Společně za mír

Svět má nebezpečně blízko k nové globální konfrontaci. Mezinárodní řád je v troskách. Velmoci dlouhodobě podkopávají smluvně zakotvená pravidla účelovým výkladem, ignorováním zásad mírového soužití i bezohlednou vojenskou agresí. Výsledkem jsou projevy chaosu, pokrytectví a svévole v mezinárodních vztazích. Hledat viníka za stav, do kterého jsme se za posledních pětadvacet let dostali, nikam nevede. Vinni jsme všichni. Všichni se shodneme v jedné věci: chceme mír. Ne všichni však o mír aktivně usilujeme. Proto pokládáme za nutné zastavit roztáčející se spirálu militarismu, násilí a nenávisti, přihlásit se k tradicím humanismu, míru a nenásilí a vyzvat všechny lidi dobré vůle, aby společně přijali a prosazovali opatření, která nastolí kulturu míru, spolupráce a bezpečnosti pro všechny.

Pokládáme za obrovskou chybu, že se mezinárodní společenství odklonilo od zásad Pařížské charty za novou Evropu, přijatou na summitu v listopadu 1990. V ní se všechny evropské státy, ale také Sovětský svaz, USA a Kanada, shodli na tom, že bezpečnost je nedělitelná a že není možné posilovat bezpečnost jedněch na úkor druhých. Proto považujeme vytváření exkluzivních vojenských bloků, které stupňují zbrojení a konfrontaci, za překonané a nebezpečné. Je nejvyšší čas vrátit se k ideálům, díky nimž skončilo ideologické soupeření dvou supervelmocí. Je nejvyšší čas vyzvat odpovědné představitele stran, států a mezinárodních organizací, aby hledali nový světový řád, který bude odpovídat potřebám a zkušenostem současnosti, který bude zaručovat stejnou bezpečnost pro všechny a zavazovat všechny národy ke společné práci ve prospěch posílení globálního míru, spolupráce a spravedlnosti. Je to vaše povinnost vůči mírumilovným lidem!

Už těsně po druhé světové válce, v atmosféře euforie, která zavládla po šestileté agónii lidstva, varovali Albert Einstein, Bertrand Russell a Thomas Mann mezinárodní společenství, že snaha odvrátit válku pouze smluvními dohodami mezi suverénními státy nestačí a že pokud se nepodniknou důraznější kroky k organizaci míru, stane se Charta OSN pouhou tragickou iluzí. Světoví lídři však bohužel nedokázali navrhnout nic lepšího, i tentokrát šlo jen o zoufalý pokus, který se už tolikrát prokázal jako marný. Suverenita soupeřících velmocí se v mezinárodních vztazích projevuje značnou svévolí, mezinárodní právo je tak v konečném důsledku uplatňováno jen vůči malým a slabým státům. Zájmy hegemona hrají prim. To vše narušuje vyšší princip regulace mezinárodních vztahů.

Chceme posunout mírové hnutí na vyšší úroveň. Nechceme být pouhými obránci míru, chceme být jeho tvůrci. Vycházejíce z Deklarace OSN za kulturu míru a nenásilí z roku 1999 nechceme se omezovat pouze na zoufalé protesty proti válce v době, kdy se už válečný požár rozhořel. Vytváření kultury míru a nenásilí je pro nás hlavním předpokladem mírového soužití všech lidí na Zemi.

Proto prosazujeme

- aby byla víra v sílu a uctívání moci nahrazena vzděláváním v oblasti kultury míru
- aby byla mentalita nepřátelství nahrazena porozuměním, tolerancí a solidaritou
- aby bylo autoritativní vládnutí nahrazeno demokratickou spoluúčastí všech lidí
- aby byla politika utajování a propagandy nahrazena svobodným a všestranným tokem informací
- aby byl tlak na zvyšování zbrojení nahrazen odzbrojováním
- aby bylo zneužívání lidí nahrazeno rozvojem jejich lidských práv
- aby ekonomika založená na bezohledném zisku byla nahrazena sociální spravedlností a respektováním potřeb všech lidí na základě principu rovnosti
- aby bylo drancování přírody nahrazeno filosofií udržitelného života.

