Lokální ekonomika podle Johna Boika

Udržitelnost, rovnost, otevřená spolupráce a všechny možnosti rozhodování o vlastním osudu, to jsou prvky mnoha úvah o alternativní ekonomice. Americký autor John C. Boik k tomu přistoupil s mimořádnou systematičností, jak se jí naučil ve svém původním oboru, biologii, konkrétně výzkumu rakoviny.

Projekt alternativní lokální ekonomiky podle amerického biologa Johna C. Boika vychází z vlastní zkušenosti tohoto výzkumníka rakoviny, který tak dlouho marně sháněl grant, až se dostal k hlubším úvahám o povaze a smyslu peněz.

Dospěl k závěru, že vlastní peníze si můžeme nakonec tisknout i sami, pokud ovšem slouží kolektivnímu zájmu a jsme schopni uhlídat bezinflační prostředí. A protože stávající zákonné měny se postupem let staly hlavně nástrojem ovládání lidí, který zcela potlačil demokratické principy společnosti, je třeba obnovit i tyto principy.

Úkol zní jako utopie, ale podle Boika není ve skutečnosti tak obtížný. Autor je přesvědčen, že se dá zvládnout beze změny zákonů. Stačí, když se lidé na místní úrovni dohodnou na vytvoření nějakého vlastního sdružení, asociace, kde budou tyto principy používat z vlastního svobodného rozhodnutí.

Fotozdroj: LEDDA framework

Členství v asociaci je otevřené. Mohou tam být jednotlivci, podnikatelé, družstevníci, nezaměstnaní. Pokud jde o ekonomický chod, asociace je propojena použitím přímé demokracie v oblasti přidělování zdrojů. Odehrává se to na principech crowd funding, internetového poptávání peněz na projekty a služby. Široká účast je zde zaručena, protože členové asociace sdružují společné prostředky (povinné odvody), o jejichž použití pak touto formou rozhodují.

I když může být členství v asociaci hodně různorodé, základem Boikova projektu je družstevní „podnik s principy“ či „principiální podnik“ (principled business). Jedná se o družstevní uspořádání s velmi propracovanými metodami participace a sociálním zaměřením. Důležité je použití doplňkové elektronické měny „token“. Aby vůbec mohla fungovat, družstvo musí usilovat o budování provázané ekonomiky. Oběh lokálních peněz může vzniknout jen tam, kde usnadňuje výměnu odpovídajícího lokálního zboží a služeb. Jde tedy o to, aby bylo za lokální měnu co koupit.

Zaujmou silné bariéry proti nepřátelskému převzetí cizím kapitálem, dokonce i prostřednictvím manipulace s tokeny, a důraz na odstraňování sociálních nerovností.

Boik klade velký důraz i na informační rovnost, sdílení intelektuálního vlastnictví a otevřenou spolupráci typu Creative Commons. Uvnitř je tvůrčí spolupráce zadarmo, jen vnějšímu světu lze případně její výsledky prodávat.

Když roku 2012 napsal Boik svoji první knihu Vytváření udržitelné společnosti: Obnova demokracie a lokálních ekonomik, ve světě se objevovaly první příklady Fab Labs, malých, často amatérských robotizovaných dílen, kterým vévodila tiskárna 3D. Přestože šlo o hračky, naznačily možnosti distribuované průmyslové výroby. Ukazovaly, že lze vyrábět i v malém – a zákaznicky na míru – to, co dosud bylo dostupné jen ve velkém.

Místní je prostě možné. Místní energie, místní potraviny, místní průmyslové výrobky, to všechno představuje novou příležitost. Družstva pro diverzifikovanou lokální ekonomiku nejsou nostalgickým pokusem o návrat, ale oslovují nejdynamičtější budoucnost.

Mezitím vyšla roku 2014 další Bokova práce Economic Direct Democracy: A Framework to End Poverty and Maximize Well-beeing, kde dále rozvíjí své úvahy o podmínkách pro odstranění chudoby a maximalizace životní pohody. Další práce pokračují na stránkách http://www.principledsocietiesproject.org/ včetně první modelové simulace činnosti takové asociace.

Když to shrneme, Boik je přesvědčen, že budoucích možností využije nejlépe pestré společenství malých firem v asociaci podle zvláštních zásad, kombinujících závazky sociálního podniku a majetková omezení neziskové organizace. Jejich zásady (principy) je odpoutají od závodů ke dnu a globalizační závislosti. K tomu se vybaví nástroji, jako je online přímá demokracie a elektronický tržní systém, které život takového družstva značně usnadňují. Přesněji, jednou možná usnadní, až se tento ideál dočká detailního propracování a realizace.

Družstva, doplňková měna, všechno online, bezúročné půjčky
 

Boikův projekt nabízí lokální rozvoj na principech participace, transparentnosti, maximální rovnosti, udržitelnosti. Měřítkem úspěchu jsou lidi, nikoliv růstové ukazatele.

