Ministr jako médium

Slovník cizích slov zná několik významů slova médium: zprostředkující činitel či prostředí; zařízení pro přenos a uchování dat; osoba zprostředkující spiritistickou informaci; prostředky komunikace a masové komunikace; masové sdělovací prostředky (tištěné i elektronické).

Zprostředkující činitel či prostředí jsou pojmy z přírodních věd (hlavně z chemie), zařízení pro uchovávání dat z oblasti IT a pojmy prostředky masové komunikace, resp. masové sdělovací prostředky jsou asi důvěrně známé všem. Nic z toho se ovšem netýká českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka, který nastoupil na „zamini“ po několikaměsíčním překlenovacím období, kdy ho vedl předseda ČSSD Jan Hamáček současně se svým vnitrem. Tak dlouho totiž trvalo, než se našel náhradník za europoslance Miroslava Pocheho, kterého ČSSD původně navrhovala a který se o tu vládní funkci pral jako o život, ale kterého nechtěl za nic na světě prezident a posléze ani premiér.

Teď ovšem musím pro ty, kteří se nevyznají v zákulisním švajneraji české politiky, dodat informaci, že jak Jan Hamáček, tak Tomáš Petříček a Miroslav Poche jsou odchovanci organizace mladých sociálních demokratů. Takže by o sobě klidně mohli říkat – stejně jako hrdinové půvabné humoristické knížky Karla Poláčka Bylo nás pět – my kluci, co spolu mluvíme.

Ale ani na tom by nemuselo být nic špatného, kdyby se ovšem na „zamini“ nezačaly objevovat příznaky politického spiritismu. Občas to totiž vypadá, že Tomáš Petříček je pouhé médium šedé eminence ČSSD Miroslava Pocheho. Jako by pan Poche někdy mluvil Petříčkovými ústy a vedl jeho ruku. Tím ovšem vzbudil těžkou nelibost nejen pánů Babiše a Zemana (což není žádné velké umění), ale i mnohých voličů sociálních demokratů, ba i některých představitelů strany, včetně Jiřího Zimoly, který z vedení ČSSD nedávno odstoupil.

A to není pro budoucnost sociální demokracie ani celé české politiky dobrá zpráva. Protože Babišovo ANO není žádné levicové hnutí, jak se snaží voličům vsugerovat mantra předsedy ODS Petra Fialy, a komunisté, kterým Babiš umožnil vystoupit z kouta, kam je kdysi dávno zahnala ofčácká a vápenkárská hůl, do nejvyšších pater politiky pořád ještě nesmějí. A pokud se nepřejmenují, jako to udělali jejich soudruzi ve všech sousedních postkomunistických zemích, nejspíš ani smět nebudou. To už si EU a velký zámořský bratr ohlídají.

Takže se může docela dobře stát, že do roka a do dne – anebo v jiné historicky blízké době – budeme mít v České republice čistě pravicovou vládu jako řemen. A ta by nám mohla zatraceně utáhnout opasky!

Bohužel, vedení ČSSD na svém sebezničení pracuje s téměř masochistickým zápalem.
 

Není médium jako médium.
 

Moc někdy funguje jako opium.
 

Jeden se chová jak ta smažka
 

a druhý jako podržtaška.