Reklama

Nejsou všichni křoví

Počet zobrazení: 2127

Po desetiletí projevuji s jinými blízkými zájem o úsilí spojenců protihitlerovské koalice v boji proti německému a japonskému militarismu za II. světové války. Ten zájem vyvolalo a hlavně podpořilo dlouholeté přátelství s armádním generálem Karlem Klapálkem, který nás v naší  rodině v osmdesátých letech XX. století inspiroval k napsání a nakonec vydání knihy „Muž, který velel mužům“ (1988) a posléze knihy „Zapomenutý generál Karel Klapálek“ (2006). Neobešlo se to bez potíží, včera, stejně jako dnes. Podařilo se nám spolu s Prahou 11 v Jižním Městě odhalit i Klapálkovu bustu z ateliéru ak. soch. Miroslava Pangráce, na paneláku, kde generál bydlel.

dsc_0046_uvod.jpg

Podařilo se nám býti aktivními členy v občanském sdružení Kamarádi Balkánského Ranče v Lukách nad Jihlavou. Po léta společně pečujeme o vojenskou techniku druhé války, nejsou nám cizí americké džípy ani sovětské gazíky, ani československé pragovky. Dokážeme se na okamžik během roku obléci do khaki košil a jásat u Velkého táborového ohně. Každoročně zpíváme a hrajeme při bluegrassu k potěšení každého, kdo má rád tuhle i jinou muziku.

Našimi přáteli byli donedávna blízcí z rodiny generála Karla Klapálka a generála Ludvíka Svobody, přímí účastníci jejich bojů jednoho u Tobruku a obou u Dukly. Mnozí nedávno odešli z našeho světa. Podporovali nás i současní vojenští činitelé – mezi nimi v jednu dobu výrazně zejména armádní generál Pavel Štefka. 

Nad hlavou nám při našich akcích dokonce přeletěly vojenské Albatrosy a Čestná stráž Armády ČR předvedla excelentní exhibici.  

Od našich kamarádů jsme se dozvěděli, jaké potíže jim v životě dělali v minulosti zabedněnci, když se jim jejich trofeje snažili sprovodit ze světa. Nedali se odradit včera – ani dnes. Jeden z nich na své náklady chystá pro nejbližší dobu expozici, pomáhají mu movitější i z jiných části světa.

Mám radost, že se pohybujeme mezi živými zájemci o minulost, s vlasteneckými geny a s opravdovou hrdostí. Jeden z nich se nedávno nechal slyšet, že si váží spojenectví s USA do konce druhé světové války, v dalším je již mnohem, co Spojené státy americké vykonávají, hodně kritičtější.

Včera jsem se při televizním přenosu z oslav osvobození Plzně poněkud pousmál, když tam přijela korporativně defilovat trojice nejvyšších ústavních činitelů České republiky. Jenom několik okamžiků po podivném, neukončeném politickém haštěření na domácím dvorečku - Štěch, Hamáček a Sobotka; chyběl už jenom prezident republiky.

Ústy jednoho, předsedy Senátu Parlamentu ČR projevili uznání osvoboditelům. Ani jinak on a nikdo z nich nemohl konat.

Ale je vskutku velmi a nadmíru zarážející, že nepadla výraznější zmínka o hrdinství skutečných hrdinů, kteří bojovali se zbraněmi i s  holýma rukama za osvobození Plzně.

Díky nim mohl plzeňský rozhlas 6. května 1945 ohlásit s příjezdem vojsk spojenců:

„SVOBODNÁ PLZEŇ VÍTÁ AMERICKOU ARMÁDU!“

A tak i letos jako téměř každoročně u pomníčků padlých plzeňských bojovníků na plzeňském Náměstí Míru a jiných, je jich v Plzni kolem stovky, leží až na výjimky několika větších, pár kytiček, zatímco u pompézních čtyřech památníků US ARMY jsou naskládány metráky kytek a věnců.

A ani jediné slovo včera nepadlo na vrub bombardování Plzně v předvečer konce války, při němž zahynulo kolem tisícovky Plzeňanů.

Není zde něco podobného i s fraškou i v politice a ve společnosti posledních dnů v naší kotlině?

Stojí však jistě za zmínku, že s neobvyklou reklamou v  daném okamžiku chystá se pro českou veřejnost prezentace nové knihy. Prý s novými fakty o osvoboditelské misi Vlasovců při osvobození Československa a zejména Prahy. Je z pera známého, nyní historika, Pavla Žáčka z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Jsem zvědav, v jaké úctě a v jakém protokolárním pořádku projevíme úctu i dalším, těm, kdo osvobozovali Československo v roce 1945, tedy sovětským osvoboditelům, příslušníkům československé zahraniční armády z Východu i ze Západu.

Líbí se mi, že tuto neděli 7. května 2017 bude konečně projevena veřejně pieta generálu a legionáři Karlu Kutlvašrovi a věřím, že nebude zapomenut ani většinou občanské veřejností opomenutý hrob generála Karla Klapálka. Na hrob generála Ludvíka Svobody v Kroměříži se už tradičně nezapomíná. Jak i má být!

Priemer: 4.7 (15 hlasov)
     
Reklama
Reklama

Blogy a statusy

Reklama
Top Mobilné telefóny
Reklama
Reklama