Reklama
Reklama

Právě vyšla nová kniha esejů ­- ke stažení je zdarma

Počet zobrazení: 1534

Nově! Václav Cílek, Jan Keller, Petr Drulák, Michael Hauser, Tomáš Daněk, Petr Schnur, Ilona Švihlíková a Veronika Sušová-Salminen nabízejí v novém sborníku různé pohledy na probíhající pandemii.

Dnes čtenářům představujeme novou publikaci, která vznikla díky podpoře našeho dlouhodobého partnera, politické nadace transform! Europe během letošního roku a v poměrně rekordní době. Nová kniha je sborníkem autorských esejů, který se pokouší o první reflexi společenských okolností a dopadů pandemie nemoci covid-19.

pandem-640x390vpravo.jpgNová elektronická kniha vznikla v rámci dalších vzdělávacích a osvětových aktivit spolku OVIA Argument, z.s., který je také vydavatelem našeho časopisu. Platformu časopisu nyní využíváme k představení knihy, ve které najdete nové, nikdy nevydané eseje. Děkujeme nadaci transform! Europe za podporu a spolupráci. Během krátké doby vydáme knihu také v anglickém předkladu.

Obsah:

Veronika Sušová-Salminen-Ilona Švihlíková: Předmluva

Václav Cílek: Kompozitní krize minulosti a úděl dneška

Jan Keller: Virus ve společnosti služeb

Petr Drulák: Bolestivý nedostatek bolesti

Tomáš Daněk: Covid-19 v epoche neoliberalizmu

Petr Schnur: (Nejen) koronový lockdown demokracie. Politické implikace jedné pandemie

Ilona Švihlíková: Koronavirus a změny ve světové ekonomice

Michael Hauser: Pandemie Covid-19 jako bod obratu neboli proč neoliberální kapitalismus není fraška, nýbrž tragédie

Veronika Sušová-Salminen: Nemoci chodí po lidech aneb Epidemie a pandemie v dějinách

Z předmluvy:

Na první pohled se tedy zdá, že pandemie se stala dalším katalyzátorem probíhající krize západních společností a západního systému nadvlády, jak ho známe od počátku 16. století. V takovém scénáři se bude jednat o pokračování negativní krize, tj. krize, která nebude využita pro tak potřebnou reformu (či chcete-li revoluci).  Je tu ale stále druhá možnost – totiž ta, že pandemie přispěje k obnově, jejíž nedílnou součástí musí být odmítnutí neoliberálního dogmatu, který bez přehánění (a nejen v časech korony) zabíjí.  Dějiny jsou totiž k civilizacím nemilosrdné: neschopnost učit se z chyb a krizí neodpouštějí.

V našem sborníku se snažíme dívat se na pandemii z různých perspektiv a v kontextu především současného světa a jeho rozporů.

Geolog Václav Cílek chápe pandemii nového koronaviru jako kompozitní krizi, která se vyznačuje souběhem řady krizí najednou. Cílek tak prezentuje současnou pandemii jako jedno z dějství v mnohem širším procesu změn a krizí, včetně těch klimatických.

Sociolog Jan Keller se zaměřuje na otázku dopadů současné pandemie na oblast služeb, které mnozí v minulosti vnímali jako východisko z deindustrializace. Keller ukazuje, že v daný moment má pandemie na sektor služeb rozdílné dopady, které ale růžovou budoucnost služeb nevěští.

Politolog Petr Drulák ukazuje na to, že krize, jako je současná pandemie, mají dvě podoby dopadů: ty z donucení a ty z poučení. Drulák upozorňuje na probíhající krizi liberálního státu v novém, pandemickém kontextu a s ohledem na budoucnost Evropy v rámci měnících se mezinárodních vztahů.

Kulturolog Tomáš Daněk sleduje sociokulturní dopady pandemie na společnost z hlediska současného stavu, ale i jako šanci na zásadní pozitivní obrat pro současnou globální civilizaci. Daněk míní, že hlavním zdrojem změny musí být „revoluce srdcí a hlav“ jako ozdravění mezilidských vztahů, které bude vycházet zdola.

Historik Petr Schnur se zaměřil na některé politické implikace pandemie v kontextu současného Německa a odlišuje přitom „koronovou politiku“ od čistě epidemiologického boje s nemocí. Schnur ukazuje na to, jak se pandemie střetla s pravidly dnešní antidiskuze, což vede k velmi konkrétním důsledkům pro demokracii i pro boj s nemocí.

Ekonomka Ilona Švihlíková stanovuje první diagnózu především ekonomických změn, které pandemie nemoci covid-19 přináší či přinese. Upozorňuje na to, jak pandemie znovu akcentovala probíhající krizi západních společností stojících na neoliberálním paradigmatu.

Filozof Michael Hauser vidí koronavirovou pandemii jako bod obratu, protože se v něm zauzlily dlouhodobé krizové procesy, které se projevily ve finanční krizi v roce 2008 a v krizích předchozích. Hausera zajímá, zda se tento bod obratu stane také cestou rozpoznání pravého stavu věcí, které změní dosavadní neoliberálně kapitalistické chápání ekonomiky, společnosti a globálního světa.

Historička Veronika Sušová-Salminen sleduje dějiny pandemií a epidemií v minulosti lidských společností. Sušová-Salminen na třech vybraných příkladech černé smrti, masových epidemií po objevení Ameriky a „španělské“ chřipky ukazuje na některé rozmanité typy změn nebo proměn, ke kterým vedly v oblasti sociální, ekologické, ale i čistě politické.

Naším cílem nebyl systematický výklad dopadů pandemie nového koronaviru, což ani není možné vzhledem k probíhajícímu vývoji současné pandemie. Snažíme se tak zachytit alespoň některé momenty a upozornit na některé důležité souvislosti v rámci co nejsvobodněji vedené debaty. Věříme, že tento soubor textů naše čtenáře zaujme, a především bude inspirovat k dalšímu přemýšlení.

Veronika Sušová-Salminen a Ilona Švíhlíková, editorky sborníku

 

Kniha je ke stažení zdarma Veronika Sušová-Salminen-Ilona Švihlíková: Pandemie covid-19: Konec neoliberální globalizace?
v rámci naší politiky nekomerčního sdílení informací a vědomostí.

 

Nová kniha vznikla díky podpoře a ve spolupráci s transform! Europe.

(Slovo:Text uverejňujeme v rámci spolupráce s českým webovým časopisom !Argument)

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon
     
Reklama
Reklama

Blogy a statusy

Reklama
Reklama
Reklama