Kdo je chudý a kdo bohatý

Počet zobrazení: 3515

Politolog Oskar Krejčí glosuje nejzávažnější údaje ze tří nejnovějších zpráv o současném rozdělení bohatství ve světě.

Globálních problémů je vskutku nemálo a je možné se donekonečna přít, který z nich je tím nejnebezpečnějším. K povaze problémů světa ale patří také jejich provázanost: v polovině 21. století bude nevyvážený demografický růst spolu s klimatickými změnami a nedostatkem pitné vody povzbuzovat nezvladatelné migrační vlny a ozbrojené konflikty. Nebo naopak –války vyvolají ekonomický úpadek velkých regionů, tamní pokles gramotnosti, degradaci životního prostředí, hlad a migraci. O všech jednotlivých globálních problémech jsou plné počítače, otázkou je důvěryhodnost používaných dat, jejich sčítání či slučování vyvolávající  synergický efekt, který rizika umocňuje. Někdy ale stačí i prosté porovnání. Třeba bohatství a chudoby ve světě.

india_chudoba.jpg
Ilustračné foto: Pixabay.com
 

Problémy milionářů
 

Že se světu loni příliš nedařilo, to mohou potvrdit mnozí dolaroví milionáři. Hovoří o tom Zpráva o světovém bohatství 2019, kterou připravila nadnárodní konzultační firma Capgemini s centrálou ve Francii. Při definici milionáře její analytici pracují s obvyklou kategorií HNWI (high-net-worth individual), což je skupina lidí, kteří mají investovatelná aktiva ve výši jeden milion dolarů USA nebo více. Pozor: do tohoto majetku se nepočítá primární bydliště, sbírky, spotřební materiál a zboží dlouhodobé spotřeby. Podle kurzovního lístku ČNB představuje jeden milion dolarů přibližně 22,8 milionu korun českých.

Dolarových milionářů je prý ve světě, kde žije více než 7,6 miliardy lidí, něco málo přes 18 milionů. Následující graf ukazuje pyramidu těchto milionářů včetně jejich rozdělení na malé, střední a ultra-HNWI. I milionáři měli svůj globální problém: jejich majetek se loni celosvětově zmenšil o 3 %, tedy o dva biliony dolarů. Nejvíce utrpěli ultra-HNWI, což podle třídění firmy Capgemini jsou lidé s aktivy 30 milionů dolarů a více. Jim se majetek zmenšil o 6 %, což prý byly tři čtvrtiny světových škod. Hlavně tratili čínští milionáři (25 % globální ztráty majetku). Podle citované zprávy 61,2 % z globální populace milionářů se loni nacházelo ve čtyřech státech, a to v USA, Japonsku, Německu a Číně. U velké čtyřky počet milionářů rostl jen v USA (+ 1 %), v globálním měřítku se ale nejvíce milionářská populace rozmnožila v Kuvajtu a Brazílii (v obou případech o 8 %), v Saúdské Arábii (+ 7 %) a v Rusku (+ 6 %).

milion_krejci_1a.jpg

Existují ale i jiné údaje. Bostonská konzultativní skupina ve své zprávě Globální bohatství 2019 hovoří o odstartování nového radikálního růstu. Podle těchto amerických optimistů loni vzrostlo světové bohatství v podobě finančních prostředků o 1,6 % a dosáhlo 205,9 bilionů dolarů. V následující pětiletce by měl nárůst pokračovat, a to o slibných 5,7 %. „Počet milionářů (v amerických dolarech) vzrostl meziročně o 2,1 % na 22,1 milionu v roce 2018… Tito jednotlivci nyní drží 50 % osobních globálních finančních aktiv.“ Nejvíce jich je v Severní Americe (15,1 milionů milionářů); hodně vzdáleně druhá je západní Evropa (2,9 milionů milionářů), nejméně jich je v Evropě východní (0,1 milionů milionářů). Uváděná studie však pracuje s prapodivnými geografickými kategoriemi, jako je například „Střední východ a Afrika“.

