Reklama
Reklama

Kniháreň 2021 – marec 2

Počet zobrazení: 1114

Eduard Chmelár: Rekonštrukcia slovenských dejín. Formovanie slovenskej identity | Nick Srnicek, Alex Williams:Vynalézání budoucnosti. Postkapitalismus a svět bez práce | Jan Bejkovský: Čínský ekonomický systém. Tržní ekonomika, či státní kapitalismus? | George Friedman: Bouře před klidem. Svár v Americe, nadcházející krize ve 20. letech 21. století a následné vítězství


chmelar.jpgEduard Chmelár: Rekonštrukcia slovenských dejín. Formovanie slovenskej identity

Vedeli ste, že Slovensko bolo chápané ako osobitné územie už v stredoveku, že Matej Korvín si písal s našou dedičnou šľachtou v slovenskom nárečí, že Osmanská ríša používala na svojich mapách označenie Slovenská krajina a že existenciu Slovenska vnímal aj jeden z najväčších fyzikov všetkých čias Isaac Newton? Kniha je fascinujúcou rekonštrukciou podielu slovenského etnika na dejinách štátu na území Slovenska od najstarších čias až po vznik národného hnutia. Presvedčivo dokazuje, že Slovensko nie je umelý útvar vymyslený v 20. storočí, ale geograficky, historicky, politicky i kultúrne špecifické územie, ktorého identita sa formovala od najstarších čias. Je zároveň cenným príspevkom k pochopeniu filozofie slovenských dejín a zmyslu slovenskej štátnosti.
Autorom knihy Eduard Chmelár je historik, politický analytik, publicista, scenárista a mierový aktivista. Napísal knihy Uhorská tlačová politika (1998), Rozprava o zjednotení ľudstva (2001) a Svet nie je na predaj (2003).
Na margo publikácie prof. Martin Homza napísal: „Nejde iba o suchý výpočet historických osobností, dát, dejov, ale o hlbšie historicko-filozofické zamyslenie sa nad tým, ako identita Slovákov vznikala, ako sa menila a kam asi smeruje.“
A doc. Ladislav Hohoš poznamenal: „Podnetné sú kapitoly o dejinách uhorského štátu. Nazdávam sa, že by pre študentov mohli byť lepšou pomôckou než niektoré učebnice dejepisu.“
Vydavateľstvo Spolku slovenských spisovateľov, 2021, 239 strán


srnicek.pngNick Srnicek, Alex Williams:Vynalézání budoucnosti. Postkapitalismus a svět bez práce

Na změnu musí být společnost připravená. Vědomi jsou si toho i autoři knihy Vynalézání budoucnosti. Postkapitalismus a svět bez práce, kterou vydáváme v prvním českém překladu od novináře Petra Bittnera. Nick Srnicek a Alex Williams tvrdí, že jako každý jiný společenský systém, ani neoliberalismus tu nebude na věky. Kladou tak zásadní otázky: Jak bude vypadat společnost po zhroucení neoliberalismu? Co bude „den po kapitalismu“? Svou knihou pak vytváří prostor pro promýšlení odpovědí na tyto otázky. Aby je společnost mohla zodpovědět, potřebuje totiž rozšířit svoji představivost za hranice toho, co současný systém umožňuje.
S myšlením ovládaným „lidovou politikou“ si nevystačí žádné hnutí, které se snaží uniknout neoliberalismu a vytvořit něco lepšího. Namísto ní předkládá tato kniha alternativní politiku – takovou, která má za cíl znovu se ujmout vlády nad naší budoucností a živit v nás touhu po světě modernějším, než jaký dovoluje současný kapitalismus. Utopický potenciál, který je vlastní technologiím 21. století, nesmí zůstat spoután omezenou kapitalistickou představivostí. Musí jej osvobodit ambiciózní levicová alternativa.
Masarykova demokratická akademie 2021, 268 strán


bejkovsky.jpgJan Bejkovský: Čínský ekonomický systém. Tržní ekonomika, či státní kapitalismus?

