Kniháreň 2019 – december

Študentský prológ k Nežnej revolúcii. Bratislava 16. november 1989 | Rastislav Tóth: Bude prvá svetová atómová vojna? | Dušan Čaplovič: Hľadanie pravdy o dejinách a živote | Jan Keller: Společnost věčného mládí | Jean-Claude Michéa: Tajnosti levice. Od ideálu osvícenství k triumfu neomezeného kapitalismu | Thomas Allmer: Kritická teorie a sociální média. Mezi emancipací a komodifikací

Študentský prológ k Nežnej revolúcii. Bratislava 16. november 1989

Publikácia Študentský prológ k Nežnej revolúcii bola zostavená pri príležitosti 30. výročia nepovolenej demonštrácie slovenských študentov zo 16. novembra 1989. Prináša autentické svedectvá priamych účastníkov tohto protestného pochodu ulicami Bratislavy, počas ktorého študenti skandovali heslá požadujúce nielen zásadnú školskú reformu, ale aj slobodu, demokraciu a prepustenie politických väzňov. Od roku 1968 sa na Slovensku takto verejne občianskych a ľudských práv dožadovali už len účastníci Sviečkovej demonštrácie z 25. marca 1988. Bratislavský 16. november 1989, doposiaľ úplne „zatienený" následným pražským 17. novembrom, sa prostredníctvom tejto knižnej publikácie pokúša o symbolický prvý krok smerom k prezentácii svojho vlastného príbehu...
(Publikácia bola prezentovaná 10. decembra 2019, anotáciu budeme aktualizovať)

Rastislav Tóth: Bude prvá svetová atómová vojna?

Kniha Bude prvá svetová atómová vojna? sa zameriava na dôležitú problematiku bezpečnosti a používania jadrových zbraní. Autor sa zaoberá aktuálnymi bezpečnostnými hrozbami vo svete a možnosťami riešenia závažných bezpečnostných kríz. Zaoberá sa vývojom problematiky zbraní hromadného ničenia. Aktuálnu bezpečnostnú situáciu považuje za nestabilnú, pretože sa za posledné desaťročia zvýšilo množstvo štátov, ktoré vlastnia zbrane hromadného ničenia a autor sa tak zamýšľa nad druhmi zbraní, ktoré sa budú používať v potenciálnych budúcich voľbách.
Tribun EU, 2019, 124 strán

Dušan Čaplovič: Hľadanie pravdy o dejinách a živote

V 50 statiach sa autor knihy Hľadanie pravdy o dejinách a živote vyrovnáva so súdobými snahami opäť prepisovať našu národnú minulosť, či skresľovať dejiny Slovenska a Slovákov. Kriticky reaguje na spoločenský vývoj, podriaďovanie sa a prispôsobovanie vládnucim politickým garnitúram a elitám. Osobná skúsenosť autora ako podpredsedu SAV či ministra školstva ho vedie ku kritike vytláčania vzdelanosti, vedy a kultúry na druhú koľaj. Uvažuje nad uprednostňovaním ekonomických kritérií na úkor rozvoja sociálnych a duchovných hodnôt. Čitateľa zaujmú slová o postupujúcej strate vzdelanostnej a kultúrnej identity slovenského národa. V textoch sa venuje aj bezbrehému neoliberalizmu, narastaniu vulgárnosti v politike, osočovaniu a vytrácaniu humanizmu v pulzujúcich premenách dneška. Esejisticky spracúva osobnosti slovenskej, najmä historickej vedy a na ich životnej veľkosti a morálnom kredite formuluje príklady pre súčasnosť. Anton Hykisch vypravil knihu do života s plným pochopením autorovho zámeru.
Perfekt, 2019, 200 strán

