Lidé vzpomínají v dobrém na Jugoslávii

Všechna sociologická šetření dokládají, že nejlepší vztah ze všech národů mají Češi ke Slovákům a rozdělení země sice akceptovali, ale neschvalují. Německá média i odborné kruhy se chtě nechtě musí zabývat fenoménem zvaným „ostalgie“ a Polákům opakovaně vychází, že za nejlepší dekádu XX. století považují 70. léta – „lata gierkowskie“, jak tu říkají.
Počet zobrazení: 944

Všechna sociologická šetření dokládají, že nejlepší vztah ze všech národů mají Češi ke Slovákům a rozdělení země sice akceptovali, ale neschvalují. Německá média i odborné kruhy se chtě nechtě musí zabývat fenoménem zvaným „ostalgie“ a Polákům opakovaně vychází, že za nejlepší dekádu XX. století považují 70. léta – „lata gierkowskie“, jak tu říkají. Podobně se ohlížejí za nedávnou minulostí i lidé v Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku… Nadšení z toho, co přišlo „pak“, nevládne nikde. Všude více či méně převládají rozpaky, zklamání, deziluze. Výjimkou není ani oblast bývalé Jugoslávie. „Když slyším slovo ‚Jugoslávie?, vybaví se mi dobrá a spokojená minulost. Jugoslávie nebyla špatná. To ne ona budí u lidí rozčarování, ale spíše způsob, jakým byla zničena. Mnoho lidí bylo zabito, vyhnáno z domovů, přesídleno. Rozpad Jugoslávie, to byla velká křivda morální i materiální. Opravdu jen velký hlupák v tom může vidět důvod k radosti. Dnes nemám vlast. Zmizela spolu s Jugoslávií a s ní i to, čemu se říká: Cítit se jako doma“, cituje 40-ti letou Jovanu, vysokoškolsky vzdělanou obyvatelku Záhřebu srbský deník Blic. Tento názor vystihuje to, co cítí stále více lidí a pro co se zaužíval termín „jugonostalgie“. V dobrém na Jugoslávii vzpomínají umělci, sportovci, vědci, politikové a hlavně – obyčejní lidé. „Narodil jsem se jako Jugoslávec a jako Jugoslávec také umřu,“ řekl před časem na filmovém festivalu v Cannes světoznámý režisér Emir Kusturica. „Stále jsem přesvědčen, že jugoslávská idea je vznešená a správná,“ vyjádřil se v jednom rozhovoru vynikající muzikant Goran Bregovič. Soužití v bývalé Jugoslávii je věnováno stále více filmů, dokumentů, knih, vědeckých úvah i internetových diskusí. Ve všech převládá stesk po multikulturní společnosti, po dialogu mezi národy, který obohacoval, po výměně hodnot i zkušeností. Polský deník Rzeczpospolita nedávno citoval velvyslance Srbska a Černé Hory ve Varšavě Ramize Baščiče: „Pro většinu lidí u nás jsou 70-tá a 80-tá léta dobou, kdy lidé žili spokojeně a důstojně, studovali a pracovali, cestovali bez víz, měli garantované bydlení, bezplatné vzdělání i lékařskou péči.“ Podle posledních sčítání lidu žijí statisíce lidí, kteří se považují za Jugoslávce, ve všech nástupnických republikách. Stále větší módou se stává trávit svátky anebo u různých výročí a událostí navštívit Bělehrad. To město se stává symbolem sounáležitosti. Obrovskou roli v obnovující se vzájemnosti sehrává kultura a jazyková blízkost. Lingvisté živě diskutují a přou se o to, zda jazyky, kterými se hovoří v Srbsku, Černé Hoře, Chorvatsku, Bosně a Hercegovině, jsou samostatnými jazyky či pouze dialekty jednoho společného. Lidé se bez problémů dohovoří i se Slovinci a Makedonci. Obrovským úspěchem skončily minulý týden tři koncerty legendární bosenské skupiny Bijelo Dugme (Bílý knoflík). Konaly se v Sarajevu, Záhřebu a Bělehradu, všude se sešlo kolem stotisíc nadšených účastníků. Zpívali společně, drželi se kolem ramen a v očích měli slzy. Všechny noviny citují větu kytaristy a slavného autora filmové hudby Gorana Bregoviče: „Až se vás zeptají, jestli jste byli na koncertu, řekněte, že tu byli všichni – Srbové i Chorvati, Bosňáci, Hercegové, Makedonci, Slovinci a Černohorci – a společně zpívali staré hezké písně,“ na kterou mu dav odpověděl neskutečně dlouho trvajícím potleskem. Atmosféře podlehla i média a nemohla jinak, než jednohlasně a s patosem vykreslit ducha bratrství, který objal kus Balkánu od slovinské hory Triglav po makedonskou řeku Vardar, od břehů Jadranu k Podunajské nížině. Když loni dosud neznámí vandalové vyhodili do povětří sochu J. B. Tita v jeho rodném Kumrovaci, netušili, že vlastně spustili vlnu „jugonostalgie“, která se od té doby šíří celou bývalou svazovou zemí. Tu vyhodit do povětří nelze. Autor je publicista

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon

Reagujte na článok

Napíšte prosím Váš text.

Blogy a statusy

Píšte a komunikujte

ISSN 1336-2984