Jakou ekonomikou je Čína? Je tržní, plánovaná, kapitalistická, socialistická, rozvojová, rozvinutá, vyspělá, zaostalá, moderní, či tradiční?
Pokud se dnes náhodný pozorovatel projde po hlavních bulvárech Šanghaje, Kantonu či Pekingu, uvidí nablýskané značkové obchody, drahá zahraniční auta a obyvatele s nejnovějším modelem chytrého telefonu či tabletu v ruce. Bude jistě překvapen značným bohatstvím, vysokou životní úrovní a rychlým životním tempem. Na první pohled není vidět žádný rozdíl mezi čínskými, japonskými či korejskými velkoměsty a vlastně ani velkoměsty v USA či Evropě. Návštěva těchto metropolí tak může snadno vést k myšlence, že Čína je standardní moderní tržní ekonomikou dnešní doby. Je tomu ale skutečně tak?
Vymezení podstaty fungování čínské ekonomiky je jedním z hlavních cílů této knihy. Autor se zaměřuje na nesoulad mezi nesporně moderní ekonomikou Číny a nadále trvajícím státním vlastnictvím a klíčovým vlivem státu v ekonomice. Otázkou je, zda trvající státní vlastnictví je jen krátkodobou anomálií, jakýmsi přežitkem dob dávno minulých, který mizí z Číny stejně rychle jako absolutní chudoba, nebo se naopak jedná o klíčový prvek ekonomiky, na kterém celé hospodářství stojí a roste. Na tuto i další související otázky naleznete odpovědi s pomocí této knihy.
Grada 2101, 224 strán


friedman_boure.jpgGeorge Friedman: Bouře před klidem. Svár v Americe, nadcházející krize ve 20. letech 21. století a následné vítězství

Jak došlo k tomu, že Spojené státy jsou tak rozdělené a neklidné? Ve své poutavé nov é knize se George Friedman, uznávaný geopolitický prognostik a autor bestsellerů, věnuje otázce, kterou si dnes klade většina Američanů.
Bouře před klidem začíná neotřelým zkoumáním hlavních momentů amerických dějin – nově vymyšlený stát se rozvíjel rychlostí, jaká doposud neměla obdoby. Vznikl stát, kterému byla vlastní schopnost rychle se ze slabé kolonie proměnit v dominantní světovou mocnost. Friedman určuje primární hybatele tohoto fenoménu: dva geopolitické cykly, které doprovázejí vývoj této země již dvě stě padesát let. První je výrazný „institucionální cyklus“, který probíhá po dobu osmdesáti let již od založení státu a charakterizuje každý významný zlom v amerických dějinách: válku za nezávislost (70. – 80. léta 18. století), občanskou válku (60. léta 19. století), druhou světovou válku (40. léta 20. století) a hrozící krizi 20. let 21. století, která se již rýsuje na obzoru. Druhý je „socioekonomický cyklus“, který probíhá každých padesát let a který se v americké kulturní dynamice projevuje jako zformování průmyslových tříd, středních tříd a třídy technokratů.
V analýze dnešní bouřlivé politické i kulturní scény Friedman odhaluje, že dochází k něčemu bezprecedentnímu: oba hlavní geopolitické cykly budou kulminovat v jediném desetiletí, tedy ve 20. letech 21. století. K tomu ještě nikdy v amerických dějinách nedošlo. Dnešní neklidná Amerika – Trump, kulturní války, nové vrcholy politického napadání – jsou otřesy nadcházející krize 20. let 21. století, kdy se změní mnohé ze zastaralého způsobu vládnutí a politických základů. Friedman uvažuje nad nastolenými výzvami, jako jsou velikost a pole působnosti federální vlády, potencionální mezinárodní konflikt, budoucí změny role Spojených států ve světě, budoucnost společenské smlouvy, posuny v korporátních strukturách a v univerzitním vzdělání a nové kulturní trendy, které se objevují jako důsledek delší průměrné délky života. Friedman také vysvětluje, že nadcházející období od konce 20. let a dál nakonec nastolí éru silnějších a stabilnějších USA , a to jak uvnitř země, tak i navenek.
Když čteme George Friedmana, jedna věc je jasná: jeho prognózy transcendují politiku a jeho analýzy spojují jednotlivé body na širším plátně minulosti, přítomnosti a budoucnosticnosti.
IFP Publishing 2020, 237 strán

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon
     
Reklama
Reklama

Blogy a statusy

Reklama
Reklama
Reklama