Obživlosti: (Un)fair play

Protože letos komunální volby kolidovaly s volbami nejhezčích psů na Mezinárodní výstavě psů všech plemen v Českých Budějovicích, okomentoval jsem výsledky voleb předem, abych mohl ve volbě nejhezčího představitele plemene osobně v Budějovicích podpořit našeho Percivala Krásného motýla.

Na začátku října nás Budějovice překvapily letním večerem. V pizzerii na náměstí běžela televize, ve které politolog Lebeda zřejmě glosoval průběžné výsledky. Upřednostnili jsme zahrádku bez televizoru s Lebedou. Percy se potřeboval soustředit na svou nedělní show a my jsme výsledek v naší obci znali předem. Kromě kandidátky našeho oblíbeného starosty se o naše hlasy neucházel nikdo další, takže měl předem jistých 100 %. A pokud jde o bitvu o Prahu, ta nám, vidlákům, život nezmění.

Za mlada jsem k volbám nechodil, protože mi to připadalo zbytečné. Když se změnil režim, volil jsem několikrát nevolitelné strany. Pak jsem coby politický komentátor z principu nevolil, abych nebyl v pokušení „těm svým“ nadržovat. Volím až poslední dobou, co žijeme na samotě. Je to hezká příležitost přijít mezi lidi. O volbách se říká, že jsou svátkem demokracie a také se skepticky konstatuje, že kdyby něco mohly změnit, mocní by je zrušili. Soudím, že platí obojí. Lidové hlasování koriguje personální obsazení volených zastupitelských sborů, aniž by ovšem předmětem volby byl samotný politický systém. Ten v praxi nelze „převolit“, nýbrž pouze rozvrátit a převrátit, což se ale nakonec většinou jeví jako změna k horšímu.

U psů je podstatné, že nikam nekandidují. Poměřují se se standardem plemene, s ideálem, který si vytkli šlechtitelé. O férové soutěži ovšem nemůže být řeči. Pořadí nestanovují sami soutěžící, nýbrž rozhodčí. Výsledek poznamenává lidský faktor. Je to podobné, jako kdyby v soutěži lidí byl arbitrem pes. Který ze soutěžících elegánů dostane titul a pohár je dílem neobjektivní loterie a dílem je to protekce, zákulisní politika chovatelských stanic, posuzovatelů chovu a rozhodčích. Samotní psi jsou noblesně nad věcí, ale jejich dvounozí přátelé po vyhlášení výsledků jen těžko zakrývají emoce. Nad euforií přirozeně převažuje deprese a zklamání z unfair hry. Čím menší má vystavovatel soutěžní ambice, tím více ocení, že se jeho psí přítel octl ve vybrané společnosti a v záři reflektorů.

Když jsme v neděli opouštěli České Budějovice, Percy si prohlížel billboardy podél cesty. Místní kandidát do senátu hlásal „Dost komunistům, této vládě a korupci“. Se zájmem zaregistroval heslo, že „i nepřizpůsobiví se musí přizpůsobit“. Taktně nevyzvídal, zda v našich lidských volbách vyhráli ti nejtypičtější a nejhezčí představitelé plemene.

(Text vyšiel v brnianskych Kulturních novinách 41/2018)