Základem jsou Místní asociace pro přímou ekonomickou demokracii (Local Economic Direct Democracy Association – LEDDA)

Participace je téměř všude, přímá demokracie se odehrává on-line, ale nejde jen o hlasování

Asociace má vlastní doplňkovou měnu – token, forma je elektronická, vzniká bez dluhu a půjčuje se bezúročně

Zapojit se může kdokoliv, ale hybatelem jsou podniky podle zvláštních zásad LEDDA (Principled Business), což jsou družstva (jeden člen, jeden hlas) v kombinaci neziskovky a sociálního podniku. Principiální podnik tedy může být ziskový, ale s majetkem zachází jako neziskovka (kvůli daňovému režimu)

Asociaci LEDDA tvoří

Monetární systém, jehož základem je token (Token Monetary Systém – TMS)

Finanční systém (Crowd Based Financial Systém – CFBS), který členům umožňuje rozhodování o užití společných zdrojů z povinných příspěvků (kontribucí) v dolarech a tokenech. Tyto příspěvky lze použít na půjčky, dotace, dary nebo soustavnou péči. Půjčky lze poskytnout i nečlenským organizacím.

Tržní systém pro běžné podniky nebo principiální podniky (podle zvláštních zásad LEDDA - Principled Business), které jsou kombinací neziskovky a sociálního podniku.

Systém vlastnických práv například ke společnému intelektuálnímu vlastnictví. Pro prodej majetku jsou stejná omezení jako u neziskovek. Velkou roli hraje mimořádná transparentnost, všechno je vidět.

Systém podnětů, ve kterém je velice důležitá reputace (vše je předmětem veřejného rozhodování). Sociální normy, podle kterých má být asociace kooperativní, spravedlivá, účinná, transparentní, výkonná a řízená vědou a rozumem. Hospodaření není orientováno na růst, ale na rozvoj, cílem je zlepšování životních podmínek, sociální rovnost a péče o životní prostředí. Úspěch se měří některým z indexů tohoto typu (životní pohoda, štěstí).

Systém správy – všechno online ve zvláštním systému společné správy (Collaborative Governance System – CGS). Umožňuje spolupráci na návrzích, jejich posuzování a schvalování. Účast je možné delegovat (proxy) a zapojit poradce.

Modelování – na podporu projektů a rozhodování. Pokus zahrnout umělou inteligenci.

Smysl – smyslem LEDDA je maximalizace životní pohody členů („well-beeing“) a prospěch širokému okolí včetně životního prostředí („global public“).

Často se hlasuje penězi, výběrem z nabídky projektů a aktivit, které chce člen financovat

Obvykle jde o užití peněz (dolarů a tokenů) z individuálních povinných odvodů, které dosahují asi poloviny příjmu člena

Token je elektronická lokální měna, která vzniká bez dluhu, půjčuje se bezúročně a je určena k oběhu, nikoliv k uchování bohatství

Oběh tokenu je podpořen časovým limitem držení, po kterém nastane procentní srážka (demurrage)

Elektronická měna obíhá ve zvláštním systému, který umožňuje sledovat veřejnou nabídku i chování ostatních

Participativní rozhodování

Boik vysvětluje, že rozhodování, kterým se realizuje přímá demokracie, má k dispozici tři procesy: formální posuzování a hlasování, nákupní rozhodnutí a přidělování zdrojů (financování).

Pro správní účely, tedy tvorbu, projednání a schvalování návrhů, je určen kolaborativní správní systém, který může nabídnout daleko více služeb než stránka na facebooku. Pokud se mu přizpůsobí jazyk a struktura návrhů, může automaticky vyhledávat vazby nebo konflikty různých pasáží či s jinými předpisy. Jde tedy o spolupráci za podpory umělé inteligence.

Rozhodování nákupem – étos participativního podniku se může šířit nákupním rozhodování členů, kteří jsou zvyklí na koordinovanou akci.

Rozhodování financováním – člen povinně odvádí kontribuci, ale pak se podílí na rozhodování, kam peníze půjdou, jakou visačku jim přidělí. Tyto visačky pokrývají běžné rozpočtové potřeby asociace, dále půjčky, dotace, dary a dlouhodobou podporu seniorů nebo nezaměstnaných (péči). V systému zveřejněny projekty, které žádají o financování, a člen si může vybrat. Boik předpokládá interaktivní výměnu názorů členů i zájemců o peníze, která pak může projekt posunout žádoucím směrem.

Velikost kontribuce je zároveň jedním z nástrojů, jak kontrolovat objem tokenů v oběhu.

