Polská levice kráčí vstříc volební porážce

Sousední Polsko vstoupilo rovnýma nohama do předvolební kampaně. Politická horečka stoupá, hromy a blesky lítají ze všech stran. Levici zastihlo volební klání dosud v nejméně výhodné pozici. Svaz demokratické levice (SLD), který ovládnul před 4 lety politickou scénu a získal přes 41 % hlasů, promarnil, co promarnit se dalo.
Počet zobrazení: 1121
10_karikatura-m.jpg

Sousední Polsko vstoupilo rovnýma nohama do předvolební kampaně. Politická horečka stoupá, hromy a blesky lítají ze všech stran. Levici zastihlo volební klání dosud v nejméně výhodné pozici. Svaz demokratické levice (SLD), který ovládnul před 4 lety politickou scénu a získal přes 41 % hlasů, promarnil, co promarnit se dalo. Lidé čekali nápravu, novou politickou morálku, řešení problémů, které je trápí, a dočkali se laviny afér, bujení korupce, útěku od levicového programu a vyslání silného vojenského kontingentu do Iráku. To všechno za situace, kdy funkce prezidenta, premiéra a maršálka Sejmu vykonávali tzv. lidé levice. „To jsme si nedomluvili,“ znělo Polskem a SLD, dnes roztříštěné do několika stran, balancuje nad 5-ti procentní hranicí nutnou pro vstup do Parlamentu. Také prezident Kwasniewski, kdysi málem posvátná ikona, už dávno ztratil svou gloriolu. „Všichni jste stejní“, to je podle sociologů základní názor znechucených občanů na politiky. *** Parlamentní volby byla vyhlášeny na neděli 25. září, 9. října půjdou Poláci volit novou hlavu státu a o 14 dnů později, 23. října, proběhne případné druhé kolo. Hovoří se, ale zatím nebylo rozhodnuto, že společně s 1. kolem prezidentských voleb by mohlo být uskutečněno i referendum o evropské ústavě. Podle aktuálních prognóz největší šance mezi prezidentskými kandidáty mají lídr pravicové strany Právo a spravedlnost (PiS) Lech Kaczynski (22 – 27 %), známý kardiochirurg Zbigniew Religa, podporovaný stranou Centrum a Demokratickou stranou (14 – 19 %), předák radikální Samoobrany Andrej Leper, předseda Občanské platformy (PO) Donald Tusk a šéf sociálních demokratů (SdPl) Marek Borowski (všichni 10 – 15 %). Menší podporu pak mají kandidát SLD Jerzy Szmajdzinski, katolické Ligy polských rodin (LPR) Maciek Giertych, Polské lidové strany (PSL) Jaroslav Kalinowski anebo Unie levice (UL) Izabela Jaruga-Nowacka. V posledních týdnech se hodně hovořilo o možné kandidatuře europoslance prof. Adama Gierka, syna bývalého 1. tajemníka PSDS, kterého masivně podporuje deník TRYBUNA, řada menších levicových stran a Hnutí hospodářské obnovy (ROG), a spekuluje se rovněž o politickém návratu exmaršálka Sejmu a zakladatele Občanské platformy Maciemi Plazynském. Skutečnost, že se levice patrně nedokáže shodnout na hlavním kandidátovi, ji dává malé šance prosadit se do druhého kola. Podobně neutěšený obraz se rýsuje směrem k volbám parlamentním. Podle květnových sondáží hlavních výzkumných agentur (PBS, CBOS a OBOP) největšími preferencemi disponují pravicová PiS bratří Kaczynských a liberální Občanská platforma D. Tuska – obě se pohybují v rozmezí 20 až 25 %. S jistým odstupem následuje Lepperova Samoobrona s 12 až 15 procenty, konzervativně katolická LPR bratří Giertychů s podporou 8 – 11 % a levostředové PSL, SLD a SdPl, jejichž preference jsou někde mezi 5 až 8 % (když například OBOP uvedl SLD