Davos: od arogance ke strachu

Počet zobrazení: 6523

Česká ekonómka Ilona Švihlíková komentuje v internetovom časopise !Argument posuny v náladách medzi globálnymi elitami na davoskom hospodárskom fóre a  ich rastúcu bezradnosť tvárou v tvár problémom súčasnosti.

Letošní setkání Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu bylo v řadě ohledů specifické. Zdá se, že elity, pro něž je Davos „jejich místem“ nejen z hlediska polohy, ale především ideového souladu, se cítí dezorientovány a že mají strach. Tento pocit střídá jinou emoci, která byla pro Davos velmi dlouho typická – bezbřehou aroganci.

Mírně zneklidnění se dalo cítit již z předchozích fór, na kterých se objevila témata jako rostoucí nerovnost. A v minulém roce pak pole opanoval rychlý nástup moderních (a pracovně-úsporných) technologií, které vedly dokonce k otevření takových témat jako je nepodmíněný základní příjem.

Jenže za tím vším zvaním „aktivistů“ a tzv. širšího spektra hostů pořád stála neotřesitelná arogance: my víme, my ovládáme!

Rok 2016 jako facka do tváře
 

Rok 2016 znamenal pro tuto skupinu facku do tváře. Brexit by byl jistě nepříjemností, která by se dal svést na nemožný odhad a provedení Davida Camerona, tragického premiéra v mnoha ohledech. Jenže americké volby, to je přece jen změna jiného řádu. Spojené státy jsou stále největší ekonomikou světa, zemí, která má bezprecedentní postavení v mezinárodních organizacích, zemí, která „spustila“ globalizaci a která do značné míry udávala i ideologický tón v ekonomických záležitostech.

Šok ze zvolení Trumpa se stal průřezovou linií celého letošního Davosu. Spolu s ním se totiž elitám boří jejich svět: globalizovaný svět, v němž je možné za té „správné“ mediální podpory neustále všem tvrdit, že žijí v nejlepším z možných světů, i když to stále více odporuje ekonomické realitě. Svět, v němž je žádoucí starostlivě (tak nějak sedláčkovsky) filozofovat o rostoucí nerovnosti, a zatím (respektive, ruku v ruce s tím) pokračovat v zavádění „nutných“ strukturálních politik, které nerovnost dále zvyšují.

Rok 2016 byl ještě ve znamení oné arogance. Bloomberg zveřejnil to, co zaznělo na minulém fóru. Dobře dokresluje vnímání této „elity“ –  a také obrovský mentální šok, kterým si nyní prochází.

Asertivním sebevědomím tehdy sršel například takový Niall Ferguson ze Standfordské univerzity. „Kdybyste se obtěžovali přečíst si vážnou analýzu Trumpovy podpory, tak si uvědomíte, jak je to křehké, že těžko uspěje v první fázi primárek. V březnu, dubnu tomu všemu bude konec… Už se na to těším, na to ponížení Trumpa. Sem s tím.“

Pozadu nezůstal ani Martin Sorrell, šéf firmy WPP (velká nadnárodní korporace britského původu, fungující v oblasti reklamy a PR). „Je úplně jedno, koho Republikáni postaví, Hillary vyhraje.“

A velmi podobně byl také odmítán Brexit jako velice nepravděpodobná varianta dalšího vývoje. Aneb: Věříme tomu, čemu věřit chceme?

George Soros, jehož hlavním hobby je financování barevných revolucí, zase strašil tzv. „tvrdým přistáním“ v Číně (tj. vypuknutím krize, která vláda nebude schopná zvládnout), zatímco ekonom Joseph Stiglitz takovýto scénář odmítl.

Vraťme se zpět do roku 2017.

Když komunistická země hájí volný trh a globalizaci
 

Davos se letos poprvé, jak uvádí komentátor Die Welt Holger Zschaepitz, stal místem, kde elity nejsou ve shodě. Otázkou je podle něj, co bude dál. Bojím se toho, přiznal v jednom ze svých tweetů. Protože se jedná o bystrého pozorovatele (ač s jeho ekonomickými názory nemusíte souhlasit), je třeba tomu věnovat pozornost.

Jak jsem již uvedla v jiném článku, vrcholem davoského paradoxu se stalo vystoupení čínského prezidenta obhajujícího globalizaci. Jak ovšem určité liberální kruhy vstřebají to, že volný obchod a celkovou otevřenost v ekonomických záležitostech hájí nyní nejrazantněji oficiálně komunistická země, může být zajímavé pozorovat.

Skepticky byla přijata na letošním fóru Theresa Mayová, která měla nevděčný úkol: hájit to, co sama neprosazovala a zároveň také ujistit o oddanosti k volnému obchodu – tedy přesvědčit, že Velká Británie i jako „volná figura“ (mimo EU) bude hrát „tu správnou hru.“

Kromě témat globalizace a Trumpa, která se očividně či skrytě objevovala víceméně v každém diskusním panelu, bylo spojitým tématem také hledání inkluze. Vše by najednou mělo být inkluzivní – od růstu až po kapitalismus. Dalo by se říci, že (pozdě, dle mého názoru) probíhá zběsilé běhání po mraveništi ve snaze najít něco jako zodpovědný kapitalismus. Toto „hledání“ je dále ztíženo moderními technologiemi, které sice v Davosu opět rezonovaly, ale nástup Trumpa mediálním pokrytím nepřebily.

George Soros pokračoval ve chmurných předpovědích, což bylo dáno bezesporu i tím, že podporou Hillary Clintonové přišel o miliardu dolarů. To je i pro takové zbohatlíka nemilá rána. Kromě toho, že EU je podle něj v procesu dezintegrace (což není předpověď, ale konstatování faktu), se opřel právě do Trumpa. Soros tak ví, že Trump selže a že je potenciální diktátor.

Optimističtější byl německý ministr financí Wolfgang Schäuble, který se domnívá, že ani Spojené státy nejsou v pozici, aby mohly globalizaci zrušit.

Bezradnost byla patrná, jakmile se v určitých tématech šlo trošku více do hloubky. Stačilo sledovat (jako autorka tohoto článku) debatu o centrálních bankách a jejich roli. Monetární politika sama o sobě nestačí, ozýval se duch guvernéra ECB Mario Draghiho, který to říká při každé tiskové konferenci. Musí být i fiskální politika a strukturální reformy, zaznělo. Zaklínadlo strukturální reformy sloužilo jako eufemismus pro zhoršování podmínek zaměstnanců směrem k větší prekarizaci. To asi nebude ta pravá cesta k inkluzi…

Spolu s hrůzou z Trumpa se účastníci přiznávali i k obecnějšímu strachu „z populismu.“ Ray Dalio (zakladatel Bridgewater, jednoho z největších světových hedgeových fondů) byl jeden z mnoha, který přiznal, že ho populismus děsí. A vystihl Davos a jeho poslání v jedné větě: Populismus, to je přesný opak Davosu.

Ano. Kdo se pak ještě diví Trumpovu zvolení?

Úvodná snímka: Robert Scoble/Flickr

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon

Reagujte na článok

Napíšte prosím Váš text.

Blogy a statusy

Píšte a komunikujte

ISSN 1336-2984