Kniháreň – apríl 2016

Paul Veyne: Foucault, jeho myšlení, jeho osobnost | Gustáv Murí|n: V tieni Černobyľa | Slavomír Michálek a kol.: „Zlaté šesťdesiate“ v rozdelenom svete | Igor Baka, Alex Maskalík, Matej Medvecký, Pavel Minařík: Vojenské dejiny Slovenska 7. zväzok | Brendan Simms: Zápas o evropskou nadvládu. Od pádu Cařihradu po současnost

Paul Veyne: Foucault, jeho myšlení, jeho osobnost

Autor knihy, francouzský historik antiky, je znám českými vydáními svých knih, mezi nimiž titul Jak se píšou dějiny obsahoval část věnovanou právě Michelu Foucaultovi. V této nové knize se Paul Veyne k Michelu Foucaultovi vrací, aby ho představil jako originálního skeptického myslitele, jenž nepřestává zkoumat „hry pravdy“ vlastní každé historické epoše. Veynova kniha je rovněž svědectvím o blízkém přátelství, které ho k Foucaultovi, tomuto „samuraji s ostrým mečem“, poutalo, a v neposlední řadě představuje vlastní Veynovu filosofii.
Filosofia, 8. 12. 2015, 208 strán

Gustáv Murín: V tieni Černobyľa

Tento rok si pripomíname 30 rokov od havárie jadrovej elektrárne v ukrajinskom Černobyle. Za tri desaťročia sme sa nielen poučili, ale poznáme aj do detailov, ako k tejto havárii došlo a aké boli jej následky. Rozpory medzi tým, ako sa o Černobyle bežne referuje a aká bola skutočnosť, zaujala autora 38 kníh Gustáva Murína. Spisovateľa, ktorý je zároveň vedcom a mal vo svojom výskumnom projekte zisťovanie následkov dvoch havárií v Jaslovských Bohuniciach v rokoch 1976 a 1977 na životné prostredie. Na základe tejto odbornej práce a spracovaním odborných materiálov dospel k záveru, že táto forma výroby energie je spoľahlivá a rádioaktivita je vplyvom médií zbytočným strašiakom. Tento názor publikoval vo vedeckej i bežnej tlači. K téme sa vracia románom „o neviditeľnej smrti, veľkých peniazoch a láske“, v ktorom kombinuje dramatický dej s ešte dramatickejšími faktami. Po tridsiatich rokoch od černobyľskej havárie je najvyšší čas priniesť tento triezvy pohľad v atraktívnej forme slovenskej verejnosti.
Vydavateľstvo Matice slovenskej, 2106, 120 strán

Slavomír Michálek a kol.: „Zlaté šesťdesiate“ v rozdelenom svete

Šesťdesiate roky sú opradené mýtom slobody, voľnej lásky a nádejí na lepšiu budúcnosť. Aké však boli v skutočnosti u nás vo vtedajšom východnom bloku a v najväčších krajinách Západu? Pútavo napísaná kniha s prevahou stoviek charakteristických dobových fotografií odkrýva a porovnáva najzaujímavejšie dianie v oblasti politiky, kultúry, ale i v bežnom živote občana vtedajšieho Československa, Sovietskeho zväzu, NDR, NSR, Francúzska, Veľkej Británie a USA. V osobitných kapitolách približuje aj desať najvýznamnejších politikov tej doby u nás i vo svete. Tí skôr narodení si zaspomínajú na časy dávno minulé, tí mladší sa poučia z histórie, ktorá mala veľký vplyv aj na našu súčasnosť.
Ottovo nakladatelství, 2016, 256 strán

Igor Baka, Alex Maskalík, Matej Medvecký, Pavel Minařík: Vojenské dejiny Slovenska 7. zväzok

