Reklama
Reklama

Rozpočet USA s kapkami jedu

Počet zobrazení: 2909

vase_vec.jpgZvláštní postup jednání Kongresu USA o federálním rozpočtu – v jednom balíku i se spoustou dalších zákonů – umožnil vpravit mezi čísla i jedové pilulky v podobě dalších omezení limitů pro korporátní investice do politiky a zrušení ochrany vkladatelů před spekulačními obchody bank.

Skutečně na poslední chvíli a po sérii komplikovaných politických obchodů byl v USA přijat federální rozpočet ve výši 1,1 bilionu dolarů (skoro 15 bilionů korun). Ve Spojených státech je schvalován i Senátem, ten jednal o víkendu. Zákon má charakter „omnibusu“, svezlo se s ním kdeco, včetně uvolnění limitu pro individuální dary politickým stranám a zrušení zákazu nejriskantnějších finančních spekulací s penězi střadatelů.

Vedení Demokratů ve Sněmovně reprezentantů zkoušelo na poslední chvíli tyto jedové pilulky odmítnout. Chyba byla, že je zpočátku v rozpočtové dokumentaci přehlédlo. Nakonec musel zasáhnout prezident Barack Obama proti vlastním, aby s pádem rozpočtu nepřišel také o své vlastní priority v oblasti zdravotnické, environmentální a přistěhovalecké politiky.

Federální rozpočet Spojených států je relativně malý, činí pouhých 15 procent z 16,7 bilionu dolarů HDP USA. Nemůžeme jej však porovnávat se státním rozpočtem ČR, který prakticky jiné příjmy než centrální nezná. Spíše by se měl srovnávat s rozpočtem Evropské unie, který jen o fous překročí jedno procento HDP. Z toho je vidět hlavní rozdíl mezi USA a EU, který spočívá v patnáctkrát vyšší míře federálního přerozdělování. A tedy i v patnáctkrát vyšší míře finanční a hospodářské odolnosti. Něco jako řecká krize by v USA proběhlo bez většího vzrušení, zatímco tady to málem položilo eurozónu. Třeba v Kalifornii už zažili a zvládli horší věci.

Srovnání s ČR lze provést pouze na úrovni souhrnných veřejných výdajů (general government expenditures), zahrnujících i státní (regionální) a lokální výdaje. Tady najdeme v USA zhruba stejné číslo jako v ČR (39 procent HDP).

Schvalování rozpočtu USA provází rituální zvyšování nepřekročitelného stropu federálního zadlužení. Kdyby se zákonodárci přes víkend nedohodli, vláda je znovu bez peněz. Ani to by nebyl konec světa, zažila to už víckrát, ale nejistot je ve vzduchu příliš mnoho a ucho by se mohlo utrhnout.

Největší nejistotu vytváří fakt, že centrální banka Fed ukončila dlouhou epizodu kvantitativního uvolňování (QE), kterým od prosince 2008 nasypala do ekonomiky 4,4 bilionu nových peněz. V průměru by to vyšlo na půl dalšího federálního rozpočtu ročně, ale tempo se stupňovalo a za poslední dva roky (QE3) tak přiteklo asi 1,7 bilionu dolarů. Půjde to i bez nich?

Všichni se teď připravují na život v normálu, se kterým je spojen návrat inflace a zvyšování úrokových sazeb. Ještě se nic takového nestalo, ale už samotná očekávání stačila shodit objemný trh vysoko úročených korporátních dluhopisů s nižším ratingem.

Jenže objevila se i zcela protikladná síla, nikým nepředvídaný prudký propad cen ropy. Kdyby to mělo vydržet déle, může to situaci zcela obrátit. Pokud by to strhlo další ceny a inflace klesala pod nulu (deflace), začne se zvyšovat reálná úroková míra. Možná víc než při vysokých úrokových sazbách centrální banky Fed. Obava je z toho, že když budou úrokové sazby nad nulou a průměrná změna cen pod nulou, vznikne rozdíl (reálná úroková míra), na který není kde vydělat.

Ale možná, že to dopadne opačně a nízké ceny ropy zapůsobí jako nižší zdanění a poskytnou další stimul růstu. Kdo ví, která alternativa se prosadí? Nikdo. A tak se i v Kongresu prosadilo přesvědčení, že tuto nejistotu netřeba zvyšovat.

