Vztahy mezi Ankarou a Washingtonem se dostávají do bodu bez návratu

Počet zobrazení: 3038

Spojené státy riskují odcizení Turecka, bez kterého ale nebudou moci dělat efektivní politiku na Blízkém východě. Článok vyšiel vo webovom časopise !Argument od značkou VSa.

Turecká lira se minulý pátek propadla o 22 %, než se zotavila k 17 % v souvislosti s oznámením americké vlády o zdvojnásobení cel na tureckou ocel a hliník, píše M. K. Bhadrakumar. Tato cla se týkají tureckých exportů do USA v hodnotě 1 miliardy dolarů, USA patřilo ke klíčovým trhům pro tureckou ocel v roce 2017.

Prezident Trump dal najevo, že se jednalo o politické rozhodnutí a že sledoval pohyby v hodnotě turecké měny.  K tomu přidal (prostřednictvím Twitteru), že „vztahy mezi USA a Tureckem nejsou tentokrát dobré“.

dollarturk50170.jpg  Kresba: Ľubomír Kotrha

To všechno se ale sešlo s tím, jak zahraniční investoři začali stahovat svoje peníze z tureckého trhu a potom, co americká centrální banka zvedla svoje úvěrové sazby. Dolar tak hned posílil v souvislosti s propadem liry.

Turecko tradičně tyto problémy řešilo zahraničními půjčkami v cizí měně. Takže dnes turecké banky a společnosti čelí potenciální krizi ve splácení svých dluhů v dolarech nebo eurech. Finanční krize povede k bankrotu řady společností, což udeří také na banky.

V takových momentech hraje psychologie svoji úlohu. Trumpova administrativa dává přednost ekonomickému válčení před umísťováním nových vojenských jednotek, aby tak dosáhla maximálního tlaku. Turecko se nyní připojilo ke galerii „uličníků“.

Turecká strana Spravedlnost a rozvoj prezidenta Erdogana tradičně stojí na podpoře „bazaaru“ nebo „anatolských tygrů“, kteří budou nejvíce ovlivněni touto krizí. Erdogan stojí před dvojím dilematem. Mohl by jít k MMF a požádat o záchranu, což je něco, co Trump a Wall Street očekávají, že udělá. Jenže pokud by tak učinil, bude turecká politika pod dozorem USA. A Erdogan nehodlá kapitulovat. Bude tak hledat alternativy, čemuž se už věnoval ve svém článku pro New York Times.

Nicméně Trump nyní zdvojnásobil cla na ocel a na hliník a Erdogan zuří. Co by se ale nemělo podle Bhadrakumara podceňovat je pocit rozhořčení mezi Turky, což z posledních událostí dělá výjimečný zlom v problematických vztazích mezi spojenci v posledních 70 letech. Erdogan kupříkladu mluvil o tureckém bojkotu americké elektroniky, např. iPhone.

Taková míra odcizení Turecka je pro Trumpa značným rizikem. USA nemohou dělat efektivní politiku na Blízkém východě, pokud proti nim budou Írán a Turecko. Dopady teprve uvidíme, ale Turecko je země, která ovlivňuje regiony Balkánu, Kavkazu, střední Asie i Blízkého východu, severní Afriky a Středomoří.

Írán posílil strategicky a Teherán už vyjádřil svoji solidaritu s Erdoganem. Vyslal tam dokonce zvláštního vyslance, který byl v Ankaře minulý víkend.

Také vyjádření Říma a Berlína ukazují na rostoucí podráždění ohledně Trumpových sankcí proti Turecku. Turecko je významný partner EU s ohledem na migrační krizi a země má celní dohodu s EU.

Překvapivé je, že to všechno se děje v době, kdy se USA a NATO snaží překreslit strategickou mapu Černého moře, aby se tak postavily proti Rusku a také v době, kdy americká vojenská přítomnost v Iráku a v Sýrii čelí rostoucí opozici.

Není tu pochybností, že při hledání alternativ a nových spojenců Turecka bude vítězem Čína, píše Bhadrakumar dále. Trump se svojí na byznys orientovanou politikou podceňuje význam tureckého nacionalismu, který jen narůstá. Turecké veřejné mínění je stále více proti USA, domnívá se, že USA stály za pokusem o puč v roce 2016 a že se snaží o koordinovanou kontrolu turecké politiky. Hospodářská válka je jen další způsob.

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon

Reagujte na článok

Napíšte prosím Váš text.

Blogy a statusy

Píšte a komunikujte

ISSN 1336-2984