Kniháreň Slova – november

Rolf Hosfeld: Karl Marx | Václav Junek: Emil Hácha. Muž, který obětoval vlastní čest | Laurence Rees: Temná charizma Adolfa Hitlera – Cesta do pekla | Sonu Shamdasani: C. C. Jung – Život v knihách | Gleick James: Informace. Historie. Teorie. Záplava | Jonathan Haidt: Morálka lidské mysli. Proč lidi rozděluje politika a náboženství | Juraj Činčura: Potopa sveta

Rolf Hosfeld: Karl Marx

Hosfeldova biografie vyplňuje citelnou mezeru, která dosud na českém knižním trhu kupodivu v oblasti Marxových biografií panovala. Neklidný život trierského rodáka, který významě ovlivnil světové dějiny, je sledován novým, nezkresleným a kritickým pohledem. Současně jde o jakousi „biografii myšlení a díla“, o začlenění průkopnických myšlenek, ale také omylů a mylných soudů rozporuplného filosofa, politika a revolucionáře do prostředí mezinárodní inteligence 19. století. Napůl životopis, napůl úvod do díla: Je to četba poučná a přitom čtivá, napínavá a přitom reflektující - jak pro laika, tak pro zasvěcence.
Paseka 2013, 328 strán

Václav Junek: Emil Hácha. Muž, který obětoval vlastní čest

Osobnost dr. Emila Háchy není zapomenuta ani dnes, po celých šedesáti osmi letech, které uplynuly od jeho smrti. Háchův problém však je, že názor veřejnosti zejména na poslední roky jeho života je emotivní, a především výrazně osciluje mezi Háchovým zatracením na jedné straně a určitým obdivem na druhé.
Už proto je pozoruhodné. jak zásadně se tento napohled drobný, nenápadný, zranitelný a fyzicky předčasně zestárlý muž zapsal do moderních českých dějin. Dokonce porovnatelně s jeho programově mnohem většími velikány. Do jisté míry už za svého života (ale především poté) skutečným strůjcům historie posloužil. Neboť se právě jim prakticky v každé době, počínaje už rokem 1939, velmi dobře hodil – jako příměr, jako příklad, jako symbol pro ten který myšlenkový směr, odkaz či aktuální politický záměr. Anebo jako alibi, to jistě jak komu.
Posláním této knihy není jen tak jednoduše se přiklonit k jedné či druhé straně. Jejím hlavním záměrem je ukázat dr. Emila Háchu ve srozumitelné podobě. Proto veškeré informace o něm uvádíme bez emocí, s maximálně možnou měrou objektivity a co nejpřehledněji, aby si čtenář mohl utvořit vlastní úsudek.
Petrklíč 2013, 264 strán

Laurence Rees: Temná charizma Adolfa Hitlera – Cesta do pekla

Hoci sa spočiatku zdalo nepravdepodobné, že by sa Adolf Hitler stal niekedy vodcom – poháňala ho nenávisť, nedokázal nadväzovať normálne medziľudské vzťahy, nebol ochotný diskutovať o politických otázkach –, dokázal si získať masovú podporu. Ako je teda možné, že Hitlerova osobnosť pôsobila na milióny ľudí ako mocný magnet? Na túto zásadnú otázku hľadá odpoveď Laurence Rees vo svojej novej knihe.
Holokaust, nacistický vpád do Sovietskemu zväzu, rozpútanie druhej svetovej vojny – všetky tieto katastrofálne udalosti možno pripísať Hitlerovi. Bol to vojnový zločinec, aký nemal vo svetových dejinách predchodcu. A napriek tomu dokázal mocne zapôsobiť na ľudí, ktorí sa s ním stretli.
Uznávaný historik a tvorca dokumentárnych filmov Laurence Rees v tejto úchvatnej knihe, ktorá sprevádza jeho nový rovnomenný televízny seriál BBC, skúma povahu Hitlerovej príťažlivosti a odkrýva, akú rolu hrala pri tomto úspechu údajná Hitlerova charizma. V predchádzajúcich prácach analyzoval Rees vnútorný chod nacistického štátu (Nacisti – Varovanie dejín) a zaoberal sa zločinmi, ktoré napáchali nacisti (Osvienčim – Nacisti a konečné riešenie). Temná charizma Adolfa Hitlera je tak prirodzeným zavŕšením dvoch desaťročí autorovho bádateľského záujmu o Tretiu ríšu.
Ikar 2013, 392 strán

Sonu Shamdasani: C. C. Jung – Život v knihách

Čtyři roky po vydání Jungovy Červené knihy vydalo nakladatelství Norton obsáhlý ilustrovaný komentář k Jungově životopisu na pozadí jeho četby. Kniha vychází z unikátních dosud nezveřejněných Jungových rukopisů a z faksimile knih z Jungovy knihovny, které zakladatele hlubinné psychologie provázely po celý jeho tvůrčí život a které mu byly inspirací při promýšlení psychologických a filozofických koncepcí. Znovu se setkáme s ukázkami z tzv. Černých knih a z Červené knihy, s knihami, které Junga vedly ke studiu nevědomí, s texty gnostickými a alchimistickými i s klasickými rukopisy orientální moudrosti.
Roku 1912 si Jung o své četbě poznamenal: „Kdyby se snad stalo, že by všechny tradice světa zmizely jako mávnutím proutku, celou mytologii a historii náboženství by znovu vytvořily nové generace.“ Sonu Shamdasani (1962) je editorem Jungovy Červené knihy (Portál, 2009), autorem několika biografických prací o C. G. Jungovi. Působí v Londýně, kde na několika univerzitách přednáší dějiny psychologie.
Portál 2013, 224 strán

