Ostrý start volební kampaně v Polsku

Polsko čekají nové volby. Sedmého září rozhodl Sejm o svém rozpuštění a vypsání předčasných voleb. Vyvrcholila tak dvouměsíční vládní krize, která vedla k odvolání místopředsedy vlády Adrzeje Leppera a k odchodu dvou menších partnerů – Sebeobrany a Ligy polských rodin – z koaliční vlády.
Počet zobrazení: 966
8-m.jpg

Polsko čekají nové volby. Sedmého září rozhodl Sejm o svém rozpuštění a vypsání předčasných voleb. Vyvrcholila tak dvouměsíční vládní krize, která vedla k odvolání místopředsedy vlády Adrzeje Leppera a k odchodu dvou menších partnerů – Sebeobrany a Ligy polských rodin – z koaliční vlády. K ukončení funkčního období bylo zapotřebí dvou třetin většiny, tedy 307 hlasů ze 460 členné dolní komory polského parlamentu. Pro hlasovalo 377 poslanců a po ukončení hlasování se ozval potlesk. Předčasné volby se uskuteční v neděli 21. října a Polsko vstoupilo rovnýma nohama do šesti týdnů vzrušené volební kampaně. Pravice nerozhodně, levice rozhádaně Zatím se zdá, že volební výsledek nepřinese nové řešení. Volební preference, po řadu měsíců spíše mírně ve prospěch liberální Občanské platformy Donalda Tuska, se v posledních týdnech přiklánějí nepatrně na stranu vládnoucího Práva a spravedlnost bratrů Kaczynských. Rozdíl je však nepatrný, a tak bude víceméně záležet na tom, které další strany se do parlamentu dostanou a s jakými výsledky. Z bývalých stran vládní koalice je na tom lépe Lepperova levicově-národní Sebeobrana, která vykazuje preference mezi 4 – 7 procenty. Giertychova ultrakatolická Liga polských rodin, se pohybuje ve výsledcích šetření všech agentur pod pětiprocentním prahem. Podobně je na tom z parlamentních stran i Pawlakova PSL, která zastupuje především zájmy polského venkova. Samostatnou kapitolou je osud Strany demokratické levice (SLD), která se nevzpamatovala z volební porážky před dvěma lety. Řešením mělo být vytvoření volební koalice levostředových a centristických stran pod názvem Levice a demokraté (LiD) v jejímž čele stanul exprezident Alexander Kwasniewski. Nejen jeho jméno, ale i vliv bývalých představitelů liberální Unie svobody (UW) a dalších centristických stran B. Geremka, J. Litynského, J. Omyszkiewicze, L. Balcerowicze a dalších dávalo tušit, že nepůjde o stranu levicově orientovanou a že v ní bude SLD tahat za kratší konec. Nespokojenost narostla při obsazování čelných míst kandidátek, kdy nominanti SLD byli odsunuti na nižší pořadí. „Za peníze SLD a prací organizačních struktur SLD se má vytvořit koberec, po němž mají pohodlně a bezpracně vejít do parlamentních salónů lidé Kwasniewského a takoví, kteří by byli přijatelní pro případnou povolební spolupráci s liberální Občanskou platformou,“ zní často opakovaný názor funkcionářů z vojvodství. Kausa Miller Ale opravdová bomba vybuchla v sobotu na volební konferenci LiD v jejím sídle na varšavském Rozbratu. Její dlouholetý lídr, expremiér a rival A. Kwasniewského – Leszek Miller – byl vyškrtnut z kandidátky a nebylo mu umožněno kandidovat za stranu, kterou zakládal. A to přesto, že ho jeho mateřská vojvodská organizace SLD v Lodži odsouhlasila na čelo kandidátky. Miller na to reagoval odchodem z SLD: „Nemohu být dále ve straně, která ztratila suverenitu a kde rozhodnutí přijímají jiní“. Když přicházel na tribunu sál (jako vždy) ztichl a když domluvil, ocenil jeho vystoupení sice s bezmocným smutkem a vztekem, ale ve stoje potleskem. Odcházel lev, který chyboval, ale bojoval a pravice se ho jako jediného obávala. Na otázku médií, kdo je na vině tohoto bezprecedentního rozhodnutí, zda mladý šéf SLD Olejniczak anebo exprezident Kwasniewski, odpověděl jednoznačně: „Olejniczak byl jen poslíček a vykonavatel špinavé práce.“ Známý polský politolog Marek Migalski konstatoval: „Toto bude možná určující moment vývoje volební kampaně.“ Nastaly dny čekání, zda a na čí kandidátní listině Miller půjde do voleb. Spekulovalo se o PSL, KPPiR (Strana důchodců) nebo o Lepperově Samoobroně. „Kdo chce most přejít, musí k němu nejdřív dojít,“ odbýval Miller novináře čekající na senzaci. Ve čtvrek 20. září v Lodži Miller ohlásil, že bude kandidovat jako číslo jedna kandidátky Lepperovy Sebeobrany. „Děkuji, že jste mi umožnili to, v čem mi zabránili mí dlouholetí spolupracovníci,“ vysekl ocenění A. Lepperovi. Ten odpověděl slovy, že Sebeobrana je dnes jedinou skutečně levicovou stranou, která má šanci vystoupit do parlamentu a s pomocí Millera se tato šance stala ještě reálnější. V Lodžském volebním obvodě tak dojde k historickému střetnutí bývalého a současného lídra SLD jako jedniček dvou různých kandidátek. „Levicový volič rozhodne, kdo je pro něj důvěryhodnější. Budu to respektovat. Nikdo jiný to však udělat nemůže, byť by se jmenoval Kwasniewski,“ konstatoval Miller a oznámil, že bude intenzívně pracovat na vytvoření nové politické strany s názvem Polská levice (PL). „Tato strana bude pro všechny ty, kteří nechtějí levici ustrašenou a uhýbající, ale bojující a sebevědomou, která se nebude stále jen omlouvat a ustupovat a stydět se za to, co bylo vykonáno v letech PLR,“ osvětlil základní charakteristiku nového uskupení. Volby tedy budou bojem nejen mezi pravicí liberální (PO) a konzervativní (PiS), ale také o hegemonii na straně levice a o to, aby v Polsku vůbec nějaká byla. Autor je publicista

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon

Reagujte na článok

Napíšte prosím Váš text.

Blogy a statusy

Píšte a komunikujte

ISSN 1336-2984