Proto vyzýváme všechny lidi dobré vůle: změňme v tomto duchu své politické a společenské priority!:

1. Vyzýváme odpovědné politické představitele, aby navrhovali, podporovali a prosazovali vytvoření nové bezpečnostní architektury, do níž budou zahrnuty i ty státy, které byly dosud označovány za nepřátelské.

2. Vyzýváme příslušná ministerstva, aby v praxi důsledně uplatňovala principy Deklarace OSN o kultuře míru a nenásilí, aby do učebních osnov zavedla výchovu ke kultuře míru a nenásilí a aby podporovala politiku založenou na těchto zásadách.

3. Vyzýváme voliče, aby podporovali pouze takové politiky, kteří se přihlásí k mírovým principům uvedeným v tomto dokumentu, zavážou se je respektovat a budou je prosazovat v praxi.

4. Vyzýváme představitele církví, nevládních organizací, osobnosti kulturního, vědeckého a společenského života, aby aktivně podporovali mírová řešení, aby se stali vyslanci míru a osvobozování ducha člověka od sklonů k násilí. Vyzýváme je k odvaze bránit menšinové názory empatie, sounáležitosti a racionality ve většinové atmosféře nenávisti, strachu a vášní.

Je potřeba otevřeně říci, že tu jsou politici, novináři a aktivisté, kteří ve společnosti pěstují nenávist, předsudky a fobie, jež nejednou zacházejí až za hranici šovinismu, že existují veřejní činitelé, kteří jsou vždy ochotni a připraveni obhajovat válku, podpořit zbrojení a upřednostnit konfrontaci. Pokládáme za důležité se od takovýchto lidí distancovat. Více zbraní znamená méně důvěry, více vojáků znamená méně spolupráce. Nepřejeme si, aby se přes naše země přesouvaly vojenské konvoje a aby tu vznikaly vojenské základny. Chceme stát, v němž se rodí mírové iniciativy a vzkvétá kultura, věda a vzdělání. Chceme, aby střední Evropa byla mostem přátelství, ne hranicí konfrontace, aby měla podobu holubice míru, a ne pudlíka moci. Chceme spravedlivý světový řád, ve kterém se velmoci nebudou chovat jako gangsteři a malé státy jako jejich prostitutky. Chceme, aby lidi poutaly vztahy přízně, ne aby se rozdělovali.

Válka znamená prohru pro všechny. Je to selhání lidského rozumu, je to neschopnost porozumět druhému, je to barbarská rezignace na civilizované řešení sporu. Mír není porážkou druhého, mír je vítězstvím všech. Kapitulace bez odstranění příčin konfliktu není mírem, je jen dočasným příměřím, které v sobě kumuluje všechny nevyřešené křivdy až k vypuknutí války nové. Chceme překonat začarovaný kruh násilí a budovat základy trvalého míru. Nejsme naivní, abychom neviděli konflikty a spory, ale jsme přesvědčeni, že jejich řešení by se mělo hledat za jednacím stolem, ne na bojišti. Bez nové bezpečnostní architektury, která odstraní z mezinárodních vztahů nerovnost, nebude existovat ani funkční bezpečnost, ani udržitelný mír. A na začátku tohoto procesu nestojí techničtí experti, ale pevná vůle mírumilovných lidí. Proto je důležité, aby duchovně a morálně nezávislé osobnosti spojily svůj vliv a své síly k obhajobě bratrství mezi národy, k prosazování kultury míru a k odmítnutí války jako nejohavnějšího ze všech zločinů.

