Reklama
Reklama

Poslední večeře českých sociálních demokratů

V roce 1947 se ČSSD sešla také v Brně. Byl to na dlouhou dobu její poslední sjezd před tím, než se sloučila s KSČ a na celou dobu totality odešla z domácí politické scény. Pašijový týden začíná, podle evangelia, na Květnou neděli slavným příjezdem Ježíše do Jeruzaléma a vrcholí v noci na Boží hod velikonoční očekáváním vzkříšení a zmrtvýchvstáním Ježíšovým.
Počet zobrazení: 538
8-m.jpg

V roce 1947 se ČSSD sešla také v Brně. Byl to na dlouhou dobu její poslední sjezd před tím, než se sloučila s KSČ a na celou dobu totality odešla z domácí politické scény. Pašijový týden začíná, podle evangelia, na Květnou neděli slavným příjezdem Ježíše do Jeruzaléma a vrcholí v noci na Boží hod velikonoční očekáváním vzkříšení a zmrtvýchvstáním Ježíšovým. Obě tyto premisi měl 32. sjezd České strany sociálnědemokratické ve svém vínku již od začátku. Jak k tomu vlastně došlo? Příprava sjezdu každé politické strany je dlouhodobá a dosti složitá záležitost. Vezmeme-li v úvahu, že ČSSD pozvala na svůj sjezd 577 delegátů s hlasem rozhodujícím a další stovky domácích a zahraničních hostů, novinářů a organizačního aparátu, který konání sjezdu zabezpečuje, dostáváme při součtu číslo přesahující 1 200 osob. Podivný termín sjezdu Míst, kde by mohlo najednou sněmovat takové množství lidí, kde by byli ubytováni a mohli se stravovat, v České republice moc není. V současné době připadají v úvahu tři, možná čtyři města. Proto tentokráte padl los na Brno, za vším je nutné vidět také peníze. Pražská sociální demokracie již dostala dost sponzorských darů od provozovatelů tamních sjezdových a kongresových center a Brňané si řekli, že teď jsou na řadě oni. Budiž, proč ne, řekli si ostatní a po zákulisních tahanicích nakonec Brno schválili. V tu chvíli, bylo to asi v dubnu minulého roku, začal staronový místopředseda pro řízení ČSSD Martin Starec dojednávat termín konání. Bohužel, místo bylo zvoleno se zpožděním a termínů už nebylo mnoho. Přesněji řečeno zůstal jediný 25. - 27. března (sjezdy ČSSD se tradičně konají v březnu). To, že je to ale doba Velikonoc a tento sjezd může u některých lidí vyvolat i jiné asociace, si představitelé ČSSD uvědomili až v době, když si do svých nových kalendářů na rok 2005 zapisovali termín a náhodou se všimli u neděle přívlastku velikonoční. V tu chvíli bylo ale již pozdě na cokoliv. Termín sjezdu měl pak i vliv na jeho průběh. To, jestli bude mít na vývoj v ČSSD vliv i místo konání, to ukáže čas. Podle toho, jak sjezd dopadl, je možné očekávat, že ano. Gross: útěk před novináři Tak se tedy rozeslali pozvánky a nachystalo všechno ostatní na to slavné socanské sněmování. I politické zákulisí přinášelo velké změny a chystalo až nesocansky bouřlivý sjezd, který sociální demokracie naposledy zažila v roce 1993 v Hradci Králové, kdy se do jejího čela dostal Miloš Zeman. Nebudu rozebírat polické zákulisí, s tím jsou jistě čtenáři Slova dostatečně seznámeni. Zmíním se jen o jednom faktu. Od roku 1993 neměla ČSSD více než jednoho kandidáta na funkci předsedy. Už to samo o sobě mnohé naznačovalo. Přidáme-li k tomu ještě od února se vlekoucí krizi vlády, kterou vyvolalo pochybné finanční zákulisí rodiny Stanislava Grosse, které sahá až k pánskému nočnímu podniku kdesi v pražských Nuslích, je jasné, že sjezdový koktejl byl namíchán velmi výbušně. Oba dva hlavní protagonisté sjezdu se na něj připravovali odlišně. Gross se sešel ještě o víkendu před sjezdem se zástupci královehradeckých delegátů, ale před médii, která čekala na jeho vyjádření i v řadě dalších událostí, raději prchnul postraním vchodem. Současný premiér, kdysi mediální hvězda a miláček médií, před médii prchal a zcela se z nich stáhnul. Nechal za sebe mluvit jiné. Naproti tomu Škromach se připravoval na velkou ofensivu. Začal jí v nedělní debatě jedné privátní televize a velmi úspěšně se utkal s protřelým televizním debatérem Vlastimilem Tlustým. V médiích vystupoval velmi aktivně, v ústraní chystal svoje materiály. Ze svých prostředků nechal za několik desítek tisíc vyrobit programovou brožuru, kterou