Gleick James: Informace. Historie. Teorie. Záplava

Informace je v určitém smyslu knihou o všem, co je páteří naší civilizace: o telekomunikaci, ochranných známkách, počítačích, genetice, spamu a memech, kompresi dat, kvantové mechanice i šifrách, slovnících, náhodě, entropii i řetězových dopisech. Zkušený autor kultovní knihy Chaos a řady dalších publikací uchopil téma „informace“ skutečně od základu – knihu otevírá půvabná kapitola o „dálkové řeči“ afrických bubeníků (komunikačnímu kanálu, jehož kapacitě se schopnosti naší civilizace vyrovnaly až ke konci 19. století) a v řadě pestrých kapitol nás seznamuje s historií a hlavními aspekty informačního věku. Co má s moderní civilizací společného klínopis, bizarní projekt francouzských mechanických telegrafů či neméně bizarní mechanický počítač Charlese Babbagea? Uvidíme, že velmi mnoho. Zdánlivě mrtvá historická témata autor oživuje moderním pohledem teorie informace a v často překvapivých paralelách ukazuje, jak se současná civilizace dostala tam, kde nyní je.
Informace je pozoruhodná kniha: abyste se do ní mohli ponořit a vychutnat její potenciál, nepotřebujete žádné zvláštní vzdělání, na druhé straně však otevře nikoli jeden, ale celou řadu nových horizontů i ostřílenému profesionálnímu informatikovi.
Argo / Dokořán 2013, 400 strán

Jonathan Haidt: Morálka lidské mysli. Proč lidi rozděluje politika a náboženství

Proč jsou v lidském jednání a rozhodování takové rozdíly? Jakou roli hraje v našem uvažování a rozhodování morálka? Tyto nelehké otázky, i to jak lidé dospívají ke svým názorům na politická, ale i mnohá další důležitá témata, zkoumá ve svém bestselleru psycholog Jonathan Haidt. Nejdříve shrnuje teorie starých filozofů a postupně se dostává až k současnosti, kdy spolu soupeří dva názory na původ morálky: Je morálka vrozená, nebo je dána především zkušenostmi, jež získáváme v dětství? Pokud je vrozená, tak jak to, že se lidské pohledy na různá morální témata napříč kulturami liší? A pokud je získaná, čím to, že v ní lze bez ohledu na rozdílnost kultur vystopovat určitý opakující se vzorec? Skutečnost je spíš taková, že naše morální úsudky jsou výsledkem intuice a rozumové uvažování přichází až dodatečně. Jsme tedy spíše cosi jako „intuitivní právníci“ – své rozumové uvažování nepoužíváme k nacházení pravdy, ale k k tomu, abychom obhájili názor, jejž vytvořila naše intuice. Haidt svůj odborný text velice čtivě prokládá vyprávěním o svém životě. Přibližuje své dětství, jež ho nasměrovalo k levici a liberalismu, i studijní pobyt v Indii, který ho přiměl vystoupit z navyklého stereotypu. Popisuje pět základů morálky a vysvětluje, proč sympatizantům levice záleží především na dvou z nich a proč se naopak morálka příznivců pravice většinou opírá rovnoměrně o všech pět základů. A přibližuje i to, jaká nedorozumění z toho vznikají. Dokáže tato kniha zúžit zvětšující se propast mezi individualistickými a sociocentrickými společnostmi a potažmo i mezi politickou levicí a pravicí?
Dybbuk 2013, 480 strán

Juraj Činčura: Potopa sveta

Geológ a geograf Juraj Činčura pozbieral mýty, legendy aj fakty na tému biblická potopa sveta a hľadá odpovede na dodnes nezodpovedané otázky – kto, kedy, kde a prečo ju „zapríčinil". Príbeh potopy sa začína odvíjať v poľadovej dobe v krajinách ležiacich medzi Perzským zálivom a Kaspickým aj Stredozemným morom. Ľudia obývajúci tieto končiny zmenili svoj spôsob života a namiesto zberu plodín či lovu sa stali pastiermi a poľnohospodármi. Jedným z nich bol možno aj čestný a spravodlivý Noach. Pri stavbe archy síce utŕžil veľa výsmechu a poníženia, no napokon spolu so zvieratami na troch palubách plavidla a s celou rodinou šťastlivo prežil potopu – údajne najväčšiu katastrofu ľudstva. Bola to potopa sveta, alebo len lokálna potopa, ktorá miestnym pripadala ako svetová? Bola jedna, bolo ich viac? Mal potopu sveta na svedomí Zeus, Hospodin, vo svete Sumerov Enlil, alebo bola príčinou kométa či cunami? 
Slovart 2013, 288 strán