O pokrytectví lidskoprávních kritiků Ruska a Ekvádoru

Čtenáři amerického a britského tisku jsou za poslední měsíc náhle zaplaveni svatouškovskou kritikou toho, že Ekvádor porušuje tiskovou svobodu. Čímpak to asi je, že západní média najednou obhajují svobodu slova v Jižní Americe, ptá se v deníku Guardian Glen Greenwald. Je to podle něho proto, že předstírání znepokojení nad tímto útlakem je užitečným nástrojem jak potrestat Ekvádor za trestný čin vzdoru proti USA a jeho západním spojencům.

Podle západního tisku by měli aktivisté vždy žádat o azyl jen u zemí, které nikdy neporušují lidská práva. Zajímavé je, že když nedávno zažádal slepý čínský lidskoprávní aktivista Chen Guangcheng o azyl na americkém velvyslanectví v Číně, žádná západní média ho za to nekritizovala a nepoukázala na to, že Číňan žádá o azyl v zemi, která vězní na dobu neurčitou lidi, které nežalovala z žádného trestného činu, zaútočila na Irák, vraždí na příkaz svého prezidenta vlastní občany, bombarduje pohřby a záchranáře v Pákistánu, používá extremní síly a masového zatýkání ve snaze zlikvidovat pokojné protestní hnutí Occupy, vede bezprecedentní válku proti whistleblowerům, stíhá své muslimské občany za to, že na YouTube zveřejní videa kritická vůči americké zahraniční politice, podporuje a vyzbrojuje nejutlačitelštější režimy na světě a vězní léta muslimské novináře v Guantánamo, aniž by je z čehokoliv obvinila.

Z toho vyplývá, že údajné obavy z porušování lidských práv jsou cynicky zneužívány jako nástroj západních vlád a jejich nacionalistickými, svatouškovskými médii. Pokud režim poslušně plní diktát Spojených států, nikdo na Západě ho za jeho porušování lidských práv nekritizuje. Kritika začne být intenzivní, jakmile se nějaká vláda vzepře diktátu USA a zejména v té chvíli, kdy se proti ní připravuje válka. Proto píší západní média o útocích Američany podporovaných režimů v Bahrainu a v Saúdské Arábii na tamější prodemokratické aktivisty svatouškovsky, jako že je "vina na obou stranách", kdežto o "odsouzeníhodných" režimech v Íránu, v Sýrii a donedávna i v Libyi se psalo, že vraždí své občany. Podporovat syrské vzbouřence dodávkami zbraní proti režimnímu útlaku je legitimní, avšak podporovat palestinské vzbouřence proti násilí Izraele je zločin.

Typickým příkladem je, že se Západ rozhořčoval nad tím, že roku 2003 Saddám Husajn v Iráku usmrtil jedovatým plynem "vlastní lidi", jenže když udělal totéž o patnáct let dříve, r. 1988, tak to nevadilo, protože tehdy ho Spojené státy financovaly a vyzbrojovaly.

Ruský novinář Vadim Nikitin napsal v úterý ve svém komentáři v americkém deníku New York Times o zjevně odporném pronásledování ruské skupiny Pussy Riot: "Pussy Riot a jejich přátelé ze skupiny Voina jsou kompletní balíček: nemůžete mít zábavu, prodemokratický, protiputinovský feminismus bez podvratnoého anarchismu, extremních sexuálních provokací, záměrné obscénnosti a tvrdě levicové politiky. Pokud vám to nevadí (mám podezření, že 99 procentům mainstreamových novinářů to vadí), pak podporovat Pussy Riot teď, kdy je zjevně bez viny a vláda je zjevně vinná, je čistý oportunismus. Automatická podpora pro ruské disidenty - aniž by jejich stoupenci řádně rozuměli jejich myšlenkám - je velmi pokrytecká a je medvědí službou jejich věci.

Bývalý sovětský disident a nynější člen protiputinovské opozice Eduard Limonov zná takový cynismus velmi dobře. Vyhnali ho ze Sovětského svazu a odjel do Ameriky. Velmi brzo tam zjistil, že to, co Spojené státy milují na sovětských disidentech, není disent, ale antikomunismus. Limonov je provokativní ruský levičák a rychle zjistil, že se v Americe dostává do potíží. Limonov dospěl k názoru, že FBI potlačuje americké radikály stejně tvrdě jako KGB potlačuje radikály ruské."

Myslí si někdo opravdu vážně, že americká média, která zůstávají samolibě v nečinnosti, když stát použije přehnané síly a hromadného zatýkání proti pokojnému hnutí Occupy, anebo která nepíší o tom, že Spojené státy systematicky stíhají americké muslimy za zásadní činy, které by měly být chráněny zákony o svobodě projevu, mají autentický zájem o ochranu svobody projevu a shromažďování v Rusku?

Spojené státy věznily sedm let kameramana televize Al Džazíra Sami al-Haje v táboře Guantánamo. Z ničeho ho neobvinily a vyslýchaly ho nikoliv o al Kajdě, ale o televizi Al Džazíra. Skoro žádné americké médium nenapsalo o tom, že jejich vláda vězní tohoto novináře. Totéž mlčení se v USA rozhostilo nad vězněním dalších muslimských novinářů v Americe za posledních deset let.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vyšlo: Britské listy, 22. 8. 2012