Reklama

Trump a Putin

Počet zobrazení: 2684

Americký prezident Donald Trump a ruský prezident Vladimír Putin se končně osobně setkali na vrcholné schůzce skupiny G 20 v Hamburku. Novináři, kteří směli nakouknout, spatřili vlídnou atmosféru. Snaha „hlubokého státu“ Trumpa rozdmychat, aby to z toho byla jen hořká výměna vzájemných obvinění, tedy zjevně nevyšla.

Připomínalo to dojezd etapy na Tour de France. Americký prezident Donald Trump se vysmekl z peletonu nejrůznějších vyšetřovatelů a karatelů, kteří se mu snažili znemožnit rozumný kontakt s ruským prezidentem Vladimírem Putinem, a zahájil jednání o tom, co sliboval voličům, o zlepšení vztahů.

„Jde to velice dobře,“ řekl novinářům, kteří byli na chvíli přizváni do jednací místnosti pár minut po začátku tohoto dvoustranného setkání během summitu G 20 v Hamburku. Ocenil, že má tu čest setkat se s Putinem poprvé a řekl, že se těší na „pozitivní vývoj“ vzájemných vztahů.

„Zatím to byla velice dobrá debata,“ řekl Donald Trump podle agentury Reuters. „Těším se na spoustu pozitivních věcí, které to přinese Rusku, Spojeným státům a všem zúčastněným. A je mi ctí být tu s vámi,“ prohlásil směrem k Vladimíru Putinovi.

Putin uvedl, že jednal s Trumpem několikrát telefonicky, ale telefon zvládne jen něco. „Teď mám to potěšení, že se můžeme setkat osobně, pane prezidente,“ řekl na adresu Trumpa a vyjádřil naději, že jednání přinese výsledky.

Tolik tedy první atmosférické zpravodajství, které nakonec může být to nejpodstatnější. Žádná nadutost, žádné vyhrožování, které bylo Trumpovi doma tak vřele doporučováno. Nakonec využil jednoho ze dvou triků, kterými si udržuje jistou volnost jednání. Triků, které mu pomáhají odolávat tvrdému sevření „hlubokým státem“ a vytrvalému tlaku nejrůznějších vyšetřovacích komisí, jejichž funkcí není něco zjistit, ani není co, ale udržovat atmosféru podezření.

Tím prvním trikem je nepředvídatelnost. Hučet do něj mohou mnozí, ale nikdo neví, co nakonec udělá. A tak i když se jeho první setkání s ruským protějškem od začátku považovalo za nejdůležitejší bod celého programu dvoudenní vrcholné schůzky skupiny G 20 v Hamburku, nikdo do poslední chvíle nevěděl, o čem budou spolu mluvit. Tím druhým trikem je pak to, že nebude spoléhat na „lživé zprávy“ nepřátelských médií a obrátí se k veřejnosti napřímo, prostřednictvím twitteru.

I „atmosférický“ průběh hamburské schůzky je zpráva, protože jej můžeme porovnávat s doporučeními, které Trump dostával ve Washingtonu. Všichni mu vysvětlovali, že s Putinem se má sejít hlavně proto, aby mu to nandal. Měl by mu vynadat, že se vměšoval do amerických voleb (a způsobil tak Trumpovo podvodné zvolení). Pak se na něj musí obořit kvůli vměšování do Ukrajiny. (Na to přece mají monopol USA. Už Obamova vláda do toho vložila, jak přiznala náměstkyně ministra zahraničních věcí Nulandová, pět miliard dolarů.) A nakonec musí Putinovi vytknout ruskou neschopnost rozlišit vrahouny z ISIS od zuřivě bojující umírněné opozice. (Vymlátil tak i ty, kdo mohli konflikt v Sýrii ještě hezkých pár let udržovat.)

List Washington Post dokonce sepsal ucelený návod k použití Putina. Varuje v něm spontánního amerického prezidenta, že jeho ruský protějšek je velice obratný řečník. Nesmí být proto překvapen, když mu vyjde vstříc a nabídne mu spolupráci třeba v Trumpově boji proti „hlubokému státu“ nebo proti „lživým zprávám“. (Jde tu zřejmě o „hluboký stát“,, který nechce pustit z ruky šanci na konfrontaci, nebo „lživé zprávy“ o „ruském vměšování“.) Na to se však Trump nesmí nechat nachytat!

„Máte jiný cíl,“ sděluje přísně list, který spolu s New York Times dodnes není smířen s faktem, že prezidentské volby nevyhrála jejich favoritka. „Nepřicházíte si přátelsky popovídat – diplomacie není test popularity – ale máte jasně sdělit, jaké jsou bezpečnostní a hospodářské cíle Spojených států a kde hledat možnosti, jak toho mohou USA a Rusko dosahovat společně. Nepočítejte s žádným průlomem při tomto prvním setkání. Vašim úkolem je Putinovi ukázat, že jste tvrdý vyjednavač, který sleduje americké zájmy a nehodlá nabízet ústupky jen pro to, aby měl Putin radost.“

Také v dalším textu je Rusko hodnoceno jen podle toho, nakolik je ochotno posloužit americkým bezpečnostním a ekonomickým zájmům. Že by mělo také nějaké vlastní, to nepřipadá v úvahu. Trump by si měl vzít Putina na povel a vysvětlit, že zatím jedná po dobrém, ale taková příležitost se nemusí opakovat. Nejodpornější je, že „Putin si už nepřeje připojit se k Západu a místo toho považuje Rusko za hráz proti americké hegemonii a západním liberálním ideálům,“ poučuje Trumpa list Washington Post.

To si tedy Putin dovolil dost, když je proti ideálu americké hegemonie!

A pak je tu ruské vměšování do amerických prezidentských voleb. Washington Post vtipně radí: „Musíte ruskému prezidentu jasně naznačit, že naprosto přesně víte, co udělal.“ To je ovšem dost těžký úkol, protože Trump je spíše toho názoru, že se nic určitého neví. Podobně jeden z šéfů CNN, kde to denně vysílají, přiznal, že žádné důkazy o „ruské stopě“ nemá, ale sledovanost je vysoká, takže by byla škoda, kdyby se téma opustilo.

Ostatně představa, že Trump bude Putinovi lámat ruku, aby z něj dostal, jak fixloval, aby vyhrál Donald, a nikoliv Hillary, to je spíše ze seriálu o Simpsonových.

Časem jistě prosákne z Hamburku něco věcnějšího, i když oba týmy dobře dělaly, že si sebou braly jen ministra zahraničí a tlumočníka. Lze předpokláat, že existuje sada toho, co jde ven, a sada toho, co má potenciál překonat dnešní bláznovství, ale musí se s tím opatrně. Je dost těch, kdo by o to bláznovství nechtěli přijít.

Uverejnené v spolupráci s českým názorovým portálom Vaševěc.cz

Foto: pqgw / Flickr

Priemer: 4.8 (24 hlasov)
     
Reklama
Reklama

Blogy a statusy

Reklama
Top Mobilné telefóny
Reklama
Reklama