Kniháreň 2020 – február

Patrick J. Deneen: Proč selhal liberalismus | Drulák Petr, Agha Petr: Sametová budoucnost? Eseje o naší současnosti | Rastislav Tóth: Rusko. Nová demokracia alebo nová diktatúra? | Ladislav Rabušic, Zuzana Kusá (eds.): Odděleně spolu? Česko a Slovensko optikou vývoje po roce 1991 | Milan Syruček: Minuty od války. Osudové okamžiky 1968-2020 | Lenka Procházková: My kacíři

Patrick J. Deneen: Proč selhal liberalismus

Ze tří ústředních ideologií 20. století – fašismu, komunismu a liberalismu – přežila jen ta poslední. Došlo tak k podivné situaci, kdy zastánci liberalismu mají ve zvyku zapomínat, že se také jedná o ideologii, a nikoli o přirozené a konečné vyústění politického vývoje lidské společnosti. Jak ve své provokativní knize připomíná její autor, Patrick Deneen, liberalismus je založen na protikladech: bije na poplach v boji za rovná práva, a přitom zároveň pomáhá prohlubovat materiální nerovnost; jeho legitimita je založena na společenském konsenzu, a přitom svým důrazem na soukromé záležitosti odrazuje od plnění občanských závazků; ve svém tažení za autonomii jednotlivce dal vzniknout nejrozsáhlejšímu a nejkomplexnějšímu státnímu systému v historii lidstva. Deneen zde čtenáře konfrontuje se znepokojivým varováním, že dostředivé síly, které dnes působí na naši politickou kulturu, nejsou povrchovými vadami, ale základními rysy systému, jehož úspěch zároveň plodí jeho selhání.
Nakladatelství Academia, 2019, 180 stran
 

Drulák Petr, Agha Petr: Sametová budoucnost? Eseje o naší současnosti

Sborník, který si třicet let po sametové revoluci předsevzal za úkol překonat mýty devadesátých let a znovu si ujasnit, k čemu po revoluci vlastně došlo a jaké to má důsledky pro dnešek, abychom byli schopni lépe uchopit problémy, před kterými stojíme. Cílem j sborníku e kritická reflexe posledních tří desetiletí české společnosti z hlediska demokracie, sociální nerovnosti, vztahu k minulosti a k Západu, ekologické udržitelnosti nebo digitalizace. Svými esejemi přispěli vedle editorů Petra Druláka a Petra Aghy historička umění Milena Bartlová, ilozofové Martin Dokupil Škabraha a Michael Hauser, politologové Anna Durnová, Jaroslav Fiala, Ondřej Slačálek a socioložka Tereza Stöckelová.
Burian a Tichák, 2019 168 stran

Rastislav Tóth: Rusko. Nová demokracia alebo nová diktatúra?

Kniha má ambíciu byť príspevkom do vyváženej odbornej a vedeckej diskusie zaoberajúcej sa analyzovaním politických a sociálno-ekonomických faktorov ovplyvňujúcich vývoj v Rusku. Rusko je veľmi rozsiahla krajina plná viacerých prírodných a spoločenských kontrastov. Nájsť vhodný systém pre jeho efektívne ovládanie a spravovanie nie je jednoduché. Hlavným cieľom knihy je ponúknuť odborný a nestranný pohľad na problematiku Ruska, ktorá je v súčasnosti predmetom viacerých vášnivých diskusií.
Tribun EU, 2019, 116 strán

Ladislav Rabušic, Zuzana Kusá (eds.) : Odděleně spolu? Česko a Slovensko optikou vývoje po roce 1991

 
Autoři hledají odpovědi na otázku, jak se v době samostatné existence obou zemí měnily hodnotové orientace jejich obyvatel. Do jisté míry zpochybňují platnost modernizační teorie R. Ingleharta, že ekonomický růst povede k růstu sociálního bezpečí a odpovídajícím hodnotovým strukturám. Ukazují, že obě společnosti charakterizuje nelineární vývoj hodnot. Češi a Slováci se v části hodnotového spektra od sebe vzdalují, ale v řadě hodnotových otázek mají k sobě stejně blízko jako na počátku 90. let.
Slovart CZ, 28. 3. 2020, 432 stran

Milan Syruček: Minuty od války. Osudové okamžiky 1968-2020

Autor nás provází posledním padesátiletím naší, evropské i světové historie pohledem očitého svědka rozhodujících událostí a autora rozhovorů s jejich hlavními aktéry, z nichž řada názorů nebyla dosud publikována. Byl hostem jak washingtonského Bílého domu, moskevského Kremlu, pařížského Elysejského paláce, tak Pražského hradu, ale také přímým účastníkem řady demonstrací a manifestací od pařížských bulvárů po Václavské náměstí. Jsou to unikátní pohledy na nejnovější historii, psané živou literární formou, které nám umožňují nahlédnout i do zákulisí takových událostí, jakými byla helsinská konference či americko-sovětské summity. Jeho přátelství s Alexandrem Dubčekem dává nahlédnout do těch okamžiků pražského jara, které dosud nebyly popsány. Autor nezůstává jen u rozhovorů v roce 1968, ale sleduje osudy svých partnerů až do dnešních dnů. Včetně jeho poslední návštěvy Francie v prosinci minulého roku a neobyčejného, nečekaného setkání, které zažil v kostele nedaleko od pařížského Severního nádraží.
Česká citadela, 2020, 320 stran
 

Lenka Procházková: My kacíři

Kniha obsahuje politické projevy, články a rozhovory Lenky Procházkové, které byly od září 2017 do srpna 2019 publikované pouze na nezávislých webech. Výjimkou je text Osamělost Jana Palacha, který autorka napsala pro časopis PŘÍSNĚ TAJNÉ. Součástí knihy je i projev Lenky Procházkové, se kterým vystoupila 12. června 2019 v senátě před hlasováním o své nominaci do Rady ÚSTRu a v němž vyjmenovala varovné příznaky, které jsou charakteristické pro nástup totalitního režimu.
Nakladatelství ID, 2020, 120 stran