Španělští Podemos – nová evropská levice

Minulou neděli se ve Španělsku konaly regionální a komunální volby, jejichž výsledky potvrdily rozklad téměř čtyřicet let trvajícího bipartismu (systému dvou stran střídajících se u moci), rostoucí popularitu nových hnutí Podemos a Ciudadanos a úpadek tradičních stran. Je to důležitá předzvěst před parlamentními volbami, které se uskuteční na konci letošního roku.

Mezi horké favority parlamentních voleb a vycházející hvězdy na španělské politické scéně patří levicové protestní hnutí Podemos (Můžeme), jehož předseda Pablo Iglesias má velmi přátelské vztahy s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem a inspiruje se i italským Hnutím pěti hvězd Beppeho Grilla. Programy stran SYRIZA a Podemos si jsou podobné a představují alternativu tradičním zkostnatělým, reformním a mnohdy zkorumpovaným socialistickým stranám, které již dávno přestaly hájit zájmy svých voličů. V reakci na to v jižní Evropě vyrůstá nová, alternativní a skutečná levice. Dalším důvodem etablování nových hnutí je extrémně vysoká nezaměstnanost, především mezi mladými lidmi, kterou tradiční strany nedokážou řešit. Na jihu kontinentu tak přežívá ztracená generace bez jakékoliv životní perspektivy. Podemos tvoří převážně mladí lidé, kteří jsou velmi aktivní na sociálních sítích, což pomáhá propagaci hnutí.

Podemos vzniklo v lednu 2014 na platformě „indignados“ – „rozhořčených“, kteří před čtyřmi lety vedli masové protesty proti současnému politickému systému. Nyní je s počtem cca 350 000 členů po lidovcích druhou největší španělskou stranou. Zakladatel Pablo Iglesias – 37letý bývalý lektor politologie na Madridské univerzitě – byl loni zvolen europoslancem, když jeho hnutí získalo 8 % hlasů a 5 mandátů v EP. S tímto výsledkem však nebyl spokojen, protože usiluje o vítězství a odstranění lidovců a socialistů od moci. Europoslanci Podemos odmítli nemravnou mzdu 8000 eur měsíčně a přijali plat ve výši trojnásobku španělské minimální mzdy (1930 eur).

Podemos bývá nálepkována jako levicově-populistická nebo krajně levicová strana, která vzešla z antikapitalistických a trockistických kořenů. Její program je však autenticky levicový. Zabývá se především otázkou řešení společenské nerovnosti, nezaměstnanosti a ekonomických problémů vzniklých v evropské dluhové krizi. Podemos usiluje o vyjednání nových podmínek úsporných opatření, revizi Lisabonské smlouvy a vystoupení z NATO. Zároveň nechce, aby Španělsko bylo „německou kolonií“. V ekonomické oblasti dále prosazuje redukci chudoby zavedením základního příjmu pro každého, kontrolu daňových úniků u velkých korporací a podporu drobných podniků. V politické oblasti žádá referendum o reformě ústavy a ve sféře životního prostředí klade důraz na redukci spotřeby fosilních paliv, podporu obnovitelných zdrojů a veřejné dopravy.

Ačkoliv v regionálních i komunálních volbách získala nejvíce hlasů vládní konzervativní Lidová strana, utrpěla značné ztráty a o absolutních většinách si může nechat jen zdát. Rozklad bipartismu zřejmě potvrdí i parlamentní volby, neboť z průzkumů je zjevné, že ve Španělsku už nejsou dvě, ale čtyři silné strany. Podle dvou posledních květnových průzkumů agentur JM&A a Encuestamos by Lidová strana (PP) získala 23 – 25,7 %, Španělská socialistická dělnická strana (PSOE) 22,4 – 24,3 %, Podemos 17,7 – 20,7 % a centristické hnutí Ciudadanos (Občané) 14,9 – 15,3 % hlasů. Je ovšem otázkou, zdali vůbec, případně za jakých podmínek se nová hnutí budou chtít „ušpinit“ koaliční spoluprací se zavedenými stranami. Do 20. prosince, kdy se mají volby uskutečnit, je však ještě daleko a za tu dobu se může na španělské politické scéně mnoho změnit.

Foto: thierry ehrman / Creative Commons

Uverejnené v spolupráci s českým názorovým portálom Vaševěc.cz