Protiruská posadnutosť a epocha „valdajskej reči“

Počet zobrazení: 13275

valdaj_klub2jpg.jpg

Prvú časť titulok sme si vypožičali z článku Martina Hekrdlu na jeho FB stránke, v ktorom približuje pohľad parížskeho experta na strategické komparácie Oliviera Zajeca. M. Hekrdla v ňom v úvode píše, že O. Zajec „nejprve konstatuje, že mediální pokrytí událostí ukázalo, jak západní diplomacie odstavila rozum a dává přednost boji Dobra se Zlem o ,smysl dějin. S žíravou ironií popisuje, že se Rusko k takovému přístupu hodí. Komentátoři se totiž mohou rozepsat o barbarském státě řízeném kozáky a jinými ,polomongoly, jakož i epigony KGB, jejichž spiklenecké způsoby a chladnokrevná vypočítavost pocházejí z dávných dob carů. Ruští autokraté odtržení od reality tahají po šachovnicích figurkami ze slonoviny, místo aby si pročítali The Economist. Občas spustí na vodu jadernou ponorku, aby znečistili Barentsovo moře, anebo v ,blízkém příhraničí vygenerují ilegální referendum, aby obnovili Sovětský svaz. Klade se důraz na ,totalitní tendence a ,prolhanost“ ruské kultury, někdy se poukazuje na kontinuitu mezi Josefem Stalinem a Vladimírem Putinem – jak často píšou francouzští úvodníkáři a konzervativní americké think tanks. Zde se přímo navazuje na evropské renesanční cestovatele, kteří spojovali Rusy s ,barbary, jejichž původ byl odvozován od divokých Skytů starověku.“

Celý článok Martina Hekrdlu: Protiruská posadnutosť.

Ďalší materiál, ktorý chceme dať do pozornosti, je vystúpenie ruského prezidenta Vladimira Putina na vlaňajšom stretnutí Valdajského klubu, ktoré bolo v druhej polovici septembra. Kto vie a chce čítať, pochopí snahu súčasného vedenia Ruska o obrodu a obnovu krajiny, ktorú najmä za jeľcinovskej éry začínal s veľkou chuťou Západ rozkrádať – a pri tejto chuti aj zostalo, len okolnosti už nie sú také priaznivé pre šírenie „demokracie“.

Euserver.cz, ktorý Valdajský prejav V. Putina uverejnil v češtine 14. januára tohto roku, ho uvádza slovami, že vlaňajší „ročník Valdajského klubu se od minulých dost podstatně lišil, Putin ho využil po své podstatě pro ohlášení, výzvu Západu - ,máme vlastní koncepci globalizace a nehodláme přebírat nebo účastnit se té vaší‘. V kontextu globální politiky se jedná o událost velkého významu, jež se plně projeví teprve v budoucnosti. Mezi analytiky se už nyní mluví o zakončení epochy ,mnichovské řeči (2007)‘ a začátek epochy ,valdajské řeči‘.

Euservej.cz nadpísal „valdajskú reč“ titulkom: Zásadní projev Vladimira Putina o Rusku a světě. Týká se i naší budoucnosti. Čtěte, ať pak nejste překvapeni.

Ťažiskové myšlienky z prejavu: Zo zasadnutia medzinárodného diskusného klubu Valdaj.

Napokon pre pripomenutie „mníchovskej reči“ dávame do pozornosti komentár Immanuela Wallersteina, ktorý vyšiel na Slove pod titulkom Čo chce Putin 14. decembra 2007.
 

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon

Reagujte na článok

Napíšte prosím Váš text.

Komentáre

Obrázok používateľa Peter Zajac-Vanka
#1
Peter Zajac-Vanka
05. apríl 2014, 18:34

teraz nám už ide o to, že či sme už na Slovensku skutočne "vygumovaní" po dvadsaťpäťročnom pôsobení médií, alebo či ešte dokážeme v sebe mobilizovať našu vlastnú rodinnú výchovu, vieru i školské vzdelanie, našu vlastnú kultúrnosť a posúdiť triezvo, o čo teraz vo svete ide a kde máme stáť...

prevažná väčšina obyvateľov nášho Slovenska ešte vie čítať a písať po rusky, novým generáciám je  azbuka ako písmo už tak cudzia ako tie čínske písmená "rozsypaného čaju", ale keď počujú reč, tak vnímajú a pri troche ochoty porozumejú ( spomeňme si: "nas nedogonjat!" ... ide len o to, aby sme mali možnosť  získavať informácie a pohľad aj z druhej strany: našťastie je tu internet a cez Facebook som s prekvapením zistil, že idú aktuálne správy objektivizované a komentované viac ako z mediálneho "mainstreamu" na Slovensku....

takže sledujme, počúvajme, čítajme a urobme si vlastný názor...nemôžem si pomôcť, ruský svet je mi stále akosi bližší ako ten celoamerický kalifornský či manhattanský, on je tak - kontinentálny a našský. Domáci. Preto im fandím.

Blogy a statusy

Píšte a komunikujte

ISSN 1336-2984