PhDr. Marek Hrubec, PhD., je filosof a sociální vědec. Je autorem a editorem mnoha textů, jeho hlavní prací je kniha Od zneuznání ke spravedlnosti: Kritická teorie globální společnosti a politiky (Filosofia, Praha 2011). Přednášel v mnoha zemích, nejen v evropských státech a USA, ale také např. v Číně, Brazílii, Chile, Rusku, Indii, Vietnamu, Indonésii, Jižní Koreji či Novém Zélandu. Kromě své vědecké práce se podílí na organizování akcí občanské společnosti a sociálních hnutí, například sociálních fór na české, evropské a globální rovině.

Další ročník Světového sociálního fóra (WSF) se uskutečnil 26. - 30. března 2013 v Tunisku. Je protikladem Světového ekonomického fóra, které se koná v Davosu. Zatímco do Davosu se sjíždějí ekonomické a politické elity globálního kapitalismu, na Světové sociální fórum se naopak setkávají jejich oponenti, kteří kritizují neoliberální globální systém a formulují alternativy spravedlivé společnosti.

Zúčastnil jste se Světového sociálního fóra v Tunisku. Jakým způsobem jste se podílel na jeho průběhu a co všechno si z WSF odvážíte?

Světové sociální fórum je pro mě vždy inspirativní událostí, protože se na něm koná řada důležitých diskusí, seminářů, přednášek a kulturních akcí s účastníky a účastnicemi z celého světa. Ti kritizují současný ekonomický a politický řád globálního kapitalismu a usilují o sociální změnu, snaží se přispět k tomu, aby mohla vzniknout podstatně spravedlivější společnost.

Taková událost přináší hlavně vzájemně obohacující setkávání lidí a navazování a prohlubování spolupráce mezi nimi, vytváří prostor pro vznik a utváření sociálních hnutí a různých občanských iniciativ. Fórum zároveň vytváří vynikající atmosféru, která účastníky nabíjí novou energií.

Na sociálních fórech se scházejí progresivní jednotlivci, členové organizací občanské společnosti, sociálních hnutí a odborů společně se sociálními vědci a novináři z mnoha zemí. Letos přijeli ze 127 států z pěti kontinentů, celkem skoro 60 tisíc účastníků a více než 4500 organizací občanské společnosti. Na fórum se mnou z Prahy jeli ještě dva lidé, ale účastnili se také další lidé z ČR. Aktivity ale nebyly organizovány podle národního klíče, byly uspořádány tematicky napříč státy, takže jsme se setkávali spíše podle daných témat.

Zapojil jsem se především do akcí dvou organizací, s nimiž dlouhá léta spolupracuji. Jednak do iniciativ organizace Social Watch, která se zabývá odstraňováním chudoby v rozvojových i rozvinutých zemích a dále nerovnostmi mezi muži a ženami. Pak jsem ještě přispěl k aktivitám Global Studies Association, tj. organizace, jež sdružuje sociální vědce, kteří kriticky zkoumají současné nespravedlivé projevy globálních interakcí v oblasti ekonomiky, politiky, kultury atd.

Můžete prozradit i další tematické okruhy letošních jednání?

Na fóru se konalo mnoho akcí: stovky seminářů, desítky přednášek, přibližně 100 filmových projekcí, přes 70 koncertů a řada výstav. Zdůraznil bych mj. jednání o tom, jak by se mělo postupovat po roce 2015, kdy vyprší mezinárodní závazky rozvojové pomoci, které byly formulovány v Rozvojových cílech tisíciletí. Jde o to, jak odstranit extrémní chudobu, hlad a další problémy nejen v rozvojových zemích, ale i v západních zemích zasažených krizí.

Přitom bylo řečeno, že dnešní extrémní chudoba je vyvolána extrémismem, který ztělesňuje současný globální ekonomický a politický řád. V této souvislosti jsem navrhoval uplatnit při řešení sociálních problémů princip tzv. extrateritoriálního uznání sociálních práv.

Pozornost si získaly také rozbory současných problémů globálního kapitalismu a možnosti jejich řešení (například v prvním kroku Tobinovou daní, odstraňováním daňových rájů apod.) a scénáři budoucího vývoje společnosti.

