Otevřený dopis – Nerůst: Nové kořeny pro ekonomiku

Počet zobrazení: 3503
Dne 13. 5. 2020 byl zveřejněný otevřený dopis podepsaný více než tisícovkou expertů a expertek z celého světa, kteří požadují, abychom se rozloučili se svojí závislostí na hospodářském růstu a zamezili tak další krizi.




 

Nerůst: Nové kořeny pro ekonomiku
 

Jak si představujeme budoucnost po koronavirové krizi
 

Koronavirová pandemie už stála nespočet životů a její budoucí vývoj je nejistý. Zatímco ti, kdo v první linii zdravotnictví a základních sociálních služeb bojují proti šíření viru, pečují o nemocné a zajišťují nezbytné činnosti, značná část ekonomiky se zastavila. Tato situace je pro mnoho lidí ochromující a obtížná a vytváří strach a obavy o naše nejbližší a o komunity, jichž jsme součástí. Je to ale i chvíle pro společné předkládání nových představ.

Krize způsobená koronavirem už odkryla mnoho slabin naší kapitalistické ekonomiky posedlé růstem – nejistotu pro mnoho lidí, zdravotní systémy ochromené letitou politikou škrtů a podhodnocení nejvíce potřebných profesí. Tento systém založený na vykořisťování lidí a přírody, velice náchylný ke krizím, byl nicméně považovaný za normální. I když světová ekonomika vyrábí více než kdykoli předtím, selhává v péči o lidi a planetu. Místo toho se majetek hromadí a planeta pustoší. Miliony dětí každoročně umírají na nemoci, kterým se dá předcházet, 820 milionů lidí trpí podvýživou, dochází k degradaci biodiverzity a ekosystémů a emise skleníkových plynů stále prudce stoupají a vedou k silné antropogenní klimatické změně: hladiny moří stoupají; devastující bouře, sucha a požáry pohlcují celé regiony.

vieden_670.jpg

Hlavní strategie pro řešení těchto problémů po desetiletí spočívaly v ponechání ekonomické distribuce převážně na tržních silách a ve zmírnění ekologické degradace prostřednictvím takzvaného decouplingu (snahy o oddělení hospodářského růstu od spotřeby materiálu a energie a tím i environmentální degradace) a zeleného růstu. To nefungovalo. Teď máme příležitost stavět na zkušenostech z koronavirové krize: od nových prosperujících forem spolupráce a solidarity po všeobecné ocenění základních služeb ve společnosti jako je zdravotnictví a péče, zásobování potravinami a svoz odpadu. Pandemie také vedla k vládním zásahům, které v současném mírovém období nemají obdoby, a ukazuje se tak, co všechno je možné, když existuje vůle jednat: nezpochybňovaná reorganizace rozpočtů, mobilizace a přerozdělování peněz, rychlá expanze systémů sociálního zabezpečení a bydlení pro lidi bez domova.

Zároveň si musíme být vědomi rostoucích a problematických autoritářských tendencí, jako je plošné sledování a technologie zasahující do našeho soukromí, uzavírání hranic, omezování práva shromažďování, zneužívání krize kalamitním kapitalismem. Této dynamice musíme pevně vzdorovat. Nesmíme ale zůstat jen u toho. Namísto zoufalé snahy znovu zprovoznit ten destruktivní stroj na růst navrhujeme nastartování přechodu k radikálně odlišnému typu společnosti. Můžeme přitom stavět na předchozích lekcích a na množství sociálních a solidárních iniciativ, které v uplynulých měsících vyrašily po celém světě. Oproti finanční krizi z roku 2008 bychom spíše než korporace měli zachraňovat lidi a planetu a namísto politiky škrtů z této krize vyjít s opatřeními zaměřenými na zajištění důstojného života pro všechny.

My, signatáři tohoto dopisu, proto nabízíme pět principů pro obnovu naší ekonomiky a základ pro vytvoření spravedlivé společnosti. Pro tvorbu nových kořenů ekonomiky, která by fungovala pro všechny, je třeba:

1) Postavit život do středu ekonomického systému.

Namísto ekonomického růstu a nehospodárné výroby musí být středem veškerého úsilí rozkvět života. Některé sektory ekonomiky, jako je těžba fosilních paliv, armáda či reklama, bude proto vhodné co nejrychleji redukovat. Jiné, jako je zdravotnictví, vzdělávání, energie z obnovitelných zdrojů a ekologické zemědělství, bude naopak třeba cíleně posilovat.