Principiální podnik (Družstvo)

Svou činností naplňuje sociální poslání, jde mu o finanční a ekonomickou udržitelnost

Investoři do tohoto podniku nedostávají zisk, jen holou návratnost

Hospodářský výsledek je použit v souladu s podnikatelským plánem, který vznikl participačně

Podnik je šetrný k životnímu prostředí (doloženo nezávislou certifikací)

Podnik je transparentní, vše je veřejné, dokonce i příjmy členů a financování druhých

Při zániku jsou zbylé zdroje poskytnuty sociálním podnikům a neziskovkám nebo jinému principiálnímu podniku

Nelze investovat do podniku jiného typu, ale lze jej koupit, pokud pak bude součástí principiálního podniku

Nesmí vydávat peníze na volby a legislativu, ledaže by to bylo výslovně uvedeno a ospravedlněno v podnikatelském plánu

Je pevně stanoveno rozpětí mezi nejnižší a nejvyšší mzdou

Měnový systém s tokeny

Elektronická měna token nevzniká jako úročený dluh. Základní metodou je tvorba tokenů prostým navýšením jejich objemu, který je pak rozdělován členům za něco reálného. Tokeny tvoří část mzdy a výkonnostních podnětů v družstvu. Zbytek mzdy (z počátku rozhodující část) je v dolarech.

V tokenech lze uhradit část ceny nakupovaného zboží a služeb. Začíná se s malým podílem tokenů (5 procent) a jejich podíl se postupně zvyšuje. Je žádoucí, aby se daly prostřednictvím tokenů uhradit i různé místní poplatky za služby financované obcí.

Boik počítá s 15 lety rozbíhání systému a navazujícími 13 lety zralosti, kdy podíl tokenů představuje 70 procent. Za stejnou dobu se zvedne i zapojení místních obyvatel z 10 na 90 procent.

Logika předpokladu 90 procentní účasti je dána představou, že průměrná mzda v dolarech a tokenech se zvýší po dokončení rozběhové fáze na úroveň 9. decilu (v USA), že tedy dosáhne úrovně těsně pod horními deseti procenty průměrných příjmů.

Teprve tato úvaha pomáhá vysvětlit záměr udržovat vysokou míru rovnosti příjmů v družstvu – mají být rovné, avšak na vysoké úrovni ve srovnání s nerovným okolím.

Boik a Čuba

Boikovo „lokální“ je americké lokální, kdy základní velikostí území, které by mohlo v tomto systému fungovat, je zhruba 100 tisíc obyvatel. V Česku by šlo o region typu MAS.

Tím se Boikova představa přibližuje naší zkušenosti se Slušovicemi – které měly také místní měnu, byť skrytou ve vnitropodnikovém hospodaření vlastní banky Agrokombinátu. Ovšem Čubovy Slušovice byly postaveny na tvrdém konkurenčním boji, zatímco Boik víc věří na sdílení a spolupráci.

Ale i Čuba sázel na sdílení, když pověřil svoji informační skupinu, aby neustále prohledávala nové patentové přihlášky ve světě a hledala v nich využitelné myšlenky. Ty pak byly dávány k dispozici na poradách vedení a lidé se mohli ucházet o jejich realizaci s odpovídajícím rozpočtovým zajištěním.

Bez úroku, bez výnosu

Elektronický token si vynucuje vznik pružného elektronického systému pro transakce. Jeho využití je však mnohem širší, slouží také k participativnímu rozhodování o rozpočtu a financování dalších podnikatelských aktivit.

Půjčky tokenem jsou bezúročné. Jsou však zároveň jediným způsobem, jak vůbec uchovat hodnotu tokenu, protože jinak se uplatňuje časový limit, po jehož vypršení je hodnota tokenů na účtě snížena o stanovené procento (demurrage). To má urychlit oběh.

Fakticky je tak simulována deflace v růstové ekonomice, snižuje se hodnota peněz a zvyšuje hodnota zboží. Odráží to základní cíl družstva, kterým je zlepšování kvality života, nikoliv hromadění majetku. Život, nikoliv pouhé živobytí.

Prostředí družstva s tokeny je bezinflační, což je usnadněno nástroji pro zvyšování a snižování objemu tokenů v oběhu. Měnit lze velikost stimulů a rozsah povinných kontribucí. Kontribuce jsou financováním lokální nepřímé spotřeby, peníze tedy nemizí v nějakém humanitárním bombardování.

Avšak dokonce i dolarové investice do principiálního podniku jsou bez výnosu, vrací se jen jistina. Také tady má přednost reálná ekonomika před finanční, protože jde o zajištění potřebného zboží nebo služby pro obec (region). Zároveň je tu předpoklad, že investice rozšíří okruh zákazníků o družstevníky, posílí vztahy a bude tedy přínosná až druhotně.

(Příspěvek byl připraven pro potřeby konference o lokální a globální udržitelnosti, kterou připravila v Praze Ekumenická akademie.)

Uverejnené v spolupráci s českým názorovým portálom Vaševěc.cz

SÚVISIACE:
Zbyněk Fiala: Praktická škola alternativ