hned v první den sjezdu distribuoval všem delegátům aparát. Až takový měl Gross ze Škromacha strach, že jej nechal zcela oficiálně šířit připravené materiály. Zeman by zasloužil pár facek Ale to se již dostáváme k vlastnímu jednání sjezdu. Vyznačovalo se neustálými změnami programu. Prvním zásahem do programu bylo to, že na sjezd byl rozhodnutím velké většiny delegátů (376) pozván Miloš Zeman a bylo mu umožněno vystoupení v samostatném bodu jednání, které bylo vrcholem prvního dne. Už příjezd Zemana vzbudil velký zájem prohlášením, že na sjezdu nehodlá kandidovat na jakoukoliv stranickou funkci. To, komu je nakloněn, jasně vyjádřil při přivítání se s pracovním předsednictvem. Zatím co Grossovi podal ruku jen velmi zběžně a krátce, se Škromachem se vítal velmi srdečně a zůstal s ním sedět u kulatého stolku. To byla také zvláštnost tohoto sjezdu. Za klasickým řídícím stolem seděl jen řídící jednání, ostatní předsedající seděli kolem jakýchsi kavárenských stolků. No asi naznačovali budoucí vývoj ČSSD. Ale to bych předbíhal. Zemanovo vystoupení první den vzbudilo velkou vlnu vášní a ministryně školství Petra Buzková dokonce prohlásila, že vystoupení Miloše Zemana bylo na pár facek. Zeman se v něm vyslovil pro jasné levicové směřování strany. Nikoho však explicitně nedoporučil jako předsedu. Dalším návrhem, který padl při vystoupení, bylo to, že je pro volbu předsedy strany všemi členy ČSSD, nikoli jen pro volbu delegáty stranického sjezdu. Na sjezd byl, samozřejmě, také pozván i další bývalý předseda ČSSD Vladimír Špidla. O jeho účasti na sjezdu se však dá říct jen to, že tam byl. Druhým bodem, který změnil pořadí hned v úvodu jednání a potom znovu, byl bod vystoupení hostů. Tento jindy nezáživný, ale nutný bod se v napjaté sjezdové atmosféře stal velmi kontroverzním kvůli pozvání a očekávanému kritickému a protigrossovskému vystoupení předsedy KDU – ČSL Miroslava Kalouska. Bod delegáti nejdříve přeložili až na neděli, ale poté, co Kalousek vzkázal, že si kvůli sjezdu ČSSD nenechá zkazit Velikonoce, na návrh Grosse byla vystoupení domácích hostů přesunuta již na dopolední sobotní jednání. Tedy před volby předsedy a místopředsedů strany. Při rozhodování o tom, zda umožnit Kalouskovi vystoupit již v sobotu, bylo k vidění několik velmi emotivních vystoupení. Jeden delegát nazval Kalouska jezovitou, Škromach dokonce prohlásil: „Chápu, že někteří z vás vidí Kalouska jako belzebuba.“ Losna, nebo Mažňák Náladu dopoledne druhého dne sjezdování lze označit jako klid před bouří. Všichni očekávali, až se program dostane k bodu volba předsedy ČSSD. V sále bylo možné vidět skupinky delegátů, kteří debatují o tom, jestli Losna, nebo Mažňák, tedy Gross, nebo Škromach. Uvažovalo se také o tom, co se stane, když nikdo z protihráčů neuspěje v první volbě. Proslýchalo se, že v záloze může být předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek. Nikdo se téměř nevěnoval otázkám dalších místopředsedů. Bylo jasné, že vítěz bude brát vše. Kuloáry se nesla také jedna velká zvěst o tom, že Gross si svolává jednotlivé regiony a snaží se strašit delegáty tím, že pokud nebude zvolen předsedou, tak rezignuje na funkci premiéra, a tím položí celou vládu. Škromach měl pro delegáty připraven další materiál s názvem DESATERO SPOLEČNÉHO VÍTĚZSTVÍ. Atmosféra houstla a houstla. Před samotnou volbou byl delegáty zablokován pokus o přestávku na jednání regionů. Čekání se zdálo téměř nesnesitelné. Oba dva delegáti potom dostali možnost vystoupení ve dvacetiminutovém nominačním projevu. Ačkoliv Stanislav Gross na začátku sdělil, že jeho vystoupení bude velmi krátké, musel jej nakonec řídící schůze upozorňovat na časový limit. Úřadující premiér se přihlásil k levicovému směřování a k tomu, že nepovede stranu do středu, že bude dbát o zájmy pracujících občanů a důsledně naplňovat levicový program a že nechce jednobarevné vedení, a nakonec by byl slíbil i modré z nebe, kdyby mu nevypršel čas. Zdeněk Škromach byl ve svém projevu konkrétnější a věcnější, působil lépe i jako řečník. Vycházel ze svého desatera, navrhl rozdělit funkci předsedy