Pro jistou, přesně určenou sociologickou skupinu se návštěva kulturních akcí po roce 1989 stala v České republice zcela nebo málo dostupnou. A to v případě, že si zásluhy na majetkovém převratu jednoho režimu v druhý režim hlasitě dodneška přičítají na svůj vrub například i četní umělci, dokonce i ti, kdož dezertovali třebas do ministerských, velvyslaneckých nebo...

Pamatuji dobu rozmluv z očí do očí, co na duši, to na jazyku.
Pamatuji dobu, kdy byly plechové hrnky na stěně, abychom zvěděli, zda nás soused neposlouchá, že posloucháme Londýn nebo Moskvu.
Pamatuji dobu, kdy nám kdosi shůry kázal, že žebrota a podomní obchod se zakazují, že plivati na zem se nesmí.
Pamatuji dobu, kdy jsme si skoro všichni navzájem říkali...

Od Národního po místní, regionální muzea se rychlostí blesku nakažlivě šíří téma krátkodobých výstav – ale i vytváření stálých expozic – na téma retro. Jelikož jsem před lety podlehl zájmu o popelnice, zejména s tříděným papírem, praská moje domácí knihovna ve švech. Rozrostla se o opravdové unikáty, mezi nejskvělejší řadím monografickou knihu slavného českého a světově...

Den před Štědrým dnem odvysílala ČT 24 pořad, který se hluboce ponořil do odcizení člověka člověku, přibližoval ústy moudrých, jak se řítíme do neustále hlubšího individualismu, který se bude podle respondentů neustále prohlubovat a zvětšovat. V rozpadu rodiny, v sousedských vztazích, napříč námi a vůkol nás. Není prý před ním úniku ani návratu.

K málokomu se slétlo v okamžiku konce života, završení díla, smrti, tolik názorových krkavců, jako v těchto dnech k zesnulému představiteli Kubánské republiky – Fidelu Castrovi. U jeho jména a příjmení se střídala označení – revolucionáře, hrdiny, katolíka, komunisty, zlosyna, diktátora a dokonce i masového vraha. Jeho jméno na rozdíl od krkavců nebude nikdy zapomenuto....

Dlouhá léta života jsem se přátelil se Srby, Černohorci, Chorvaty, Makedonci, zkrátka – tenkrát s Jugoslávci, což mnohé po prožitých tragédiích nyní silně irituje. Těžko jsem nesl přelety bombardovacích letadel na Bělehrad v nedávných letech, krátce poté, kdy jsme se stali členy NATO. Proklínal jsem všechny, kdo si v tomto díle namočili prsty. Proklínal jsem později...

Spojité nádoby jsou fyzikálním imperativem; diplomacie je souhrnem zahraničních vztahů. Málokdy je však diplomacie projevem lidské domluvy. Když se na pražském Loretánském náměstí, v blízkosti Černínského paláce, odhalovala socha významného českého ministra zahraničí a později i prezidenta dr. Edvarda Beneše, odnášel jsem si v paměti zajímavý příběh. Řečnil předseda...

Osud a náhody mne dali několikrát dohromady s nesmírně vzdělaným hercem Pavlem Landovským, včera, 11. září 2016 by mu bylo osmdesát let. Měli jsme podobné zážitky z dětství. Byli jsme vrstevníky. Před šesti lety jsme mu v Havlíčkově Brodě odhalili překrásnou bronzovou desku sochaře Radomíra Dvořáka, autora monumentálních sochařských děl pod širým nebem v někdejších...

Vylidněný Václavák před polední sobotní demonstrací 25. června 2016 proti válce a za mír. Proti NATO! - Ano, mír! NATO, ne! Na protest a k vzplanutí  hněvu vůči herci v roli „protektorátního“ ministra obrany Martinu Stropnickému, proti armádnímu generálu v cizích službách Petru Pavlovi. Křivému jako turecká šavle. Připodobněnému řečníky k tragickému osudu plk.gšt....

Před několika dny se konal Den Ruska, novodobý státní svátek Ruské federace. Připomněli si jej diplomaté spolu s hosty i v Praze. Slavnostní projevy byly z obou stran uměřené. Diplomaté ze Západu však zpozorněli, když místopředseda sněmovny Vojtěch Filip v souvislosti s odkazem na některé vážné hrozby míru připomněl, že se doba hodně podobá jiné době na počátku...

Už se jednou musíme smířit s tím, co nám režim naservíroval. Na světě je přece jenom jediná pravda. Ta, kterou nám do hlavy  vtloukají vítězní  kormidelníci doby.  Málokdo čte – kdyby jenom trochu četl, hodně se dozví o Hitlerovi, o Stalinovi jako o krvavých zločincích, dozví se více o zlotřilém Putinovi – novém Stalinovi, hodně si z nových knih vtluče do hlavy  i z pera...

Doba plyne, pro fotografa šance, pro fotografovaný subjekt – přestupek, dokonce možný zločin. Jak měsíce plynuly, byl jsem u toho, s fotoaparátem Nikon. Na nádvoří ruzyňských kasáren jsem zvěčňoval vojáky US ARMY, příslušníky „dragounské jízdy“ – která projela  přes území České republiky. Většinou měli její vojáci tmavou pleť, byli sympatičtí  a přijeli z jedné ze stovek...