Reklama
Reklama
www.svetla.sk

Levice na kolenou, Polsku bude vládnout pravice

Poláci jsou znechucení politikou, nespokojení s ekonomickou situací, zejména s 18-procentní nezaměstnaností – nejvyšší v EU – a unavení volbami. Příští neděli půjdou do volebních místností potřetí.
Počet zobrazení: 471

Poláci jsou znechucení politikou, nespokojení s ekonomickou situací, zejména s 18-procentní nezaměstnaností – nejvyšší v EU – a unavení volbami. Příští neděli půjdou do volebních místností potřetí. V parlamentních, před měsícem, stejně jako v 1. kole prezidentských voleb, však využilo svého práva volit nejméně občanů od roku 1990. „Jsme svědky volební deprese,“ konstatují sociologové a shodují se v určení hlavní příčiny – „lidem se nenaplnily jejich očekávání a postupně je zklamaly všechny vládnoucí strany i politikové“. Utrpěl i majestát odcházejícího prezidenta Alexandra Kwasniewského. „Během svých dvou funkčních období toho nejvíce udělal pro bohaté, naopak, nejméně pro nezaměstnané, nemocné, důchodce a dělníky,“ vyplývá z aktuálního průzkumu, který provedla agentura CBOS. Vítězství pravice Volby do parlamentu s převahou vyhrála pravice. Vítězná strana Právo a spravedlnost (PiS) bratrů Kaczynských bude mít spolu s druhou Občanskou platformou (PO) D. Tuska a J. M. Rokity v Sejmu pohodlnou většinu 288 hlasů ze 460. Dosud dominantní Svaz demokratické levice (SLD) W. Olejniczaka ztratil nekončící řadou korupčních afér a opuštěním levicových hodnot naprostou většinu voličů. Před čtyřmi léty získal 5,343 miliónů hlasů, což bylo 41,04 % a znamenalo 216 mandátů, nyní 1,335 miliona, vyjádřeno v procentech 11,3 a v mandátech pouhých 55. Do horní komory parlamentu – Senátu – kde měli dosud výraznou většinu, se kandidáti SLD neprosadili ani v jediném případě. Jak se dalo předpokládat, volebním fiaskem pro levici skončilo i první kolo prezidentských voleb. Na prvních dvou místech se umístili a v druhém kole se utkají dva kandidáti pravice – reprezentant liberální PO Donald Tusk, který obdržel 36,3 %, a kandidát konzervativně-sociální a národně orientované strany PiS Lech Kaczynski s 33,1 %. S velkým odstupem za nimi následovali předák levicově populistické Samoobrony Andrej Lepper s 15,1 % a předseda liberálně-levostředové SdPl Marek Borowski s 10,3 %. Více než 1 % získali ještě kandidát strany zemědělců a venkova PSL Jaroslaw Kalinowski, svérázný konzervativec Janusz Korwin-Mikke a představitelka centristické Demokratické strany Henryka Bochniarz. Zbylých pět kandidátů neobdrželo dohromady ani celé procento. Aritmetika druhého kola Volební boj byl poměrně ostrý a všeobecně se očekává, že ve zbývajících dnech do neděle 23. října konfrontace ještě zesílí. Tím se jen ztíží vytvoření společné vládní koalice stran, které oba kandidáti reprezentují. Těsný výsledek nutí oba kandidáty hrát vabank. Hledat cesty voličům neúspěšných kandidátů a také k plné polovině voličů, kteří první kolo ignorovali. Podle Jacka Kucharczyka z Institutu pro veřejné otázky však většina voličů, kteří dali hlas méně úspěšným kandidátům, zůstane v den voleb doma. Přesto se očekává, že část voličů M. Borowského a zbytku věrných SLD dá hlas spíše liberálnímu a eurooptimistickému Donaldu Tuskovi, který je pro oslabení role státu, další privatizaci, volný trh, bez garantované minimální mzdy a Zákoníku práce, zatímco sympatizanti A. Leppera a J. Kalinowského, stejně jako ultrakatolické Ligy polských rodin, podpoří spíše národně-konzervativního Lecha Kaczynského, který ve volební kampani poměrně silně akcentoval sociální otázky a pracovní jistoty zaměstnanců, tedy prvky sociálního státu. Slovy L. Kaczynského: „Poláci se můžou rozhodnout pro Polsko liberální anebo Polsko solidární, ve kterém budou bohatí méně bohatí a chudí méně chudí.“ V prvním kole Tusk vítězil ve velkých městech a západní polovině země, Kaczynski na venkově a ve východní polovině Polska. Tuskova tříprocentní převaha představuje zhruba půl miliónu hlasů. Není to málo, ale nedává to jistotu, byť podle právě zveřejněných průzkumů agentur PBS a OBOP má náskok 8 – 10 procenta a vítězství by mu nemělo uniknout. Pád ambiciózní SLD Výsledky zveřejněných preferencí se však s reálnými volebními zisky stran v parlamentních volbách i prvním kole voleb prezidentských značně míjely. Předvolební průzkumy všech agentur favorizovaly před parlamentními volbami Občanskou platformu, ta však zaostala za PiS o téměř 3 % a rozdíl mezi vítězným Tuskem a druhým Kaczynským měl být v prvním kole nikoliv tříprocentní, ale šesti- až devítiprocentní. Kdo zasedne na dalších pět let v Prezidentském paláci, bude velkou neznámou do samého konce. „Paradoxem je, že o tom, který ze dvou pravicových kandidátů nakonec vystřídá A. Kwasniewského, rozhodnou právě stoupenci levice a populistických stran,“ konstatuje známý sociolog Jacek Wodz. Není to záviděníhodná situace, ani dobrá perspektiva. Je to však zákonitý důsledek procesu, který se odehrál v kdysi tak silné a ambiciózní SLD. „Modernizovali stranu tak dlouho a tak důsledně, až v ní z levicovosti zbylo jen to slovo v názvu,“ napsal před časem dřívější šéfredaktor TRYBUNY Marek Baranski. Dnes mu jeho následovníci dali za pravdu. V povolebním komentáři TRYBUNA píše: „Pravice rozdrtila levici. Nikdy za posledních 15 let nebyla její převaha tak velká. I v minulosti levice prohrávala, ale vždy byla alespoň silnou opozicí. Dnes je rozbitá a nevěrohodná a pokud se neobrodí, může být vymazaná z politické scény.“ Každý špatný konec však může být i začátkem něčeho lepšího. Autor je publicista

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon
     
Reklama
Reklama
Reklama

Blogy a statusy

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama