Reklama
Reklama

Geopolitické siločáry: od Sýrie po Kosovo

Počet zobrazení: 2014

O tom, že se ve válčící Sýrii hraje bezohledně, není pochyb. Ve výhodě je jako obvykle ten, kdo se neštítí ničeho. Že se dle obdobných pravidel hraje o Sýrii také na mezinárodním (diplomatickém) poli, je snad rovněž každému nad blízkovýchodní slunce jasné. A nabíledni při tom leží, jak se při tom překreslují geopolitické siločáry.   

Hlavně v 90. letech neotřesitelné tahy americké ruky se zvolna mění v  nejisté, roztřesené, vlastními spojenci kritizované klikyháky. Pax Americana je nenávratně pryč. Do hry se kupříkladu postupně vrátila Ruská federace s ambiciózním projektem Eurasijského svazu, jenž ji teď mimo jiné přináší mohutnící kritiku za porušování práv homosexuálů nebo národnostních menšin. Zjevně mají pravdu ti, co říkají, že Moskva holt s olympiádami nemívá štěstí. Zvlášť když se bojuje o strategické regiony… 

Stále větší sebevědomí – speciálně stran vývoje Sýrie – promítají do své politiky také „kurdofóbní“ Turci nebo tmářští Saúdové. Nemluvě o ajatolláhy formovaných Íráncích a dalších a dalších, kteří se přinejmenším vzájemně ostražitě sledují. A to, i když mají náhodou spřízněné zájmy, neboť prostředí zjitřené změnami nabízí prostor k rozehrání nových odvážných partií.

Syrská arabská republika si tyhle (nad)regionální turbulence mimořádně „vychutnala“. Bojuje se tři roky, padlých či zavražděných přibývá, ale vyústění není v dohledu. Minimální efekt, jestli vůbec, přinese rokování o míru. Výrazný průlom je pak téměř vyloučen.

Jednat se mělo ve Švýcarech již jednou. Sešlo z toho, stávající jednání má proto bizarní název Ženeva II. Kdo tam zastupuje syrské vládní zájmy, víme, horší to je s reprezentanty povstalců. V reálu tvořenými různě do krve znepřátelenými skupinami, z nichž některé „diskutují“ výhradně skrze své zahraniční zbraně. Tvoří je nezřídka cizinci (především z nejrůznějších arabských zemí nebo protiruského Kavkazu), což zase nahrává jednostranné agitaci syrských vládních struktur. Zdůrazňujících, že se na straně vzbouřenců angažují militanti z víc než osmdesáti států, pročež konflikt tak nemůže být ničím jiným, než součástí zápasu lidstva s globálním terorismem…

Pokud by však někdo přece zůstával optimistou ve věci syrského usmíření, měl by si napřed znovu prohlédnout mediální ukázky z  11 000 snímků údajných obětí Asadova režimu. Jako kdyby vyskočily z fotodokumentace nacistických lágrů a na veřejnost pronikly těsně před tím, než si obě „mírové“ delegace začaly přes prostředníky nadávat.  

Nechci dělat ďáblova advokáta, jedno je však hodně povědomé: o věrohodnosti kompromitujícího materiálu se veřejně nediskutuje a takřka nikomu to nevadí. Dost to připomíná nedávný sarin na kraji Damašku, ale ještě výrazněji zločinnou válku o Kosovo. Ta se stala zdrojem trvalého mezinárodního napětí.

Článek vychází z textů zveřejněných deníkem E15 a webem Sekuriťáci.cz

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon
     

Komentáre

Obrázok používateľa P.Guman
#1
Pavel Guman
02. február 2014, 22:09

Verejne sa o tom nediskutuje, lebo tá strana spolu s "Priateľmi Sýrie" (zvláštne, že sa títo podvodníci už tak nenazývajú), ktorí to pripravili vedia, že je to podvrch a klamstvá, ako mnohé predošlé a v dnešnom svete -            -vymývajúcom mozgy médiami od rána do večera - ešte stále platí, že lož má krátke nohy. 

Reklama
Reklama

Blogy a statusy

Reklama
Reklama
Reklama