Seznam signatářů

Alexander Ač, environmentalista, vědecký výzkumník Akademie věd ČR (SR)
Anton Baláž, spisovatel a publicista (SR)
Jozef Banáš, spisovatel (SR)
Marián Bančej, spisovatel (SR)
Rudolf Belan, vydavatel (SR)
Viera Benková, spisovatelka (Báčsky Petrovec, Srbsko)
Vladimír Blaho, divadelní a hudební kritik (SR)
Václav Cílek, geolog, klimatolog a filozof (ČR)
Ján Čarnogurský, advokát, bývalý předseda vlády SR (SR)
Milan Daniel, novinář (ČR)
Milan Dubček, diplomat, syn Alexandra Dubčeka (SR)
Vladimír Farkaš, biochemik (SR)
Etela Farkašová, filozofka a spisovatelka (SR)
Milan Ftáčnik, vysokoškolský učitel, bývalý ministr školství (SR)
František Gahér, filozof, bývalý rektor Univerzity Komenského (SR)
Ivan Gašparovič, bývalý prezident Slovenské republiky (SR)
Radovan Geist, politolog (SR)
Vladimír Godár, hudební skladatel (SR)
Jozef Habánik, rektor Trenčianské univerzity Alexandra Dubčeka (SR)
Alexander Halvoník, literární kritik a spisovatel (SR)
Pavol Hammel, zpěvák (SR)
Martin Hekrdla, novinář (ČR)
Jozef Heriban, spisovatel a scenárista (SR)
Ivan Hoffman, novinář, písničkář, protagonista Sametové revoluce (ČR)
Marek Hrubec, filozof a sociální vědec (ČR)
Anton Hykisch, spisovatel (SR)
Eduard Chmelár, historik, rektor Akadémie médií (SR)
Juraj Jakubisko, režisér (SR)
Peter Jaroš, spisovatel (SR)
Jan Kavan, bývalý předseda Valného shromáždění OSN a exministr zahraničních věcí (ČR)
Norbert Kelecsényi, akademický sochař (SR)
Eva Kollárová, ředitelka Ústavu rusko-slovenských kulturních studií PF KU (SR)
Michal Kováč, bývalý prezident Slovenské republiky (SR)
Mária Kráľovičová, herečka (SR)
Oskar Krejčí, politolog, prorektor Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů (ČR)
Rudolf Kropil, prezident Slovenské konference rektorů, rektor TU ve Zvoleně (SR)
Adriana Kučerová, operní zpěvačka (SR)
Peter Lipa, zpěvák a skladatel (SR)
Jozef Lysý, politolog (SR)
Albert Marenčin, spisovatel a scenárista (SR)
Jozef Migaš, diplomat, bývalý předseda NR SR (SR)
František Novosád, filozof (SR)
Karol Polák, sportovní komentátor (SR)
Michal Polák, ekonom a filozof (SR)
Miro Procházka, režisér (SR)
Lenka Procházková, spisovatelka, signatářka Charty 77 (ČR)
Miroslav Prokeš, environmentalista (ČR)
Milan Rašla, rektor Vysokej školy múzických umení (SR)
Gabriela Rothmayerová, spisovatelka a publicistka (SR)
Silvia Ruppeldtová, prekladatelka a publicistka (SR)
Ladislav Sabo, akademický sochař (SR)
Tatiana Sedová, filozofka (SR)
Brigita Schmögnerová, ekonomka, bývalá ministryně financí (SR)
Rudolf Schuster, bývalý prezident Slovenské republiky (SR)
Vladimír Skalský, předseda Svetového združenia Slovákov v zahraničí (ČR)
Karel Srp, předseda Jazzové sekce a bývalý politický vězeň (ČR)
Ján Stena, sociolog (SR)
František Škvrnda, bezpečnostní expert (SR)
Ivan Štampach, teolog a publicista (ČR)
Ilona Švihlíková, ekonomka (ČR)
Braňo Tichý, občanský aktivista (SR)
Viktor Timura, historik a spisovatel (SR)
Božidara Turzonovová, herečka (SR)
Petr Uhl, novinář, signatář Charty 77 (ČR)
Terézia Ursínyová, muzikologička (SR)
Ondrej Zimka, akademický malíř (SR)
Ondrej Zimka III., akademický sochař (SR)
Milka Zimková, herečka a spisovatelka (SR)
Milina Zimková, akademická malířka (SR)
Petr Žantovský, vysokoškolský učitel, mediální analytik (ČR)

Zdroj: Zjednotení za mier