Jsou tu i věci jisté, Demokraté prohráli volby. Proto jednání o rozpočtu zahrnovalo i první proražení jejich obranných pozic útoky opozice. Umožnil to fakt, že společně s rozpočtem se schvaluje v jednom balíku (omnibus) spousta dalších věcí. A rozpočet je nástroj, kterým se dá ovlivnit efektivnost vládních programů.

Demokratická předsedkyně sněmovny Nancy Pelosi dlouho nemohla vydýchat, že v uvedeném balíku zákonů je také rozvolnění regulace bank. Tato regulace patřila ke zkušenostem z finanční krize. Byla to reakce na krachy největších bank, které zachránily až obrovité dotace z kapes daňových poplatníků. V posledních letech proto banky nesměly použít peníze vkladatelů pro spekulativní obchody s finančními deriváty. Nyní se však podařilo přilepit k rozpočtu částečné zrušení tohoto zákazu. Údajně ve prospěch malých klientů, kteří prý ušetří, když budou mít všechny operace na jednom účtu. Byla to samozřejmě falešná péče, protože devět desetin těchto obchodů dělají velké banky. Jak se jim to podařilo prosadit?

Využily dřívějšího uvolnění pravidel pro financování politických stran na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu. Většina volebních příspěvků velkých bank pak šla na konta Republikánů. Osvědčilo se to, vyhráli volby. A tak se v „omnibusu“ svezlo další otevření vrat, pro příval velkých peněz z korporací do volební hry. Příslušný limit se řádově zvýší. Jinak by prý politické strany nemohly konkurovat manipulacím nepolitických subjektů…

Demokraté se bouřili a chtěli zákon zablokovat, ale nakonec se nechali umravnit prezidentem Obamou. Jeho priority nakonec prošly. Tou nejaktuálnější je prezidentovo využití exekutivních pravomocí proti násilnému vystěhování 5 milionů imigrantů bez dokladů. Obamu v této věci podpořilo i dvacet Republikánů, aby odchod levných mexických dělníků by nepoškodil ekonomiku jižních států unie. Šlo o to, odmítnout pokus o totální seškrtání rozpočtu ministerstva pro vnitřní bezpečnost, do jehož kompetence spadá postup navržený Obamou. Ale když spor o tento bod prodloužil jednání, demokratické vedení Senátu využilo příležitosti a prosadilo své lidi do několika desítek nominací, které by neprošly po Novém roce, až komoru předá republikánské většině.

Také republikánským oddílům se podařilo poplenit něco soupeřova území. Snížili rozpočet pro federální Agenturu pro ochranu životního prostředí, aby omezili Obamův výpad v oblasti závazných cílů klimatických opatření. Kongresem by závazné cíle pro oxid uhlíku neprošly, proto Obama použije agenturu EPA, která bude postupovat podle zákona o čistém vzduchu z roku 1970. Ten byl původně namířen proti sirnatým exhalacím, ale jestli to půjde i s uhlíkem, to se teprve uvidí.

Další rozpočtové škrty mají trochu zchromit federální daňovou správu IRS spolu s dalšími (Republikány nenáviděnými) federálními úřady. Ale pokusy o drsné ořezání federálních zdravotnických a školských programů se podařilo odrazit.

Obrovské peníze jsou znovu připraveny na vojenské operace v zahraničí. Jestli to bude také na vývoz zbraní do Ukrajiny, jak proto připravil půdu zákon, který náhle prošel v minulých dnech Kongresem, to se ještě uvidí. Prezident Obama zatím naznačoval, že by ho nemusel podepsat.

Ale příští rok už to bude v Kongresu ostřejší, vítězní Republikáni dostanou prostor pro svoji agendu. Na druhou stranu, vystaví se riziku, že ponesou odpovědnost za všechny průšvihy, které může nejistá budoucnost přinést – a prezidentské volby se blíží. A tak nejistá budoucnost může naopak zarovnávat hluboké příkopy v americké politické scéně, přes které se dalo obrazně řečeno jen střílet, zatímco ruka ke spolupráci se podávala jen obtížně.

Uverejnené v spolupráci s českým názorovým portálom vaševěc.cz

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon
     
Reklama
Reklama

Blogy a statusy

Reklama
Reklama
Reklama