Ve Spojených státech je nejvíce zbraní i vězňů

Počet zobrazení: 4001

o._krejci_480.jpgVysoká kriminalita v USA je dána vystrašeností společnosti, ale i malou sociální jistotou, říká v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz politolog Oskar Krejčí.

PZ: Americký prezident Barack Obama v rozhovoru pro britskou BBC hovořil o frustraci z toho, že se mu nepodařilo přimět Kongres přijmout „civilizovaný zákon“ o právu na zbraň. Tento jeho rozhovor zveřejnila BBC pár hodin předtím, než přišla zpráva o další střelbě do diváků v kině v Louisianě. Tři mrtví včetně střelce. Zatím… Nezdá se Vám, že počet takovýchto vražd  v USA narůstá?

Statistický odbor Ministerstva spravedlnosti USA zveřejňuje výroční zprávy o kriminalitě až v listopadu, takže máme souhrnná čísla zatím jen za rok 2013. To bylo ve Spojených státech spácháno 11,2 milionů trestných činů. Z toho bylo, cituji z oficiálních přehledů, 14 196 vražd, 79 770 znásilnění a 345 031 loupeží.

Číslo o počtu vražd je opravdu úděsné. Zvláště když vezmete v úvahu, že ozbrojený konflikt se v odborných statistikách dostává do kolonky „válka“ poté, kdy je zabito tisíc lidí.

Obama je frustrován z tisíců zastřelených Američanů ročně!

PZ: Zpravidla se uvádí, že příčinou takového množství zločinů je příliš velké množství zbraní mezi lidmi. Je jich opravdu tak velké množství?

Nezdá se mi, že údaj o počtu zbraní je rozhodující. Vzpomeňte si na pozoruhodný dokumentární film Michaela Moora Bowling for Columbine…

PZ: To je ten, za který Moore v roce 2003 obdržel Oscara, cenu americké Akademie filmového umění a věd…

A přednesl tehdy velmi odvážnou řeč! Ale zpět k filmu. Moore uváděl, že v tehdejších Spojených státech bylo spácháno 3,6 vražd na sto tisíc obyvatel, zatímco v Kanadě 0,5. Ale pozor – při velké nasycenosti kanadské společnosti zbraněmi. Příčinu velkého množství vražd viděl Moore v „komercializaci strachu“. V uměle vytvořeném strachu, který má vést k nákupu zbraní. Pořád je nutné se někoho bát – sousedů, Rusů, muslimů, Severokorejců, Marťanů… 
 
Lze prezentovat i aktuální čísla. Například server GunPolicy.org  uvádí, že na sto civilistů připadá v USA 101,0 zbraní, zatímco ve Švýcarku, což je po Srbsku nejvíce v Evropě, je to 45,7 zbraní. Podle statistik OSN připadalo v roce 2012 v USA na sto tisíc obyvatel 4,7 vraždy, ve Švýcarsku ale pouze 0,6 vraždy. Tedy ve Švýcarsku je ve srovnání s USA takřka poloviční nasycenost společnosti zbraněmi, ale je tam téměř osmkrát měně vražd na sto tisíc obyvatel.

PZ: Ke komercializaci strachu podle Moora směřuje reklama firem vyrábějících zbraně. Tyto firmy se ale odvolávají na 2. dodatek k Ústavě Spojených států, který každému Američanovi dává právo nosit zbraň. 

Nejsem ústavní právník, ale obávám se, že tento dodatek se nedá věcně naplnit v tom pojetí, v jakém byl zamýšlen. Byl přijat v bloku prvních deseti dodatků k Ústavě USA na začátku devadesátých let 18. století jako výsledek boje proti konzervativcům. Zpravidla se překládá následovně: „Dobře organizovaná domobrana je nezbytná v zájmu bezpečnosti svobodného státu; právo lidu držet a nosit zbraně nesmí být proto omezováno.“ Jenže anglicky začátek zní „A well regulated Militia…“ Tedy třeba „dobře řízená milice…“ Bavíme se o miličním způsobu ochrany státu. Ten byl chápán jako protiklad stálé výběrové či žoldnéřské armády, instituce aristokratického, nedemokratického státu. Tehdy se milice chápala jako soubor všech zdravých bílých mužů ve věku od 18 do 45 let, a to povinně registrovaných. Toto pojetí bylo vlastní i levici v 19. a na počátku 20. století. Prostě ozbrojená demokracie.