Obecně silně zaznívala kritika neoliberálních škrtů, které mají těžké asociální důsledky pro nižší a střední třídy v mnoha zemích světa. S tím úzce souvisí dlouhodobě neuspokojivé řešení chudoby miliard osob, z toho extrémní chudoby stovek milionů a smrtelně ohrožených desítek milionů osob, hlavně v Africe a Asii.

Probíralo se i životní prostředí?

Určitě, klimatické změny byly »na stole« téměř neustále. Nejednou zaznělo, že západní země zdevastovaly životní prostředí, aby se jejich obyvatelé dostali na současnou životní úroveň, a nyní blokují rozvojové země, aby dělaly totéž. Proto je povinností zejména západních zemí přispět k ekologičtější výrobě, dopravě a celkovému způsobu života.

Dalším klíčovým tématem bylo odstraňování marginalizace žen. Vzhledem k tomu, že se téma postavení žen a obvyklých ekonomických a sociálních nerovností mezi muži a ženami týká poloviny populace, byla tématu věnována značná pozornost. V arabských zemích problém zesilují islámští neokonzervativci, podobně jako v Evropě a USA neokonzervativci křesťanští.

Jelikož se fórum konalo v arabské zemi, mnoho seminářů, přednášek a diskusí bylo věnováno také podpoře Palestinců, včetně závěrečného pochodu hlavními třídami Tunisu, jehož se zúčastnily desítky tisíc lidí, včetně těch, kteří neparticipovali na sociálním fóru.

Takže Arabské jaro 2011 ovlivnilo jednání fóra?

Arabské jaro začalo přímo v Tunisku, odkud se šířilo do dalších arabských zemí. Právě to bylo jedním z hlavních důvodů, proč byl Tunis vybrán jako místo letošního WSF. Mnoho lidí si dělalo naděje, že porevoluční vývoj by mohl přinést pozitivní změny. Od revolucí se však v řadě arabských zemí, včetně Tuniska, ujaly moci neokonzervativci. V Tunisku byl v únoru zavražděn hlavní levicový předák Chokri Belaid.

Sociální fórum zde tak mělo příležitost přispět ke změně a sehrát pozitivní roli podporou a sjednocováním levicových aktivistů, sdružení občanské společnosti a sociálních vědců v Tunisku i v celé severní Africe.

Můžete shrnout, máte-li již k dispozici, osu závěrečné deklarace?

Deklarace shromáždění sociálních hnutí se zabývá problémy, o nichž jsem se zmínil, a konkretizuje kritiku neoliberálního kapitalismu, rasismu, patriarchátu, pozůstatků kolonialismu a ekologické devastace. Připravíme její český překlad, takže si ji budou moci čtenáři brzy přečíst.

Probralo se, kam fórum bude směřovat za dva roky? Zda se vrátí po letech do »domovského« Porto Alegre či zase někam jinam?

Místo konání dalšího WSF není ještě určeno, diskutuje se o více možnostech. V Jižní Americe má samozřejmě největší podporu. Jednak proto, že tam vzniklo, takže se tam s ním mnoho lidí identifikuje, a jednak Jižní Amerika je v poslední době patrně nejvíce levicovým kontinentem - jak co se týče občanů, tak i politiků. Možnost pořádat fórum v některé ze zemí Jižní Ameriky se tedy nabízí. Brazilské Porto Alegre by fórum po nějaké době zase rádo hostilo. Ale může se jednat i o nějakou jinou jihoamerickou zemi, jednou se fórum ze zřejmých důvodů konalo také ve venezuelském Caracasu.

Právě skon Hugo Cháveze by v tomto ohledu také mohl hrát roli ...

Jednou z idejí WSF je, že by se fórum mělo přesouvat také na další místa, aby mohlo podpořit progresivní sociální hnutí a občanské iniciativy v oblasti světa, kde se zrovna pořádá. Tak tomu bylo letos v severní Africe a na Blízkém východě, v minulosti v západní subsaharské Africe (Dakar, Senegal), ve východní subsaharské Africe (Nairobi, Keňa) nebo Asii (Mumbaj, Indie a poté Karáčí, Pákistán).

