Reklama
Reklama

Archív článkov

Byl jsem u toho po roce 1990, když Náměstí SNP v Bratislavě burácelo z plných hrdel: „Dosť bolo Havla!“ Někdo z davu mu poškodil prezidentské auto a hlava státu v doprovodu ochranky k němu rychle běžela pod lešením, po levé straně náměstí, aby okamžitě vzala do zaječích.

Nebyl jsem u toho, když dav před několika dny křičel na Hradčanském...

Doba prezidentu republiky suverénního státu umožňuje, aby pronášel jakékoliv názory v televizi, sice ne ve veřejnoprávním médiu, ale v TV Barrandov. Doba mi umožňuje, abych své názory vyjadřoval na veřejnosti, nikoliv ve veřejných svobodných a demokratických médiích; ale v úplně jiných. Bez nároků na honorář, vymezeného výkladem tiskového zákona, i já mohu reagovat. Být...

Nemusíme si vůbec nic představovat; po léta je u nás šířena hrubá nenávist! Zloba, totální ostrakizace včerejška. Padni komu padni! Pomocí Cibulkových seznamů agentů a spolupracovníků StB vůči konkrétním lidem – formou ukažte na ně prstem! Jako za protektorátu: sestra udávala bratra. Často za prase zabité na černo.

O loutkohercích nyní nepadlo...

Soudruzi ministři! Páni prezidenti! Slovutní Mistři, páni purkmistři! Byřici! To už tady všechno bylo a nic pořádného se přitom nikdy nestalo. Chleba byl pořád o dvou kůrkách. Kdysi jsem byl s jugoslávským sociologem, prof. Stipe Šuvarem v azerbajdžánském Baku na výstavě sovětského výtvarného umění. Obraz Chruščova střídal obraz Chruščova, olej, pastel dřevoryt, akvarel...

Nikdo lépe nezná vlastní historii země, než ji znají její občané, kteří ji obývají.

Platí to i o Polácích, kteří o svou půdu pod nohama již několikrát ve svých dějinách přišli.

Prezident USA Donald Trump při své nynější návštěvě Varšavy prohlásil, že Polsko je srdce Evropy a Poláci jsou její duší.

...

Dějiny téměř každé české i československé politické strany jsou něčím pochroumané. Z odkazu svého otce mi zůstalo jedno přikázání. Nebylo z jeho hlavy, ale byly to rady významného politika, senátora a říšského a zemského poslance, jednoho z tvůrců sociální demokracie, posléze odkloněného – Josefa Hybeše: „Dej si pozor na socany, zrazují, dej si pozor na jestřáby, na...

Rmoutí mne, že v některých ohledech nejsme a již se neprojevujeme téměř jako národ. Spíše se vyjevujeme před okolním světem jako nepochopitelná rozhádaná a nenávistná cháska, skoro chátra. Běsníme s vyceněnými, mstivými zuby malého vzteklého skřítka proti velkému slovanskému medvědovi. Hodně podobně, jako se u nás dělo v okamžiku, do značné míry vnucené poválečné „...

Autor