PZ: Ve Spojených státech je ale miliční princip zachován v Národní gardě. 

Ne zcela. Národní garda je výběrová, má necelých 500 tisíc členů. Je organizována samostatně v jednotlivých státech a teritoriích USA – jedná se o 54 relativně samostatných útvarů. Národní garda je pokládána právě tak za součást ozbrojených sil USA, jako složku neurčitě pojaté milice. Stírá se v ní rozdíl mezi stálou armádou a milicí.

A tak byl 2. dodatek Ústavy Spojených států zúžen na druhou část věty, tedy právo lidí nosit zbraň. Bez organizování. Uvádí se, že jich je v USA mezi civilisty kole 300 milionů. Ale odhady se dost různí.

PZ: Dobře, ale řekl jste, že počat zbraní není nejdůležitějším faktorem onoho obrovského množství vražd v USA.  Je to tedy onen komercionalizovaný strach?

Nejen. Onen strach je někdy oprávněný. Nejedná se pouze o strach z patologického množství vražd, které zpětně vyvolává uspěchané reakce. Připomínám, že oficiální statistiky hovoří o tom, že policisté zabili loni více než 623 civilistů, často z obavy o svůj život. Policejní odbory zase mluví o tom, že od přijetí 2. dodatku bylo při výkonu služby zabito více než 20 tisíc policistů.

Vysoká kriminalita v USA je dána vystrašeností společnosti, ale i malou sociální jistotou. Při rostoucí diferenciaci příjmů a majetků se pro značnou část společnosti zločin jeví buď jako cesta k přežití, nebo jako zkratka k hollywoodskému způsobu života.

PZ: Nezní Vám to tak trochu jako fráze z minulého režimu? Copak lze kriminalitu vysvětlit jen sociálním stresem?

To máte pravdu, nelze. Kriminalita má mnoho příčin. V případě Spojených států je nutné k sociální deprivaci připojit ono množství zbraní a zmíněnou komercionalizaci strachu. Ale ani to nestačí. Je nutné doplnit kontraproduktivní zahraniční politiku, která se od podpory Al Kaidy v boji proti Sovětské armádě v Afghánistánu podílí na podněcování muslimského extremismu v zahraničí i doma. A navíc je tu slavný americký individualismus. Přebujelý individualismus jak na úrovni jednotlivce, tak na úrovni státu. Když se každý musí o sebe postarat sám…

Spojené státy nejsou jen zemí, kde je nejvíce zbraní. Je to i stát, kde je nejvíce vězňů. Dramaticky více než v Evropě, kde je hustší sociální síť.

PZ: Ovšem východní i jižní kriminalita v Evropě, zvláště ta organizovaná, je proslavená…

Především ale díky působení v USA. Dnes obyvatelstvo Spojených států tvoří 4,4 % obyvatel planety, ovšem vězňové v USA přestavují 21,96 % všech vězňů ve světě. I takto vypadají důsledky radikálního liberálního individualismu, který by někteří Evropané velmi rádi viděli i na starém kontinentě jako nejvlastnější základ svobody. Lépe tuto situaci dokreslí srovnání s neliberální Čínou, která je zároveň nejlidnatějším státem světa. Britský International Centre for Prison Studies uvádí, že v USA je, zaokrouhleně, 2,2 milionů vězňů, zatímco v Číně je to jen 1,7 milionů. Už v těchto číslech je naznačen rozdíl. Ten ještě více vynikne při přepočtu na sto tisíc obyvatel. Potom zjistíte, že  v USA na sto tisíc obyvatel připadá 698 vězňů, zatímco v Číně jen 119. Kdybych chtěl být zlomyslný, řekl bych, že pro přechod k americkému způsobu života musí Čína zvýšit počet věznic téměř šestkrát.

(Jiří Kouda, prvnizpravy.cz)
Uverejnené so súhlasom prof. Oskara Krajčího

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon

Reagujte na článok

Napíšte prosím Váš text.

Blogy a statusy

Píšte a komunikujte

ISSN 1336-2984