Úpadek humanitních věd z nás dělá morální tupce

Humanitní vědy učí pochopení a také pokoře. Učí tomu, že se můžeme mýlit, zatímco naši nepřátelé mají pravdu a že vedle sebe mohou existovat dvě protikladné pravdy.

Profesorka anglického jazyka na Drexter University Paula Maratz Cohenová píše pro deník Wall Street Journal (vydání 22/09/2018) o tom, že úpadek humanitních věd z nás dělá morální tupce. Cohenová konstatuje, že poslední dvě desítky let zmizely z amerických univerzit studie děl klasické literatury, historie a filosofie. Považuje to za ztrátu z mnoha důvodů, příkladem jí ale je debata kolem kampaně MeeToo a role Asie Argentové, která kampaň začala. Cohenová si všímá toho, že Argentová se postavila do čela kampaně proti sexuálnímu zneužívání, aby se pak zjistilo, že i ona sama zneužila 17 letého herce. Pro mnohé to znamená, že její stížnosti nemají už váhu a jiní zase šmahem odmítají obvinění vůči ní.

Cohenová míní, že Argentová mohla být obojí – oběť i útočník. Nevylučuje se to. Jen to ukazuje na to, že lidé mohou být slepí tam, kde by měli být nejvíce bdělými. Jen málo lidí, jak se zdá, je schopno brát v potaz dvě proti sobě stojící pravdy, například, že někdo může mít oprávněné stížnosti v jednom kontextu, ale v jiném kontextu být sám viníkem. Podle Cohenové je to důsledek selhání ve vzdělání.  A vzdělání, upozorňuje, není shodné s tréninkem (např. v psychologických seminářích).

Dnes převládá představa, že lidé jsou monolitičtí – buď zcela dobří, nebo zcela špatní. Nejlepším způsobem, jak se zbavit takové představy je studovat humanitní obory a pochopit složitost lidského života. Příkladem jsou klasická díla literatury, míní dále Cohenová.

Při čtení americké ústavy a listiny práv se objevuje jasný protiklad mezi slovy o svobodě a rovnosti v kontextu společnosti s otrokářstvím – tato ústava píše o ideálu, kterého ale zakladatelé USA zdaleka nedosáhli.  To ale nijak nesnižuje velikost jejich vize a není to důvodem pro to, abychom tyto muže en bloc odsoudili. Obojí – ideál i realita, musí být vysvětleno jako součást příběhu.

Důraz na technické obory odráží potřebu pro expertízu v high-tech oblastech, ale vede k tomu, že „měkké“ vědy, jako jsou ty humanitní, vypadají slabě a jednoduše. Technické obory nebo finančnictví jsou těžkými obory, ale literatura, historie a filosofie jsou komplexní, nedokáží dát rozhřešení prostřednictvím odpovědí „ano, nebo ne“, „správný, nebo špatný“. V tom také spočívá jejich význam pro život. Například metafyzika ukazuje na to, že je oblastí „nad“ tvrdou vědou, vstupem do světa morálky a intelektuálního zvažování bez nutnosti empirického důkazu. Humanitní vědy nás učí, píše Cohenová, pochopení a také pokoře. Učí nás tomu, že se můžeme mýlit, zatímco naši nepřátelé mají pravdu, že minulost je možné kritizovat a nemusíme se přitom cítit nadřazeně, že proklamované motivace lidí nejsou celým příběhem a že rozdělení světa na oběti a zločince je velmi zjednodušené.

Úpadek humanitních oborů škodí společnosti a na to, aby se společnost (v případě článku americká) začala uzdravovat, je potřeba vrátit humanitní obory do centra vzdělávacích programů. Podle Cohenové je třeba, aby studenti studovali nejen těžká díla, ale také ta komplexní.

Text zverejnený na českom webovom časopise !Argument