Ke konfliktu mezi Čínou a Indií: Bylo jasné, že to někdo bude chtít vyvolat

Počet zobrazení: 5038
Český a slovenský web !Argument  uverejnil rozhovor s politológom a odborníkom na zahraničné vzťahy Oskarom Krejčím o širších okolnostiach sporu medzi Čínou a Indiou,ktorý v poslednej dobe zatienil vzťahy oboch ázijských obrov. V rámci spolupráce prinášame rozhovor aj čitateľom Slova.

 

!Argument: Indie a Čína spolupracují v rámci BRICS, ale nově také v Šanghajské organizaci spolupráce. A najednou konflikt mezi oběma velkými zeměmi? Kde se vzal?

Oskar Krejčí: Musím říct, že mě nasazení indických vojáků překvapilo. Bylo ovšem již delší dobu jasné, že mezi oběma zeměmi bude někdo chtít konflikt vyvolat. Čína některým stratégům velice překáží. A uvažovat mohli asi tak, že když se zkomplikují vztahy mezi Čínou a Indií, pak se zkomplikuje situace v BRICS i v Šanghajské organizaci spolupráce. A nejen to: ohrozí se i projekt nové Hedvábné stezky, protože se vytvoří nepříznivý obraz Číny. A navíc ještě v regionu vzroste nejistota. Takže „vytřískat“ se z toho dá hodně.

!A: O co v konfliktu vlastně jde?

O.K.: Jedná se o maličkaté území u indického státu Sikkim, Tibetské autonomní oblastí ČLR a u Bhútánu,  které nejspíš ani nenajdete na mapě. Rozdělení oblasti ve smyslu vymezení hranic se opírá o smlouvu z roku 1890 mezi Čínou a tehdy v Indii vládnoucí Británii. V červnu tohoto roku konflikt začal tím, že Číňané začali na své straně, tj. v Tibetu, stavět silnici. A indické buldozery v doprovodu vojáků následně překročily hranici. Pro kontext dodejme, že asi dva měsíce před konfliktem došlo i k zhoršení situace na indicko-pákistánské hranici, což mohlo souviset i s indickými prezidentskými volbami.

Není to jediný tlak na Čínu, vzpomeňme na Jihočínské moře, kde uměle eskalovaný konflikt slouží k tomu, aby byla Čína už prezentována jako imperiální mocnost.

!A: Jaká je historie konfliktů mezi Indií a Čínou?

O.K.: Toto, co nyní probíhá, není první medializovaný konflikt. Ten nejhorší byl ozbrojený, odehrál se v roce 1962. Byla to zvláštní válka. Čína navrhla výměnu území, přičemž upravená hranice by byla logisticky výhodná pro obě země a teritoriálně by Indie získala. Přesto Indie zaútočila. Je třeba dodat, že se tento konflikt odehrával ve stínu kubánské krize a byl to první případ, kdy Sovětský svaz Čínu nepodpořil, takže už tam byl cítit nastupující veřejný rozkol mezi oběma zeměmi.

Je smutné, že k této válce došlo  jen několik málo let po uzavření pozoruhodné dohody Panča šíla, což  je pět zásad mírového soužití mezi zeměmi. Tu podepsali čínský premiér Čou En-laj  a indický předseda vlády Džaváharlál Néhrú při jednání v Ženevě o ukončení Korejské války. Zmíněný ozbrojený konflikt skončil úspěchem čínských ozbrojených sil, které se však následně stáhly za původní hraniční čáru. Nedávná slova indického minstra obrany, že už není rok 1962, byla narážkou na skutečnost, že tehdy identická armáda neuspěla.

!A: Jaká je vazba Indie k USA?

O.K.: Indie je největší demokracie světa, jak se často říká, takže USA mají tendenci ji vnímat jako svého spojence. Mnoho let probíhá soutěž o dodávky zbraní mezi Ruskem a USA. Indie je ovšem subkontinent, tam se vejdou jak americké, tak ruské zbraně, ale třeba i jaderné elektrárny. Sovětský svaz míval v Indii dobré postavení, tak trochu podle zásady z Kautiljovy Arthašástry, slavného spisu z 3. či 2. století před naším letopočtem: soused mého souseda je mým spojencem. Obecně platí, že Indie – to je svět budoucnosti. Na konci století nebude za Čínou duhou největší ekonomikou světa ekonomika USA nebo Evropská unie, ale právě ekonomika Indie.

!A: Jak vidíte budoucnost konfliktu? Mohl by se změnit v něco horšího?

O.K. Existují modely, které počítají s válkou mezi oběma zeměmi. Já ale válku mezi Indií a Čínou neočekávám. Neočekávám vojenské vyústění konfliktu. Přes Himaláje se válčit nedá a po vodě by to byla příliš velká komplikace.

Diplomaticky se to ovšem může táhnout dlouho, i když zisk je z tohoto  konfliktu minimální. Hraje se o prestiž. A, jak je to v poslední době v módě, zahraniční politika slouží jako propagandistický nástroj pro domácí půtky. Což je v daném případě problém Indie. Peking a Dillí jsou ale komplementární státy, země, které se mohou velice dobře doplňovat.

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon

Reagujte na článok

Napíšte prosím Váš text.

Blogy a statusy

Píšte a komunikujte

ISSN 1336-2984