Trumpův říjnový zázrak

Počet zobrazení: 2448

Politolog Oskar Krejčí se den před prezidentskými volbami v USA zamýšlí nad jejich pravděpodobným výsledkem a příčinami možné porážky současného prezidenta.

Prolog: V říjnu roku 1972, tedy v předvečer voleb Richard Nixon versus George McGovern, oznámil prezidentův poradce pro otázky národní bezpečnosti Henry Kissinger, že „mír je na dosah ruky“. Nixon pak listopadové volby, probíhající ve společnosti rozpolcené válkou v Indočíně, s velkým náskokem vyhrál. Zázrak z roku 1972 v sobě nese jeden důležitý rozměr: žádný mír na dosah ruky nebyl, což Kissinger jistě dobře věděl. Naopak, na obzoru byla další válečná eskalace, což cynický poradce musel přinejmenším tušit: během následujícího „vánočního bombardování“ Severního Vietnamu, hlavně Hanoje a Haiphongu, bylo zabito přibližně dva tisíce civilistů a neznámý počet vojáků. Také ztráty amerických strategických bombardérů se některým analytikům jevily jako nepřijatelné.
 

Zázrak roku 2020

Donald Trump, celoživotní dítě štěstěny, má letos smůlu. COVID-19, ekonomický propad, občanské nepokoje, požáry, hurikány. Navíc si spoustu problémů Trump přidělal svojí zahraniční politikou, jak o tom v !Argumentu hovoří článek Ilony Švihlíkové Trumpovo dědictví: America First a obchodní války. V neděli odpoledne, tedy pár hodin před volebním úterým, lze jen konstatovat, že ze 142 snadno dostupných výzkumů volebních preferencí v USA, které přesahují do října nebo v říjnu proběhly, pouze ve dvou případech Trump získal více hlasů než Joe Biden. Podle nedělního propočtu volebního výsledku, který připravil The Economist, by měl Biden získat 350 a Trump 188 volitelů, přičemž ke zvolení prezidentem je nutné mít na své straně 270 elektorů. Ještě je tu ale naděje na zázrak.

Optimismus do Bílého domu mohou dodat nejnovější údaje o vývoji hrubého domácího produktu USA za třetí čtvrtletí, které zveřejnilo Byro pro ekonomické analýzy Ministerstva obchodu v posledních říjnových dnech. Podle nich nárůst HDP oproti minulému kvartálu činí +33,1 %, přičemž ten minulý přinesl propad o -31,4 %, což přibližuje i následující graf. Takové informace by na první pohled mohly natočit nerozhodné voliče k republikánům příslibem předkovidového růstu ekonomiky Spojených států.

krejci_trump_volby1.png
 

Přímá úměrnost

Cena tohoto obnoveného růstu je ale v době, které vládne COVID-19, vysoká. Boj s ním připomíná plavbu mezi Skyllou a Charybdou – mezi obludným nárůstem nemocnosti a nestvůrným ekonomickým propadem. Otevřít předčasně ekonomiku znamená šířit koronavirus; spoutat koronavirus vyžaduje zavřít ekonomiku. Téměř v celém světě. Pohled na křivku denních přírůstků nakažených ve Spojených státech, kterou přináší následující graf zpracovaný podle serveru Worldometer, ukazuje, že  ekonomický růst v třetím čtvrtletí je v USA přímo úměrný růstu počtu nakažených novým koronavirem – samozřejmě s odpovídajícím dílčím zpožděním. Graf také informuje, že Spojené státy v současné chvíli neprožívají druhou, ale třetí, tak říkajíc předvolební vlnu. Toto vlnění se nutně bude opakovat, dokud nedojde k „přirozenému“ promoření, a to včetně růstu počtu zemřelých. Nebo dokud do boje s novým koronavirem nevstoupí vakcína či lék, nebo nejlépe obojí, a s jejich pomocí dojde k „umělému“ promoření.

krejci_trump_volby2.png

Je tu ještě další cesta, která umožňuje kontrolu šíření koronaviru do doby masového využití vakcíny/léku; tou postupuje Čína. Tento příklad je ale v liberálních demokraciích spojujících individualismus a kult podnikání nenapodobitelný. Z předcházejícího grafu je zřejmé, že nemocnost v Číně zaznamenala jediný vrchol, a to 12. února. Také čínská ekonomika reaguje jinak než hospodářství Spojených států. Tabulka sestavená z dat Mezinárodního měnového fondu (MMF), Světové banky plus Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) přináší odhad vývoje hrubého domácího produktu světa, USA a Číny pro letošní a příští rok. Všechny tyto prognózy svorně odhadují letošní pokles jak světového HDP, tak i HDP Spojených států, a zároveň čínský ekonomický růst. Také příští rok by měla být hospodářská dynamika Číny vyšší než globální průměr či růst ekonomiky Spojených států.[1] V Číně COVID-19 přispěl k akceleraci reforem, na Západě zatím prohlubuje zmatek. Žádná veřejnoprávní indoktrinace v Česku na tom nic nedokáže změnit.

