Prezidentem může být skoro každý

Počet zobrazení: 3174

Už při našich posledních přímých prezidentských volbách mi něco hned od počátku vrtalo hlavou; opět a znovu může být prezidentem státu téměř každý. Kdo má předpokládaný věk, peníze a sesbírané podpisy. Přede mnou defilovaly osobnosti ve své většině neznámé, nevýrazné, ničím pozoruhodné; zkrátka někdy i skoro bezvýznamné.

Čertovo kopýtko bylo v tom, že se s námi hraje nějaká podivná hra na schovávanou. Ale řekl jsem si, že o nic nejde, ani v našich moderních dějinách to není poprvé.

Do souboje o Pražský hrad vstoupil dosavadní prezident, nevýrazný předseda  Akademie věd ČR (svou vědeckou určeností), přesně a režimně vyhraněný diplomat, zbrojař, textař a hazardní hráč, lékař...

volby_297294.jpg
Ilustrace Radka Fetterse: Z  českých prezidentských luhů a hájů

Až na dva neúspěšné kandidáty se hned po prohře do jednoho ostatní vrhli jako HaHa Bimby, která ve Foglarových Rychlých šípech z boje utekla, do bitvy o senátní křeslo. O to křeslo, které bylo kdysi podle „pátera“ Tomáše Halíka zapovězeno a bylo příliš úzké pro skvělou českou herečku Helenu Růžičkovou.

Touha po moci neúspěšné kandidáty neopustila a jejich nynějším unisóno programem je hrubá ostrakizace stávajícího prezidenta České republiky Miloše Zemana.

Už mne ani to jejich současné směřování v globálních rozměrech příliš nebaví. Proč také?

Můj život ani život mých blízkých to příliš neusnadňuje, poslouchat, že ten stávající prezident nás vleče k Rusku a do Číny do omrzení, není vůbec k ničemu.

A věřit tomu, že všichni ostatní nás chtěli a také i teď chtějí zavést ještě blíže a více k Bruselu, k USA a ještě blíže k Washingtonu, už vůbec nemohu přijmout.

Dokonce se teď  äk podobnému směru přihlásila i strana budoucího všeho lidu, Česká sociálně demokratická strana.

Se zájmem sleduji předvolební šálení o prezidentský stolec v krásné Bratislavě. Je to skoro na vlas podobné, co se odehrávalo u nás. Hesla jsou to chudá na myšlenky – ale bohatá na slova. Holedbají se silným mandátem, oporou v setkávání s lidmi, s voliči, vymezují se jasnozřivou evropskou, euroatlantickou orientací; nutným negativismem vůči Východu a odhodláním setrvat všude tam, kam i naše společné vojenské kroky vstoupily.

Ale přece jenom na Slovensku zjišťuji něco odlišného – silná kandidátka něžného pohlaví vyhlašuje něco, co jsme v Česku nezaznamenali, hlásí se k některým bytostným principům směřování odstupující hlavy státu.

To je opravdu silný mandát! Nebo snad i polibek smrti, jak by poznamenal – nikoliv jediný český politolog, politický geograf, komentátor, politický analytik, jenž ví vždy mnohem více než kdokoliv jiný. I to, co jiní nevidí.

My jich máme teď tolik, že je můžeme i vyvážet!  

Tím ani zdaleka nemyslím, že by o ně byl v danou chvíli zájem na Slovensku, v zemi, kterou mám rád.

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon

Reagujte na článok

Napíšte prosím Váš text.

Blogy a statusy

Píšte a komunikujte

ISSN 1336-2984