2) Radikálně přehodnotit kolik a jaké práce je třeba pro dobrý život pro všechny.

Musíme se více zaměřit na práci v oblasti péče a adekvátně oceňovat profese, které se během krize ukázaly jako nezbytné. Pro zajištění spravedlivého přechodu potřebují pracující v destruktivních průmyslových odvětvích rekvalifikaci pro vykonávání nových typů práce, která je regenerativní a čistší. Celkově musíme snížit pracovní dobu a zavést strategie pro sdílení pracovních míst.

3) Uspořádat společnost s ohledem na zajišťování nezbytného zboží a služeb.

Ačkoli musíme snížit plýtvavou spotřebu a cestování, základní lidské potřeby jako je právo na potravu, bydlení a vzdělání musí být zajištěny pro všechny. Toho lze dosáhnout skrze strategie všeobecně dostupných základních služeb nebo všeobecného základního příjmu. Dále by měl být demokraticky určený a zavedený minimální a maximální příjem.

4) Demokratizovat společnost.

Znamená to umožnit všem lidem účast na rozhodování ovlivňující jejich životy, konkrétně více participace skupinám na okraji společnosti. Politika i ekonomika musí vycházet z feministických principů oceňování péče a neplacené práce, jež zajišťuje sociální reprodukci.  Moc globálních korporací a finančního sektoru musí být radikálně omezena prostřednictvím regulací a podpory demokratických forem vlastnictví. Komodifikace a financializace sektorů souvisejících se základními potřebami jako je energie, potraviny, bydlení, zdraví a vzdělávání musí být odstraněna. Ekonomická činnost založená na spolupráci, například výrobní družstva, musí být podporovaná.

5)  Založit politické a ekonomické systémy na principu solidarity.

Solidarita a spravedlnost napříč státy musejí být základem pro usmíření mezi současnými a budoucími generacemi, společenskými skupinami uvnitř zemí i mezi zeměmi globálního Jihu a globálního Severu. Zejména globální Sever musí ukončit stávající formy vykořisťování a odškodnit ty z minulosti. Vůdčím principem pro rychlou socio-ekologickou transformaci musí být klimatická spravedlnost. Dokud budeme mít ekonomický systém závislý na růstu, bude každá recese devastující. Namísto toho svět potřebuje Nerůst – plánované a přesto přizpůsobivé, udržitelné a spravedlivé zmenšení ekonomiky směřující do budoucnosti, kde můžeme mít méně, ale žít lépe. Pro mnoho lidí je tato krize krutá a nejhůře zasáhla ty nejzranitelnější. Dává nám ale i příležitost věci promýšlet a přehodnocovat. Díky ní si můžeme uvědomit, co je skutečně důležité. Zároveň nám ukazuje nespočet možností, na nichž se dá stavět. Nerůst jakožto hnutí a koncept se nad těmito věcmi zamýšlí už více než dekádu a nabízí konzistentní rámec pro přehodnocení společnosti, který vychází z jiných hodnot, jako jsou udržitelnost, solidarita, spravedlnost, konvivialita, přímá demokracie a spokojený život.

Zapojte se do těchto diskusí a sdílejte svoje myšlenky během online nerůstové konference Degrowth Vienna 2020 a Světového dne nerůstu, abychom společně konkretizovali cílený a osvobozující ústup od našich závislostí na růstu!

Pracovní skupina pro přípravu otevřeného dopisu: Nathan Barlow, Ekaterina Chertkovskaya, Manuel Grebenjak, Vincent Liegey, François Schneider, Tone Smith, Sam Bliss, Constanza Hepp, Max Hollweg, Christian Kerschner, Andro Rilović, Pierre Smith Khanna, Joëlle Saey-Volckrick

Tento dopis je výsledkem procesu spolupráce v rámci mezinárodní nerůstové sítě. Dopis podepsalo více než 1 100 expertů a 70 organizací z více než 60 zemí.

Seznam všech signatářů je zde. Originál otevřeného dopisu naleznete zde.

Text přeložila Marie Zázvorková ve spolupráci s Lucií Sovovou a Naďou Johanisovou.

 

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon

Reagujte na článok

Napíšte prosím Váš text.

Blogy a statusy

Píšte a komunikujte

ISSN 1336-2984