krejci_trump_volbytab3.png
 

Poslední křeč

Tabulka předvídající vývoj hrubého domácího produktu lépe charakterizuje nálady voličů než údaje o růstu mezi druhým a třetím čtvrtletím. Od přelomu ledna a února, kdy byly ve Spojených státech zaznamenány první případy nového koronaviru, se prostě nedaří. 31. ledna sice Ministerstvo zdravotnictví a sociální péče USA vyhlásilo stav ohrožení, Trump ale vsadil a stále sází na své obvyklé expresivní vyjadřování: všechno je v USA nejlepší, fascinující, skvělé, fantastické… Nevystupuje pouze jako bavič. Svým bombastickým chováním zakrývá, převrstvuje, přehlušuje jiné názory, ale i „nežádoucí“ informace. Trump i poslední dny před volbami kritizuje lékaře, že zveličují údaje o mrtvých, aby získali peníze. Nevybíravě se vyjadřuje o dr. Anthony Faucim, což je nejznámější tvář operačního týmu Bílého domu pro boj s novodobým koronavirem a dlouhodobý ředitel Národního institutu alergií a infekčních nemocí. Fauci se totiž provinil tím, že veřejně provolal „jdeme špatným směrem“. Podle Trumpa je snad vše v USA na dosah ruky – včetně vpravdě americké vakcíny proti novému koronaviru.

Vypadá to, že Trump v kampani mluví pouze k rodinám, které COVID-19 nezasáhl tragicky. Jenže 1. listopadu statistiky serveru Worldometer hlásí, že Spojené státy jsou na tom stále z řady aspektů nejhůře z celého světa. Téměř 9,5 milionů nemocných od začátku pandemie. Více než 236 tisíc lidí, kteří zemřeli na COVID-19. Hrozivých 712 mrtvých na milion obyvatel v USA kontrastuje s třemi mrtvými na milion obyvatel v Číně (v Česku je to podle nedělních údajů z uváděného zdroje 303 mrtvých a na Slovensku 40 mrtvých na milion obyvatel). Ve Spojených státech umírají čtyři procenta z lidí nakažených novým koronavirem, zatímco celosvětový průměr jsou procenta tři.

Tolik vychvalovaný americký způsob života nevykazuje velkou odolnost v krizi. Poněkud salonní Bidenovo vystupování v kampani kontrastovalo s Trumpovou pouliční mluvou, což vyvolává dojem menší rozhodnosti. Nelze vyloučit, že v případě znovuzvolení bude Donald Trump proti novému koronaviru postupovat rázněji než dosud. Pokud zvítězí Joe Biden, bude zajímavé sledovat, jak on zvládne boj s novým koronavirem v podmínkách amerického způsobu života, kde převažuje sebestředný individualismus, kde je výrazná politická decentralizace a rozhodování ve Washingtonu výrazně podvazuje tlak podnikatelské lobby.

*          *          *

Letos se žádný říjnový zázrak, který by zásadně ovlivnil prezidentské volby v USA, nekonal. Rozhodnou domácí problémy Spojených států trvající už měsíce, včetně rozštěpení politické elity. To ovšem nevylučuje řeči o ruském a čínském vměšování, které ale zůstanou vyhrazené převážně poraženému. Volební kampaň sázela na emoce, vyprázdněné televizní debaty jen potvrzovaly, že kandidáti setrvávají na svých pozicích. Voliči jsou mnohem více než v minulosti uzamčeni v pseudosociálních internetových bublinách, kde se navzájem s „přáteli“ utvrzují ve svých omylech. A tak volby prezidenta Spojených států dostávají  zvláštní kolorit. Současný pán Bílého domu má velmi radikální příznivce, ale i odpůrce. Mnohé nasvědčuje tomu, že letošní výběr prezidenta USA neskončí hlasováním ve volebních místnostech.

Odkazy:

[1] Viz CRS: Global Economic Effects of COVID-19. Updated October 27, 2020, s. 19.

(Komentár uverjňujeme v rámci spolupráce s českým webovým časopisom !Argument)

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon

Reagujte na článok

Napíšte prosím Váš text.

Blogy a statusy

Píšte a komunikujte

ISSN 1336-2984