Archív článkov
Dovolím si malou glosu ke „krizi levice“, o níž se v posledních dnech hovoří a k jejímuž českému ztělesnění podle mého názoru patří i „vajíčková“ aféra kolem narušování předvolebních mítinků ČSSD. Ta totiž může signalizovat daleko větší problém, než je averze k jednomu postkomunistickému politikovi, který zrovna nevyniká kennedyovským charismatem. Jde o něco, s čím jsem se v...
Negativní dopad čtyř desetiletí takzvaného lidově demokratického režimu na intelektuální život u nás je neoddiskutovatelnou a všeobecně uznávanou skutečností. V atmosféře dnešního rituálního antikomunismu, jehož smyslem je především sebepotvrzování stávajícího režimu odsuzováním vymyšleného nepřítele, se však v pohledu na ono období našich dějin vytrácí zdánlivě paradoxní fakt...
V minulom čísle Slova (49/2006) sme priniesli začiatok článku olomouckého filozofa Martina Škabrahu o dvojakom vzťahu k Rómom. Dnes prinášame druhú a záverečnú časť eseje. (Ospravedlňujeme sa v tejto súvislosti čitateľom, že poukaz na dokončenie v tomto čísla z predchádzajúceho textu vypadol.) zpomeňme ale v té souvislosti protější, pozitivní stránku věci. Často se mluví o...
Potkal jsem mladou cigánku, /nesla sa jako laň/, pod krkem černé lelíky/ a oči bez dna zhlaň/. Pohledla po mně z hlboka,/ pak vznesla sa přes peň,/ a tak mi v hlavě ostala/ přes celučký, celučký deň. Těmito slovy se otevírá Zápisník zmizelého, jedno z vrcholných děl Leoše Janáčka. Skladatel je komponoval „na text neznámého autora“, který v květnu roku 1916 vydaly brněnské...
Debata o feminismu často zabředne do tradičních sporů o (ne)přítomnosti „ženského prvku“ na vedoucích a zejména pak politických postech. Aniž bych chtěl podceňovat tento rozměr problému, myslím si, že nevystihuje (nebo jen velmi málo) podstatu věci. Ta se týká ještě významnějších témat, než je prostý fakt (ne)spokojenosti (mnohých) žen s jejich postavením ve společnosti. Dnešní...
„Marx se podobá onomu zavražděnému králi, který obcházeje po hradbách Elsinoru, uvede ve zmatek Hamletův život: pro naši západní, depresivní společnost, jež neustále halasně vyhlašuje smrt revoluce, aniž by se jí podařilo – naštěstí, podle mého názoru – vymýtit ducha revoluce, pro tuto společnost se z něj stal přízrak. Duch revoluce dřímá v každém z nás a čím více vyhlašujeme...
„A jednou za čas se páni ustrnou a přijdou poklečet. Je to trapas, když s pózou mistrnou zkoušejí zabrečet.“ (Karel Kryl, Píseň neznámého vojína) Ačkoliv filosofie má být – alespoň dle školské definice – založena na přechodu od „mýtu k logu“, začasté, když má postihnout něco opravdu podstatného, se uchyluje ne k exaktním pojmům a logickým zákonům, ale k příběhům a metaforám....