Pořádání fóra vyžaduje dobré organizační zázemí mnoha místních lidí, zajištění základních financí a poskytnutí jedné nebo dvou univerzit, kde se obvykle fórum pořádá. To vše jsou předpoklady, které se zvláště v době krize nesnadno naplňují. Uvidíme tedy, zda se podaří zajistit nějaké nové místo, nebo jestli se fórum bude konat opět v Brazílii. Já osobně mám tamní atmosféru velmi rád, mám tam přátele i kolegy a vracím se za nimi, i když fórum zrovna nepořádají. Také letos se chystám do Porto Alegre, tentokrát mě kolegové pozvali na konferenci o sociální spravedlnosti, která se bude konat na tamní univerzitě.

Do jaké míry je propojeno WSF s prvním Středoevropským sociálním a ekologickým fórem, které na začátku května proběhne ve Vídni? Chystáte se i tam?

WSF je jen jedna z rovin. Kromě světové roviny se pořádá také v makroregionální rovině (například Evropské sociální fórum) a pak v mnoha zemích v rovinách národních. Fórum, které se bude letos konat od 2. do 5. května ve Vídni, bude jednou z verzí evropského sociálního fóra. První se konalo v roce 2002 ve Florencii, druhé o rok později v Paříži, pak v Londýně, Aténách a dalších městech. Zvlášť v Paříži se konalo mnoho výborných akcí a poslední den fóra šlo v průvodu v ulicích téměř 150 tisíc lidí... Však víte, jak Francouzi umějí uspořádat protesty a demonstrace.

Nyní se připravuje nové pojetí celoevropských aktivit, aby byly schopny co nejlépe odpovědět na problémy současné situace ekonomické krize, a letošní vídeňské fórum bude právě takovouto akcí. Chystám se tam, výhodou je, že je to jen pár hodin vlakem. Snahou je, aby mohli přijet i studenti nebo starší lidé, kteří mají hluboko do kapsy, proto bude zajišťováno levné ubytování. To je ale dnes potřeba pro všechny generace, protože nezaměstnanost a další ekonomické patologie vytvářejí mnoho sociálních problémů.

Jaký je podle vás reálný smysl sociálních fór? Pro někoho to může být jen nekonkrétní schůzování, besedování, vyměňování si kontaktů s dalšími sociálně cítícími »bratry v boji«, ale bez většího účinku na dění v praxi, možnost prosadit potřebné změny v oblasti asociálních přístupů západoevropských vlád a administrativy USA.

Žijeme v éře transnacionální a globální ekonomiky, což vyžaduje také transnacionální a globální odpověď. WSF vytváří počáteční podmínky pro globální sociální hnutí, jejichž ustavení v silné podobě je však věcí historického vývoje. Nemůžeme očekávat, že budou silná ze dne na den. Sociální hnutí v jednotlivých národních státech také vznikala postupně, až poté se utvářel internacionalismus.

V těchto desetiletích jsme na počátku historické epochy, kdy postupně a s různými zvraty dochází k utváření globální občanské společnosti a globálních sociálních hnutí. Je fakt, že mnozí lidé to zatím příliš nezaznamenali. Ale ti, kdo sledují historické tendence a mají představivost, vidí, kam vývoj dlouhodobě – a možná už i krátkodobě – směřuje ...

Ona je otázka, zda lidé budou mít tolik trpělivosti ...?

Většina národních států je bohužel už příliš slabá na to, aby obstála proti tlaku finančního kapitálu a transnacionálních korporací, které mají často větší příjem než jednotlivé státy. Zvláště malé země jako ČR mají jen malou šanci prosadit si svůj vlastní model ekonomiky a politiky. Alternativy se trestají ekonomickými sankcemi, což je zvláště pro exportní ekonomiky, které nemají ropu nebo jiné podobné zdroje, silně devastující. Proto se skutečně smysluplně můžeme vzepřít jen v nadnárodním měřítku. Je třeba samozřejmě začínat na místní úrovni, zároveň je však nutné se sdružovat nejen národně, ale také makroregionálně a globálně.

Máte pravdu v tom, že je třeba více ovlivňovat praxi. Proto jsem na fóru navrhoval, aby se na sociálním fóru stále více utvářely skupiny, které by formulovaly politická prohlášení s transnacionálními a globálními politickými cíli. To je jednou z důležitých podmínek pro koordinaci činnosti lidí, kteří usilují o spravedlivou společnost. Sociální fóra jsou výbornou příležitostí pro všechny, kteří se chtějí do těchto aktivit zapojit, ať už na národní, evropské nebo globální rovině.