Podíl majetku milionářů na světovém bohatství pokračuje v růstu. Bostonská studie uvádí, že v současné době zámožní lidé s volnými prostředky mezi 250 tisíci a milionem dolarů drží 16,2 % světového bohatství. Podle jejich kategorizace dolní HNWI s majetkem jeden milion až 20 milionů drží 31 % globálních aktiv, horní HNWI s majetkem 20 milionů až 100 milionů drží 7 % globálních prostředků. Populace ultra-HNWI s aktivy nad 100 milionů dolarů reprezentuje 12 % globálního bohatství.
 

Jiné starosti
 

Netřeba si dělat obavy o ultramilionáře, někteří lidé jsou na tom poněkud hůř. Před několika dny Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) vydala zprávu Stav potravinové bezpečnosti a výživy ve světě. Ta uvádí, že po desetiletích poklesu počtu hladovějících lidí se po roce 2015 jejich podíl ustálil na hladině mírně pod 11 % světové populace – což přibližuje následující graf. Hlad je v tomto případě definován jako převaha podvýživy, tedy nedostatečný příjem energie a živin, které jsou důležité pro uspokojení potřeb nutných k udržení dobrého zdraví. Chudoba cti netratí, ale kvalitu života ničí.
 

milion_krejci_2a.jpg

V září 2015 summit OSN schválil sedmnáct Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). Hned druhý z nich stanovil úkol vymýtit do roku 2030 hlad a zajistit přístup všem lidem, zejména chudým a ohroženým, včetně malých dětí, k bezpečné, výživné a dostačující stravě po celý rok. Do roku 2025 by se mělo dosáhnout mezinárodně dohodnutých cílů ohledně zakrnění a hubnutí dětí mladších pěti let a vyřešit výživové potřeby dospívajících dívek, těhotných a kojících žen a starších osob. Jenže loni podle FAO hladovělo ve světě stále více než 820 milionů lidí, což pomalu mění metu SDGs „nulový hlad“ na prchavý sen. V současné době více než dvě miliardy lidí nemá pravidelný přístup k bezpečnému, výživnému a dostatečnému jídlu. V Africe trpí podvýživou téměř 20 % obyvatel. Hlad roste i v Latinské Americe a Karibiku, byť tam zasáhl méně než 7 % obyvatel. Západní Asie vykazuje růst počtu podvyživených lidí už od roku 2010, a dnes jejich podíl činí více než 12 % tamní populace. V uplynulém roce devět z deseti dětí, které se ve světě narodily nevyvinuté, pocházelo z Afriky a Asie. Na druhé straně ve všech oblastech světa roste počet obézních lidí. Vloni přibližně 40 milionů dětí ve věku do pěti let trpělo nadváhou, počet dospělých lidí s nadváhou dosáhl dvě miliardy.

milion_krejci_3a.jpg
 

*       *        *
 

Globální statistiky nesou v sobě stejný problém jako statistiky národní: jsou přesným součtem nepřesných údajů, nemluvě o nejednotných definicích, a tedy i třídění údajů. Co ale naplat, jiná čísla na trhu informací k dispozici nejsou. Dá se ovšem v koutku duše doufat, že při opakování podobných chyb je pravděpodobné, že se z delší řady stejně deformovaných dat dá odvodit vývojová tendence. Zatím se dá říci, že na této planetě vedle přibližně 20 milionů dolarových milionářů hladoví 820 milionů lidí. A doplnit, že snižování chudoby ve světě bylo řadu let dáno především úspěchy jedné země –­ Číny. Čím blíže bude Peking k odstranění chudoby ve vlastní zemi, tím hůře budou vypadat statistiky uvádějící meziroční globální změny. Že přitom poroste globální bohatství? To se děje i dnes, a počet podvyživených lidí neklesá. Další demografický růst především v Africe povede k dramatickému rozbujení tohoto problému. K jeho odstranění nestačí charita, drobky od stolu milionářů. Jsou nutné zásadní systémové změny, které povedou k řešení všech globálních problémů. Jinak budou mít milionáři ještě víc starostí.

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon

Reagujte na článok

Napíšte prosím Váš text.

Blogy a statusy

Píšte a komunikujte

ISSN 1336-2984