Reklama
Reklama

Pragmatická odlišnost (2.)

Dalším úspěchem, který je možné připsat Paroubkovi k dobru, je zklidnění atmosféry uvnitř sociální demokracie. Po březnovém sjezdu, kdy celé vedení strany jasně ovládla jen Grossova skupina, byla atmosféra uvnitř strany značně napjatá.
Počet zobrazení: 420
11-m.jpg

Na Grosse se už střílí Dalším úspěchem, který je možné připsat Paroubkovi k dobru, je zklidnění atmosféry uvnitř sociální demokracie. Po březnovém sjezdu, kdy celé vedení strany jasně ovládla jen Grossova skupina, byla atmosféra uvnitř strany značně napjatá. Naštěstí několik málo týdnů po potvrzení Grosse v čele strany (když jeho příznivci na sjezdu kategoricky prohlašovali, že funkce premiéra a předsedy strany jsou od sebe neoddělitelné) neudržel pozici premiéra a pomohl tak velmi uvolnit napětí. V době, kdy byla pozice Grosse značně oslabena, se plně chopil všech nabízených možností i uvnitř strany Paroubek. Udělal to, co od něj nikdo neočekával. Zřetelně se distancoval od některých dosti pravicových názorů Stanislava Grosse a začal hlásat tak levicové názory, jaké byli z úst vrcholného představitele sociální demokracie naposledy slyšet před vypuknutím volební kampaně před volbami v roce 2002. Tím vzal vítr z plachet v té době vznikající levicové frakci, která se začala formovat okolo poslance Kavana. Dalším úspěšným krokem, který podnikl, bylo setkání s Milošem Zemanem několik dní po uvedení do funkce premiéra. Toto setkání bylo mnohem úspěšnější než návštěva předchozího premiéra na Vysočině. Paroubek po něm prohlásil, že by si uměl představit návrat Miloše Zemana do vrcholných funkcí a několik týdnů nato následovala nabídka Jiřího Paroubka Miloši Zemanovi, aby vedl jednu z krajských kandidátek ČSSD ve volbách do Sněmovny v roce 2006. Zatím posledním Paroubkovým krokem ke smíření současné ČSSD s Milošem Zemanem byl společně s manželkami strávený víkend na Paroubkově chatě v Orlických horách. Toto setkání nemělo žádný velký oficiální výstup. O čem si Zeman s Paroubkem celý víkend povídali, to zůstalo uším široké veřejnosti zastřeno. Je to ale možné vypozorovat z kroků, které se v současnosti připravují. Prvním z nich – již téměř veřejným krokem bude odvolání šéfa Úřadu vlády. Na toto do současnosti Grossovým člověkem držené místo nastoupí náměstek ministra pro místní rozvoj Přikryl, kterého na tento post dosadil ještě za svého působeni v pozici ministra Paroubek. Přikryl je dlouholetý spolupracovník Paroubka ještě z magistrátu a je logickou volbou, že si premiér do svého nejbližšího okolí staví své lidi. Dalším, kdo bude v této hře na řadě, aby šel z kola ven, bude zřejmě vedoucí kanceláře premiéra Zdeněk Doležel, další pohrobek Grosse ve Strakově akademii. Zdá se tedy, že o víkendu na chalupě bylo dohodnuto, že je možné střílet do Grosse a do jeho lidí. Další z kola ven Zatím to jsou ale jen malé ryby. Paroubek, jak sám prohlásil, chystá po prázdninách několik změn ve vládě. Logickým pokračováním hry by tedy mělo být odstranění dvou lidí, které do vlády instaloval Gross. Jeho největšími zastánci v současné vládě jsou místopředseda vlády pro ekonomiku Jahn a ministr vnitra Bublan. Co však může být důvodem jejich odstranění? Pro odstranění Jahna je důvod možné nalézt lehce. Je to jím vytvořená koncepce dlouhodobého hospodářského růstu pro období 2006 – 2013. Když byla zveřejněna první verze této koncepce, zježili se všem levicově smýšlejícím lidem vlasy hrůzou na hlavě a ODS se začala stydět, jak málo radikální byla ve své Modré šanci. Jahn a jeho tým vyšli při tvorbě tohoto dokumentu jen z liberálních konceptů a schémat, ostatně jiné ani znát nemohli, protože věk lidí, kteří tuto koncepci tvořili a dostali za ni ze státních peněz velmi tučně zaplaceno, nepřesahoval 35 let. Tento „baby management“, jak jsou lidé okolo Jahna také někdy nazýváni, se prostě vyznamenal. Paroubek pak musel za Jahna tahat horké brambory z ohně a nařídil koncepci přepracovat. Druhá varianta již není tak liberální, zato je však bezzubá a naprosto obecná a je plná banálních pravd a poučení, jako že je nutné ve společnosti zvyšovat podíl lidí