pouze tříprocentní podporu). V sejmových lavicích na ulici Wiejskiej by tak nezasedly parlamentní Unie práce, nově založená Demokratická strana, dříve silná Unie svobody anebo Strana důchodců. Společný postup k volbám už ohlásily SdPl, Unie práce a Zelení. *** Kdysi dominantní SLD, ze které už utekly desítky známých politiků a poslanců, zoufale hledá recepty, jak vyjít z krize. Hledá je v personálních rošádách, a ne ve změně politického kurzu, v obratu doleva, v návratu k tradičním hodnotám a atributům levicovosti. Po nedávném kongresu má strana už třetího předsedu za poslední rok. Po odstoupení expremiéra Leszka Millera byl nyní vystřídán i jeho nástupce v čele strany, zkušený matador Józef Olexy. Ke kormidlu byl povolán tandem 31-letých – předsedou byl zvolen ministr zemědělství Wojciech Olejniczak a generálním tajemníkem dosavadní místopředseda strany Grzegorz Napieralski. Delegáti rozhodovali v panice vyvolané rozkladem strany a odklonem rozčarovaných sympatizantů. „Chtěli změnu za každou cenu a upnuli se k novým mladým tvářím. Nekladli si v tu chvíli otázku, co ty nové tváře budou representovat, kam stranu povedou,“ zhodnotil výsledky sjezdu politolog prof. Miroslaw Karwat. Podobně známý komentátor polské politické scény Krzysztof Pilawski konstatoval: „Za volbou W. Olejniczaka byla cítit snaha utéct před neutěšeným stavem, setřást, zapomenout minulost. Velká většina volila nový začátek, volila virtuální obraz a nechtěla ho s ničím konfrontoval. Novému předsedovi před volbou nepoložili jedinou otázku.“ Proud, který chtěl obrat doleva, prohrál. Liberálové režírovaní z povzdálí prezidentem Kwasniewským byli lépe na „stav nouze“ připraveni a bezradní delegáti se chovali přesně podle propočtů. Poměr hlasů byl 1/3 ke 2/3. Jakoby nebylo diskuse, v níž devět z deseti správně pojmenovalo hlavní příčinu drastické ztráty důvěryhodnosti: „Vyhráli jsme volby s levicovým programem a vyrukovali jsme na lidi s liberálními skutky. To se neodpouští. Něco jiného jsme říkali, slibovali a něco jiného dělali,“ znělo ze sjezdové tribuny. „Přišli jsme o důvěru lidí tím, že jsme podporovali vlastní vládu. Není to paradox?“ ptá se jeden z delegátů. „Neoliberalismus se stal jakýmsi světským náboženstvím. Začali jsme se k němu modlit i my. Ale lidé chtějí sociální spravedlnost, solidaritu, důstojný život. Chtějí, aby vláda a prezident upřednostňovali národní zájem před zájmy cizími,“ bouřil šéf Socialistické platformy v SLD Grzegorz Kurczuk a vyzval k objektivnímu hodnocení éry lidového Polska. „Těch 45 let nebylo bez chyb a stinných stránek, ale přinejmenším je třeba uznat, že PLR zabezpečila lidem důstojný život a programově se o to snažila, že vyhrála boj s bídou a nezaměstnaností. Kdyby nic jiného nedokázala, je to mnohem víc, než může vykázat tento režim,“ konstatoval. *** Zdá se, že obrození polské levice se načas odkládá. Můžeme souhlasit s lakonickým vyjádřením přední polské filosofky prof. Marie Szyszkovské: „Levice kráčí vstříc volební porážce. Může si za to sama.“ Třeba právě očekávaná volební porážka, a nestane-li se zázrak, je neodvratná, bude pro ni novým začátkem. Autor je publicista

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon

Reagujte na článok

Napíšte prosím Váš text.

Blogy a statusy

Píšte a komunikujte

ISSN 1336-2984