Jan Keller: Společnost věčného mládí

Kniha Společnost věčného mládí se zabývá dopady jedné z největších sociokulturních změn druhé poloviny 20. století, nebývalého nárůstu nové společenské kategorie – adolescentů. Autor rozebírá mentalitu těch, kdo se nalézají v přechodné životní fázi, pro kterou je charakteristická neuzavřenost životních voleb. Tato nová sociální kategorie co do svého počtu i významu neobyčejně sílí po druhé světové válce, tedy v období, které je přechodné též z hlediska celé společnosti na cestě od společnosti průmyslové k postindustriální. Kniha analyzuje, jak v této situaci došlo ke vzniku kultu věčného mládí, koncentrovaného kolem motivů touhy bez hranic, popření autorit a iluze neomezené individuální volby. Autor dokládá, nakolik kult věčného mládí inspiroval takzvané postmoderní myšlení. Dále ukazuje, jak tento způsob myšlení přetrvává i v situaci, kdy se od přelomu 70. a 80. let vynořují obrysy společnosti hypermoderní. Pečlivě budovaný kult mládí převrací skutečné vztahy ve společnosti. Pomáhá zakrývat fakt, že vlastnosti, které jsou přičítány mladé generaci, jsou ve skutečnosti požadavky přicházející zvenčí a vyvolávané logikou fungování firem, politiky a médií. Kult věčného mládí pomáhá zastírat poměry, ve kterých vyrůstají nové generace, a odvádí pozornost od skutečných problémů, jimž musejí čelit. Tento uměle pěstovaný kult neúprosně popohání k vyšší výkonnosti příslušníky všech generací v zájmu zvyšování profitu především velkých firem a finančních trhů.
Slon, 27. 11. 2019, 262 strán

Jean-Claude Michéa: Tajnosti levice. Od ideálu osvícenství k triumfu neomezeného kapitalismu
 

Překlad eseje o příběhu levice, jejích kořenech a současnosti z pera francouzského filozofa Jeana-Claudea Michéy: Tajnosti levice. Od ideálu osvícenství k triumfu neomezeného kapitalismu. Co je dnes levice? Jaký je její cíl? Z čeho vzešla a jaký cíl by měla mít? Kniha Tajnosti levice. Od ideálu osvícenství k triumfu neomezeného kapitalismu byla vydána ve francouzském originále Les mystères de la gauche v roce 2013. Český překlad od Petra Druláka, předsedy vědecké rady Masarykovy demokratické akademie, je obohacen o celé, doposud nikdy zveřejněné znění rozhovoru s autorem knihy, pořízeného pro francouzský deník Midi Libre. 

Petr Drulák: „Michéa důsledně sdílí Laschovu kritiku kapitalismu, kulturní konzervativismus i schopnost dívat na základní otázky společnosti zdola, tj. z perspektivy její chudší a slabší části. Snad se nedopustíme žádného násilí vůči jednomu či druhému, pokud je oba budeme považovat za představitele určitého konzervativního socialismu, který není ani liberální, ani komunistický.“

Jean-Claude Michéa: „Kritika se nesmí spokojovat s tím, že bude rituálně odsuzovat následky ekonomického liberalismu (pro tyto účely cudně překřtěného na ,neoliberalismus‘) a současně posilovat dopady liberalismu politického a kulturního, který ho jako siamské dvojče doplňuje po stránce psychologické a ideologické.“

„Logika daru (pradávná trojnásobná povinnost dát, přijmout a vrátit) od nepaměti vytvářela základní předivo společenských pout (přirozeně nabývajících nejrůznějších symbolických forem – někdy vzájemně rovných, jindy nerovných), a to ještě předtím, než si bylo vůbec možné představit právní dohodu či výměnu zboží.“ 

Jean-Claude Michéa (1950) je francouzský politický filozof a esejista. Navazuje na socialistické myslitele 19. století a je rovněž originálním interpretem díla George Orwella. Je znám svou kritikou kulturního liberalismu, kterému vyčítá, že ve jménu „náboženství progresivismu“ odvedl levici od boje s kapitalismem. Spojenectví kulturního a tržního liberalismu, které analyzuje v řadě esejů, považuje za hlavní překážku bránící dosažení spravedlivější společnosti.
Masarykova demokratická akademie, z. s., 2019, 128 strán

Thomas Allmer: Kritická teorie a sociální média. Mezi emancipací a komodifikací
 

Kniha Kritická teorie a sociální média. Mezi emancipací a komodifikací se zaměřuje na aktuální problematiku sociálních médií z hlediska kritické teorie společnosti. Ukazuje jak limity, tak emancipační potenciál sociálních médií ve vztahu k novým výzvám společností a technologií. Toto globální digitální prostředí přitom analyzuje vzhledem k možnostem komunikace a společně sdíleného prostoru sítí. Kniha je vhodná především pro zájemce o sociální, ekonomickou a politickou teorii a filosofii, sociologii a mediální studia.

Filosofia, 2019, 360 strán