Kniháreň – júl 2016

Počet zobrazení: 3248


Peter Singer: Darwinovská levice. Politika, evoluce a spolupráce | Dilbar Alijeva: Sociológia každodennosti | Boris Johnson: Faktor Churchill | Peter Staněk, Pavlína Ivanová:  Štrvrtá priemyselná revolúcia a piaty civilizačný zlom | Henry Kissinger: Uspořádání světa. Státní zájmy, konflikty a mocenská rovnováha

singer_darwinovska_levice.jpgPeter Singer: Darwinovská levice. Politika, evoluce a spolupráce
 

V průkopnické a čtivé Darwinovské levici předkládá patrně nejznámější filozof současnosti, Peter Singer řadu argu­mentů, s jejichž pomocí dokazuje nutnost radikální revize, jíž musí projít politická levice, aby překonala svoje zastaralé chápání lidské přirozenosti. Na její cestě k dosažení společenských a politických cílů jí podle něj mohou posloužit právě poznatky moderní evoluční teorie. Darwinovská levice, tvrdí Singer, bude i nadále na straně chudých a utlačovaných, bude však lépe vybavena, aby porozuměla fungování společenských a ekonomických změn a mohla reálně zlepšit situaci znevýhodněnýc  h.
Filosofia 21. 6. 2016, 100 strán
Obsah knihy (v pdf)

d._alijeva_sociologia.jpgDilbar Alijeva: Sociológia každodennosti


Kniha nepredstavuje učebnicu ani jednoliaty monografický text. Je výberom štúdií a esejí o každodennosti. Spôsob výberu sa však usiluje o podobu učebnicovej alebo monografickej štruktúry. Sociológia každodennosti je rozdelená do piatich kapitol, v rámci ktorých sú umiestnené tematicky príbuzné príspevky. Niektoré predstavujú mnohostránkové štúdie, iné zas pomerne krátke eseje. Popri vedeckých štúdiách, ktoré boli uverejnené v sociologických časopisoch a zborníkoch, sú medzi nimi aj príspevky populárnejšieho charakteru.
Sociologický ústav SAV, 2015, 307 strán

faktor-churchill.jpgBoris Johnson: Faktor Churchill


V životopise Faktor Churchill podává autor se svým charakteristickým vtipem a pronikavostí podobiznu premiéra, který nebojácně vedl svůj národ do boje, přestože nenáviděl válku a pohrdal politiky postrádajícími zkušenost s jejími hrůzami; muže potýkajícího se s depresemi a šišláním, který se přesto vypracoval na jednoho z největších řečníků všech dob a nejproslulejšího žurnalistu své éry; politika, který se díky své otevřenosti novým myšlenkám stal průkopníkem v oblasti zdravotnictví, školství i sociálního zabezpečení, aniž by se přitom zřekl vrozené politické nekorektnosti; a především neohroženého, vynalézavého, odhodlaného velikána, jehož existence je nejlepším argumentem proti názoru, že sebevětší osobnost nemůže zvrátit běh dějin.
     Boris Johnson (1964) svou kariéru zahájil jako novinář, který se ze zpravodaje londýnských Timesů a deníku The Daily Telegraph vypracoval na šéfredaktora konzervativního magazínu Spectator. Vstoupil i do politiky a stal se poslancem, mezinárodní proslulost však získal teprve ve funkci starosty Londýna, kterou zastával od roku 2008 až do letošního května. Charakteristickým rozcuchaným účesem a samorostlým vystupováním se Boris (jak je běžně nazýván i v médiích) řadí ke staroslavné tradici britských výstředníků a politicky tíhne v rámci konzervativní strany k libertariánskému křídlu: je známým kritikem Evropské unie, pravidelně se účastní londýnského průvodu sexuálních minorit a podporuje ve městě cyklistiku. Jeho bibliografie se rozpíná od anekdotických dějin Londýna přes úvahy nad politikou a zánikem Římské říše až po satirické romány.
KnihaZlín, 2016, 452 strán
Ukážka z knihy

stanek_ivanova.pngPeter Staněk, Pavlína Ivanová:  Štrvrtá priemyselná revolúcia a piaty civilizačný zlom


Monografia prináša obrovské množstvá informácií, analýz, kvalitatívne nových myšlienok a paradigiem. Svojím obsahom je prelomová a mimoriadne inšpirujúca. Búra staré stereotypy, paradigmy, hodnoty a spôsoby myslenia. Publikácia predstavuje obrat v myslení a vo vnímaní súčasnej reality a najmä kvalitatívne vyššiu konštrukciu novej budúcej spoločnosti.
Elita 2016, 216 strán

kissinger_usporadani_sveta.jpgHenry Kissinger: Uspořádání světa. Státní zájmy, konflikty a mocenská rovnováha
 

Vlivný politolog, historik a bývalý ministr zahraničí Spojených států předkládá ve své práci Uspořádání světa z roku 2014 mnohostranný, historickými a politickými souvislostmi podložený pohled na řád světa. Ukazuje, že kořeny současného uspořádání mezinárodních vztahů byly poprvé zformulovány v západní Evropě téměř před čtyřmi staletími na mírové konferenci v německém Vestfálsku. Mír po třicetileté válce tehdy odrážel pragmatické vyrovnání s realitou a byl založen na společenství suverénních států, které kontrolují své vzájemné ambice prostřednictvím všeobecné mocenské rovnováhy. Vestfálský systém se postupně rozšířil po celé zeměkouli a pojal do sebe řadu odlišných civilizací a regionů. Autor sleduje, jakými proměnami prošel tento systém rovnováhy po Francouzské revoluci a napoleonských válkách na vídeňském kongresu a jak se s jeho stavebními kameny vyrovnávaly jiné části světa v souvislosti se svou historickou, politickou a kulturní odlišností.
     Autor věnuje svůj analytický pohled také otázkám Středního východu (a speciálně Íránu), odlišným koncepcím mocenské rovnováhy v Evropě a Asii, zvláště čínské „harmonii pod nebesy“. Pozornost zamě­řuje také na americké politické vize, které se přestaly opírat pouze o systém vyvažování a začaly usilovat o dosažení míru šířením demokratických principů. Kissingerovy úvahy ústí v současnosti a hledají perspektivu světového řádu pro naši dobu tváří v tvář takovým výzvám, jako je islamismus, šíření jaderných zbraní a globalizace.
Prostor, 2016, 400 strán
Ukážka z knihy
Ukážka z knihy v PDF

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon

Reagujte na článok

Napíšte prosím Váš text.

Blogy a statusy

Píšte a komunikujte

ISSN 1336-2984