obsah nejspíš znali i ve Washington Post, který na Flynna s tímto tématem dotíral v rozhovoru 8. února. Fllyn se pokoušel vykroutit tvrzením, že si nevzpomíná. Jak už to bývá, to nepomohlo.

S varováním před vydíratelností Flynna přišla bývalá ministryně spravedlnosti, právě ta, která před volbami pomohla Hillary Clintonové, když se „náhodně“ sešla na letišti s Billem Clintonem a na základě toho se vyloučila z rozhodování ve věci nepovoleného vedení státních mailů na soukromém serveru Clintonové. O věci pak musel rozhodnout samotný šéf FBI, její podřízený, a vyšetřování zastavil. Avšak jeho podřízení se vzbouřili, spolu se spolupracujícími důstojníky CIA, a přinutili jej, aby věc znovu otevřel krátce před volbami. Clintonová to pak označila za jednu z příčin volební prohry. FBI nyní provedla odposlechy Trumpova muže. Není snadné se zavděčit.

Jeden generál tedy Trumpovi padnul, ale nějaká zásoba ještě zbyla. Proč potřebuje generály kolem sebe? Rád by přenesl spor o bezpečnost USA z hysterické roviny, o kterou se stará hlavně republikánský senátor z Arizony John McCain, do roviny odbornější. Předpokládá, že generálové, kteří v těch bitvách byli a odešli s nějakou zkušeností, prezidenta zaštítí svou autoritou. Místo bývalého vedoucího činitele vojenského zpravodajství Michaela Fllyna by tak mohl obsadit někdejší velitel invazních vojsk v Iráku a pozdější šéf CIA, čtyřhvězdičkový generál David Petraeus. Ten bude vidět soupeřům ještě hlouběji do karet.

Podobně také ministr financí Steven Mnuchin nabídne zkušenosti prohnaného finančního ředitele Goldman Sachs, takže ho finančníci neopijí rohlíkem. Trumpova personální politika „kozel zahradníkem“ vypadá zvenčí odpudivě, ale zmalovaní vojáci, kteří se plazí někde bahnem s roštím na hlavě, taky nejsou žádní fešáci. Přituhuje. Zmaření nepřátelství se neodpouští.

(Uverejnené v spolupráci s českým názorovým portálom Vaševěc.cz)

Priemer: 5 (19 hlasov)
     
Reklama
Reklama
Top Mobilné telefóny

Blogy a statusy

Reklama
Reklama
Reklama