strany a premiéra, řekl, že je ochotný spolupracovat se všemi, kdo to myslí upřímně s ČSSD, chtěl postavit jednotu strany na ideových základech a obnovit důvěru v ČSSD. Nakonec řekl, že pokud strana neobhájí pod jeho vedením volební vítězství, odstoupí z jejího čela. Škromach prohrál vše Po těchto projevech následovalo vystoupení deseti řečníků, kteří mohli klást kandidátům otázky. První řečník mluvil z jasně progrossovské pozice. Ostatních devět vytklo Grossovi jeho chyby a ministr zemědělství jej dokonce nazval vyhořelým palivem a řekl, že si plete záchranu strany se záchranou Stanislava Grosse. Na to Gross použil podpásové sdělení, když o Palasovi řekl, že jej byl několikrát prosit, aby ho nechal ve vládě. Situace Zdeňka Škromacha se zdála být téměř vítězná. V době sčítání hlasů volební komisí se delegáti snažili diskutovat o návrhu nových stanov a o zbývajících zprávách místopředsedů. Vůbec jim to nešlo. Všichni čekali na výsledek. V půl páté předseda volební komise oznámil delegátům, že Stanislav Gross získal 52,7 % (296) hlasů a Zdeněk Škromach 36,7 % (206) hlasů. Stanislav Gross byl tedy znovu zvolen předsedou ČSSD hned v prvním kole. Z velkého očekávaného klání nezbylo nic. Následovala volba prvního místopředsedy. V té kandidoval opět Škromach. Proti němu se postavil Bohuslav Sobotka (ministr financí) a předseda plzeňského regionu Václav Šlajs. Volba proběhla ve dvou kolech. Do druhého postoupil Sobotka se 48 % a Škromach se 45 %. Ve druhém kole získal Sobotka 50,8 % hlasů a Škromach 46,9 % hlasů. Buzková po plastice neatraktivní Po této druhé neúspěšné volbě Škromach ohlásil, že již na žádné stranické funkce kandidovat nebude a nechá si týden na rozmyšlenou, zda zůstane ve vládě. Sobotka poděkoval delegátům a řekl, že je to nejšťastnější den v jeho životě, každý má svůj názor na štěstí. Tímto sjezd fakticky skončil. Za další místopředsedy byli zvoleni Grossovi věrní. Místopředsedou pro řízení byl zvolen volební manažer trojích prohraných voleb v roce 2004 a dosavadní místopředseda pro řízení Martin Starec. Ze čtveřice žen, které ohlásili svoji kandidaturu (Buzková, Gajdůšková, Orgoníková a Vaňhová), byla zvolena ta nejméně známá a s nejmenší zkušeností z velké politiky, zato nejvěrnější a nejoddanější Grossovi – Jana Vaňhová, asistentka poslance Krákory a předsedkyně okresu v Chomutově. O Petře Buzkové prohlásil jeden kandidát z východních Čech, že po té operaci ji už není pro co volit… Dalšími dvěma místopředsedy byli hned v prvním kole zvoleni ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek, dříve dlouholetý ekonomický náměstek Pražského primátora a starosta Bohumína a předseda Moravskoslezského kraje Petr Vícha. Je nutné připomenout, že žádný ze zvolených místopředsedů nezískal více než 52 % hlasů. Všichni byli zvoleni velmi těsnou většinou, která fungovala od prvního kola voleb předsedy strany. Další Grossův nesplněný slib Zvolením takto jednobarevného vedení ČSSD byl porušen první slib, který dal Gross ve svém kandidátském projevu – že nechce jednobarevné vedení. Kolik slibů poruší dál, se uvidí. Sjezd po volbách neprojednal už nic. Stanovy zůstaly nezměněné, na programovou diskusi se ani nedostalo. Vítězové se opájeli svým úspěchem. Opět se jim povedlo přechytračit celou členskou základnu. Na její mínění, natož pak na mínění voličů, nikdo z vítězů nebral ohled. Aby alespoň trochu zmírnili a odložili svoji možnou kritiku, přijali na závěr sjezdu usnesení o tom, že pokud strana ve volbách do Sněmovny nezíská 30 % hlasů, celé vedení odstoupí. No nechme se překvapit. Jestli budou všichni v plnění slibů a usnesení pokračovat tak, jak začal předseda strany a zatím ještě i vlády Stanislav Gross s přáním o jednobarevném vedení, můžeme se dočkat velkých veletočů. Od velikonočního sjezdu očekávala členská základna vzkříšení strany. Obávám se, že zůstalo jen u poslední večeře. Autor bol poradcom premiéra Vladimíra Špidlu Mezititulky SLOVO

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon
     
Reklama
Reklama
Reklama

Blogy a statusy

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama