Špionážní aféra NSA: Nejde o přátelství, ale o prosazování zájmů

Dánská tajná služba pomohla americké Národní bezpečnostní agentuře (NSA) odposlouchávat přední evropské politiky. Mezi nimi byli vrcholoví němečtí politici, včetně spolkové kancléřky Angely Merkelové a spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera.

Už roky je známo, že NSA se po léta zaměřovala nejen na přední německé politiky. Nyní o víkendu vycházejí najevo nové podrobnosti špionáže a že ze všeho nejvíc pomohla relativně malá evropská země a blízký partner USA v rozsáhlé špionáží politiků, Dánsko. Novinkou je také to, že do kříže tajných služeb se dostal také tehdejší sociálně demokratický kandidát SPD v roce 2013 na kancléře Peer Steinbrück. Broadcasting Corporation, tuto záležitost prozkoumala společně s řadou evropských médii, včetně německé veřejnoprávní ARD, vlivné bavorské „Süddeutsche Zeitung“ ve spolupráci dánského televizního vysílání DR, švédského SVT, norského NRK a francouzského listu Le Monde.

Ze získaných informací dánská zahraniční a vojenská zpravodajská služba Forsvarets Efterretningstjeneste (FE) umožnila NSA využívat svou tajnou stanici Sandagergårdan poblíž Kodaně. Zde se nachází internetový rozbočovač pro různé podmořské kabely, které využily zpravodajské služby, když se na ně propojily. Podle zpravodajských zdrojů používaly NSA a dánské FE pro sledování špionážního softwaru „XKeyscore“.

Tento program používala i německá zpravodajská služba BND, k filtrování a analýze určitých hledaných výrazů, jako jsou e-mailové adresy nebo telefonní čísla, z velkých datových toků. Dánská vláda přitom věděla o tomto špionážním dohledu nad sousedními evropskými zeměmi nejpozději od roku 2015, kdy to dokumentuje tzv. Dunhammerova zpráva. V reakci na odhalení Edwarda Josepha Snowdena, bývalého zaměstnance CIA, zveřejnila informace o masivních odposleších. Na základě těchto zpráv prošetřili dánští specialisté rozsah, v jakém jejich zpravodajská služba spolupracovala s NSA při odposlechu vlastních předních politiků a rovněž ze Švédska, Norska, Nizozemska a také Francie.

Pro německé sdělovací prostředky Steinbrück uvedl, že o odposlechu své osoby se dozvěděl až prostřednictvím tohoto výzkumu. Považuje to za skandální i přesto, že západní státy také potřebují funkční a efektivní zpravodajské služby. Ale tento typ odposlechů mezi partnery ukazuje, že žijí vlastním životem, přes spojenecké smlouvy.. Berlín také nevěděl o špionáži předních členů vlády z Dánska a její mluvčí vlády na požádání uvedl, že člověku se to nechce ani komentovat. To je podle dánských zákonů zakázáno, a když se to stalo známým v roce 2020, vedlo to k vlně rozhořčení. V průběhu odstraňování skandálu muselo rezignovat celé vedení dánské tajné služby, včetně jejího bývalého šéfa Thomase Ahrenkiela, který se měl stát velvyslancem v Německu. Dánská ministryně obrany obecně uvedla, že „systematické odposlechy blízkých spojenců jsou nepřijatelné“.

Profesor Patrick Sensburg, který stál v čele vyšetřovacího výboru NSA v Bundestagu není překvapen nedávnými odhaleními. Musíte rozumět systému zpravodajských služeb, nejde tu o přátelství ani o morální nebo etické nároky. Jde o prosazování zájmů, prohlásil přední politik křesťansko-demokratické strany CDU.

Kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuele Macron požadují vysvětlení ohledně špionážní aféry po zasedání francouzsko - německé rady ministrů. Macron prohlásil, že špehování spojenců je nepřijatelné a očekávají proto společně úplnou otevřenost a vyjasnění problému od dánských a amerických partnerů. Merkelová zdůraznila, že na postoji spolkové vlády k událostem NSA se nic nezměnilo, totiž že co mělo pravdu tehdy, platí i dnes. Tímto se očividně zmínila o svém prohlášení, když se před několika lety stala známou tato aféra, že špehovat přátele není možné. Další evropští šéfové vlád také požádali Dánsko, aby vysvětlilo, proč jeho zahraniční zpravodajská služba pomáhala Spojeným státům špehovat vládní vůdce, před více než sedmi lety.

Chceme karty na stole, řekl švédský ministr obrany Peter Hulqvist a norský premiér Petter Solberg uvedl, že je nepřijatelné, aby země, které mají úzkou spojeneckou spolupráci, cítily potřebu navzájem se špehovat. Kdo tak činí, vytváří více nedůvěry než spolupráce. Tváří v tvář obviněním se dánská ministryně obrany Trine Bramsenová od této praxe distancovala.

(Komentár vyšiel na Vaševěc.cz 1. 6. 2021)