Moldavsko zažíva dramatické chvíle
Malé Moldavsko, sevřené mezi Prutem a Dněstrem, už více než rok prožívá vskutku složité, nezáviděníhodné období. Volby v dubnu 2009 s převahou vyhráli komunisté (PKRM). Získali 60 z celkového počtu 101 mandátů v národním parlamentu, ale ke zvolení prezidenta jim jeden jediný hlas chyběl.
Opozice s aktivní účastí rumunských provokatérů vyvolala protesty, při kterých bylo vypleněno sídlo parlamentu i prezidenta, a zpochybnila výsledky voleb. Obvinění se sice ani po přepočítání hlasů nepotvrdilo, ale účel byl splněn. V červenci v souladu s Ústavou proběhly opakované volby.
Opakované voľby a politický pat
Komunisté zvítězili znovu, ale protože mezitím odešel ze strany jeden z jejich významných představitelů, expředseda parlamentu Marian Lupu a přidal se na stranu protikomunistické opozice, výsledek byl o poznání slabší. PKRM získala 48 mandátů a čtyři nekomunistické strany vytvořily Alianci pro evropskou integraci a chopily se moci. Předsedou parlamentu byl zvolen šéf Liberální strany Mihai Ghimpu. Ke zvolení prezidenta však pravicové alianci chyběl nikoli jeden, ale osm hlasů. Prezident zvolen nebyl a jeho pravomoci přešly, po odstoupení Vladimira Voronina na Ghimpua. Od té doby vládnoucí koalice „betonovala“ dobytou moc, dosazovala své lidi, obcházela a ohýbala zákony, rozpoutávala antiruskou hysterii a hledala způsob, jak se vyhnout rozpuštění parlamentu a vypsání nových voleb. Doposud úřadující prezident Ghimpu nepochodil se svou iniciativou zakázat slovo „komunismus“ a jeho snahu vyhlásit 28. červen Dnem sovětské okupace Moldávie prohlásil Ústavní soud za neústavní. A tak alespoň, jak upozorňují moldavští politologové, věnuje velké úsilí i prostředky, aby vytvářel „klony PKRM“. Malé straničky, které by měly ubírat hlasy nejsilnější straně v zemi – Voroninovým komunistům. „Strana humanistů, Jednotná Moldávie, Národní hnutí Zachraňme Moldovu, Kongres Moldávie - to všechno jsou uměle vytvářené a dotované subjekty s cílem oslabovat PKRM a mást veřejnost,“ prohlásil nedávno politolog Bogdan Cyrdja.
Pred celonárodným referendom
Rozhodujícím krokem v tomto tažení se stalo vyhlášení všenárodního referenda. Voliči by 5. září měli rozhodnout o změně článku 78 ústavy, který stanoví způsob volby prezidenta. „Souhlasíte, aby byl moldavský prezident volen celonárodním hlasováním?“ ptají se občanů. Ale pravý smysl referenda je jiný a mnohem nebezpečnější. Referendem a přímým hlasováním se pravicová vládnoucí aliance snaží vyhnout novým parlamentním volbám. Stávající znění ústavy nedvojsmyslně ukládá, že poté, co nedojde ve stanovené lhůtě ke zvolení hlavy státu, je nezbytné rozpustit parlament a vypsat nové volby. Takové doporučení sdělil moldavským představitelům prostřednictvím rozhovoru na stanici Echo Moskvy 12. července i generální tajemník Rady Evropy Thornbjorn Jagland. Odsoudil pokus vyhlásit 28. červen Dnem sovětské okupace a konstatoval: „Nyní je třeba především uskutečnit referendum a zvolit nový parlament. Přilévat oleje do ohně, ještě více dráždit rozjitřenou náladu, zneklidňovat a rozdělovat společnost, je nerozumné a nebezpečné.“ Komunisté se rozhodli referendum bojkotovat. Obrátili se s výzvou ke všem spoluobčanům, aby ignorovali tento plebiscit. Jeho hlavním cílem není poradit se s národem o tom, jak volit hlavu státu, ale odvrátit nové volby a zůstat u moci. Tento typ referenda navíc zakládá nebezpečí, že necelých 17 procent občanů může rozhodnout například o přičlenění země k Rumunsku (zákon hovoří, že referendum je platné, pokud se ho zúčastní alespoň třetina oprávněných voličů a nadpoloviční většina z nich hlasuje kladně) či o jiných, osudově vážných otázkách. Prakticky shodné stanovisko s podobnou argumentací a výzvou neúčastnit se referenda vydali i sociální demokraté (SDP). Hrozící nebezpečí otevřeně pojmenoval v rozhovoru pro Komsomolskou pravdu 20. července poslanec za PKRM Jurij Muntjan: „My už dnes víme, čemu bude určeno další referendum – vstupu do NATO. Dalším v pořadí bude rumunský jazyk a pak připojení k Rumunsku.“ V Moldávii se dnes bojuje nejen o budoucnost. Ale také o to, zda bude v hranicích dnešního státu a zda tento stát přežije. Tak to alespoň v Moldávii mnozí dnes vidí. Čas ukáže, zda se mýlí.
Autor je český publicista, medzititulky Slovo