Siedmy zväzok Vojenských dejín Slovenska završuje pôvodný edičný plán projektu, ktorý sa na pôde Vojenského historického ústavu Bratislava realizoval nepretržite od roku 1993.
   Prvá kapitola sa zaoberá vojenskými aspektmi nástupu normalizácie v rokoch 1968 – 1971, ktorá bola priamym dôsledkom násilného potlačenia výsledkov tzv. pražskej jari. Čiastkové obsahové problémy, ktoré sa viažu k životu v armáde od roku 1968, ale nesúvisia bezprostredne s problematikou normalizácie, autori zaradili do úvodu jednotlivých častí druhej kapitoly, vymedzenej obdobím rokov 1971 - 1989.
   Druhá, obsahovo najširšia kapitola akcentuje 20 rokov vojenského vývoja na Slovensku v podmienkach normalizačného komunistického režimu, a to až do jeho zániku v novembri 1989. Predmetná problematika je zasadená do širšieho kontextu a analyzovaná hlavne na pozadí vývoja vzťahov medzi ZSSR a USA vo vojensko-bezpečnostnej oblasti.
   Tretia kapitola má ambíciu zachytiť na jednej strane krátke, na druhej veľmi dynamické obdobie od novembrovej revolúcie po rozpad federácie a vznik samostatnej Slovenskej republiky 1. januára 1993. Z hľadiska výstavby a celkového vývoja armády pritom išlo o prevratné zmeny. Pomerne veľký priestor je venovaný vojensko-politickým otázkam, a to v súvislosti s výstavbou novej bezpečnostnej architektúry v Európe. V tomto kontexte sa výrazne prehodnotilo tiež miesto a úlohy teritória Slovenska v stredoeurópskom regióne. Autori sa museli popasovať s vymedzením zodpovedajúceho pomeru medzi československým a slovenským prvkom. Cieľom bolo čo najviac zachytiť špecifiká vojenského vývoja na Slovensku. Zároveň sa však v dostatočnej miere zohľadňuje význam spoločného štátu, na ktorého smerovaní sa podieľal aj slovenský element, a to aj vo vojenskej a vojensko-politickej oblasti.
   Kniha prináša okrem základného textu vyše 250 dobových fotografií vrátane portrétov, ukážky rôznych plagátov, výstrižky z novín či tabuľky, schémy a súpisy, ktoré uzatvára prehľadom obsadenia najdôležitejších funkcií v jednotlivých súčastiach čs. armády na Slovensku v rokoch 1968 – 1992.
Magnet Press Slovakia, 2016, 365 strán

Brendan Simms: Zápas o evropskou nadvládu. Od pádu Cařihradu po současnost
 

Kniha cambridgeského historika Brendana Simmse je široce založenou a erudovanou studií zabývající se vývojem mocenského zápasu o Evropu v celém novověku od pádu Cařihradu do současnosti. Hlavní tezí knihy je, že v dějinách některé věci navzdory změnám zůstávají stejné. K tomu patří zásadní záležitosti bezpečnosti na našem kontinentu: sen o univerzální říši a ústřední postavení i role Svaté říše římské národa německého a poté Německa. Svou práci autor nepovažuje za autoritativní příručku, nýbrž za vodítko ke zkoumání toho, jakým způsobem se podstatné problémy evropského mocenského zápasu řešily v minulosti. Proto také, když pojednává v závěrečné části práce o dnešku, nekončí žádnými věštbami, ale místo toho raději klade otázky. Přesto přichází s postřehem, že dnešní Německo stojí před dilematem, zda se má celou svou hospodářskou vahou postavit za pokračující sjednocování Evropy, anebo usilovat o vlastní ekonomickou hegemonii. Simms zároveň tvrdí, že dnešní Evropa se může skutečně sjednotit (podobně jak to alespoň částečně a přechodně činila tváří v tvář osmanskému nebezpečí) pouze pod vlivem velkého vnějšího či vnitřního ohrožení. Táže se, zda se to stane ve formě konfrontace s putinovským Ruskem, k níž dojde například kvůli pobaltským státům, Bělorusku či Ukrajině, nebo v podobě rozhodného měření sil s novodobým islamistickým chalífátem vzniklým na Středním východě, případně při střetnutí s Čínou pronikající do oblastí, jež jsou pro ni životně důležité.
Prostor, 2015, 744 strán