s vysokoškolským vzděláním. Taková koncepce sice nikoho nezvedne ze židle, ale na druhou stranu také nikomu nepomůže a je tedy naprosto zbytečná. Druhým výše jmenovaným pretendentem na odchod z vlády je ministr vnitra Bublan. S jeho odvoláním to bude složitější, důvod by se také jistě našel, od stavu policie po rezignaci policejního prezidenta až po zásah na CzechTeku (o tom bude ještě zmínka). Je to ale velmi složité. ČSSD nemá, alespoň se o něm veřejně neví, vhodného kandidáta na pozici ministra vnitra. Postaral se o to Gross, když nenechal ve svém okolí vyrůst nikoho, kdo by mohl mít podobný přístup k velmi citlivým informacím ze všech složek ministerstva vnitra, jako měl on. A dosazovat na ministerstvo vnitra dalšího – již druhého v řadě – nestraníka by pro Paroubka rok před volbami nebylo nijak jednoduché. Navíc se jak s Jahnem, tak s Bublanem počítá na místa lídrů sociálně demokratických kandidátek. Jahn by měl kandidovat v Praze a Bublan na Vysočině. Ale pokud nebudou členy vlády… První chyba po 100 dnech Zdá se tedy, že nový premiér České republiky prošel cestu prvních sta dní ve funkci velmi obratně. Bylo mu sice pod nohy hozeno několik klacků a na cestě byly výmoly, ale Jiří Paroubek se jim vždy bravurně vyhnul a s ještě větší rychlostí pokračoval ve vzestupu. Jedním takovým klackem, který si ale pod nohy hodil sám, bylo jmenování mluvčí vlády, která se své funkci vydržela jen několik málo dní. Poté, co se ukázalo, že ve svém oficiálním a na jednání vlády předloženém životopise lhala a před médii se to snažila maskovat tím, že se jedná o chybu, rychle ji odvolal a na její místo dosadil tehdejší mluvčí ČSSD Lucii Orgoníkovou (její matka je poslankyně ČSSD za Královehradecký kraj). O dalších lidech, kteří obklopuji českého premiéra, se mnoho neví. Jedinou známou osobou v týmu lidí, které Jiří Paroubek přivedl do Strakovi akademie, je Walter Komárek, jedna z legend Pražského jara a poradce Fidela Castra. Co je ale jasné, zatím radí Jiřímu Paroubkovi, aby se orientoval na médii zaznamenávané úspěchy a tím si vytvořil pevnou pozici. Není ale zcela jasné, jaké bude dále směřovat obsah jeho politiky. Výhled politického směřování Paroubkovi prozatím chybí a vše podřídil mediálnímu úspěchu. Z jeho pozic a tahů na politické šachovnici je vidět, že je skvělý taktik, ale je také vidět, že mu chybí hlubší politická analýza a z ní vycházející strategie. Jak se mu ale bude dařit dále na mediální scéně, když Lucie Orgoníková v podstatě rozprášila celé tiskové oddělení Úřadu vlády? Budou nově příchozí lidé lepší než tým zkušených profesionálů, kteří na svých místech působili již od dob premiérování Miloše Zemana? První zkouškou byl CzechTek. V den jeho zahájení jsme mohli slyšet názor premiéra, že očekává razantní zásah policie, ten se také udál. Dokonce tak razantní, že vyprovokoval tisícihlavé demonstrace v Praze i v jiných městech a jeho ozvuky jsou stále zřetelné. Paroubkův postoj k této události se ale měnil velmi zvolna a až týden po prvních střetech s policií posunul Paroubek svoje vyjádření v tom smyslu, že pokud došlo ze strany policie k excesům, je nutné je řešit. CzechTek a události kolem něj se tak staly první závažnou chybou, které se Jiří Paroubek dopustil při svém „vládnutí“. Byla to také první zkouška, kde bylo nutné více vycházet ze strategie než z taktiky. Ano, mediální taktika po zkušenosti z minulého roku radila razantně zasáhnout a vytvořit k tomu dobrý základ. Letošní situace a nálada ale byla zcela jiná a bez strategických znalostí, byla taktická znalost málo platná a zle se nevyplatila. Uvidíme však, co na to řeknou výzkumy preferencí Jiřího Paroubka, ČSSD a popularity vlády, které vykazovali ještě 99 dní po nástupu nového premiéra růstovou tendenci a popularita samotné vlády byla největší od povodní v roce 2002. Do voleb zbývá asi rok. Při přepočtu jedna chyba za sto dní zbývají Paroubkovi ještě 4 životy. Autor je spolupracovníkom týždenníka Slovo

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon
     
Reklama
Reklama
Reklama

Blogy a statusy

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama