Kniháreň Slova - knihy, ktoré by vás mohli zaujímať

/Gérard Duménil a Dominigue Lévy:/ Marxistická ekonomie kapitalismu. /Howard Zinn:/ Dějiny lidu Spojených států amerických 1./ Gumiljov, Lev Nikolajevič: /Od Rusi k Rusku./ Dušan Turan:/ Gnozeologické a metodologické východiská filozofie dejín. /Ľudmila Anderková:/ Od mýtov a symbolov k teórii všetkého. /Pavel Nováček:/ Udržitelný rozvoj. /Jan Rychlík:/ Češi a Slováci ve 20. století.
Počet zobrazení: 1983
anotacie uvodFot.jpg

Gérard Duménil a Dominigue Lévy: Marxistická ekonomie kapitalismu

Neoliberální zlom roku 1980 a jeho dopad na globalizaci se projevuje zejména intenzitou kapitalistického charakteru naší společnosti. Jak tyto události zapadají do dějin kapitalismu? Jak funguje hospodářská soutěž? Jak vysvětlit periodické krize? Jaké procesy ovlivňují tvorbu důchodů a technické změny? Co je neoliberalismus? Jaké jsou jeho účinky a škody? Kdo jsou vítězové a kdo poražení? Jak spolu souvisí neoliberalismus a globalizace? Jakou budoucnost má neoliberalismus? Dva respektovaní francouzští ekonomové v této knize řeší nastolené problémy tím, že se vrací k znovunahlížené a revidované marxistické tradici. A vrhají nové světlo na fenomény současného kapitalismu.

Gérard Duménil a Dominique Lévy jsou ekonomové, ředitelé výzkumu CNRS (Francouzského národního centra pro vědecký výzkum). Oba jsou členy redakční rady časopisu Actuel Marx a Vědecké rady Attac

Grimmus, 2011, 117 strán


Howard Zinn: Dějiny lidu Spojených stát
ů amerických 1 (1492 – 1838)

Když byla A People’s History of the United States známého historika a politologa Howarda Zinna v roce 1980 vydána, způsobila bez přehánění napříč celými Státy pozdvižení, které zburcovalo nejen jejich intelektuálské kruhy. Zinn ve své knize zpracovává témata, o kterých se ze zcela pochopitelných důvodů staletí nikdy otevřeně nehovořilo, která jsou sice součástí historie U.S.A., nicméně nezapadají do jejich filozofie o zemi nevyčerpatelných možností, učebnicové demokracii, zkrátka tolik opěvovaného „amerického snu“ v reálu. Zinn nahlíží dějiny své země od jejího „objevení“ v roce 1492 až do éry prezidenta Clintona očima původních obyvatel, žen, národnostních menšin a dalších utiskovaných skupin této pestré a rozmanité společnosti. Jako vědec-historik pracuje a argumentuje s materiály, o kterých v takové šíři v 80. letech věděla sotva hrstka zasvěcených, dohromady pak vytváří rozsáhlou studii, která šokuje, fascinuje, ale především rozšiřuje obzory nejen co se historie jako takové týče, ale i co se týče reflexe individua žijícího v sociálním společenství se vším, co k tomu patří – vzájemná tolerance, pochopení respekt. Na dech beroucích příkladech z dějin Spojených států amerických, kdy byly tyto aspekty lidského soužití brutálně porušeny a porušovány, je možné nejen se hodně osobně poučit, ale především pochopit současný stav americké společnosti a jeho kořenů.

Mezera, 2012, 216 strán


Gumiljov, Lev Nikolajevič: Od Rusi k Rusku

Autor působil jako vědecký pracovník Petrohradské univerzity, kde mimo jiné pracoval na své vlastní teorii etnogeneze. V jejím duchu pak zpracoval i svou velkolepou práci Od Rusi k Rusku: náčrt etnických dějin z roku 1992, která popisuje historii všech státních útvaru, jež vznikly za posledních dva tisíce let na území dnešního Ruska. Pro nás je to dílo zajímavé a podnětné, neboť přináší ruský pohled na dějinný vztah ruských státních útvaru k Abendlandu, křesťanské civilizaci na Západe, k Ríší středu, čínské civilizací na Východe, a k Orientu, islámské civilizaci ve střední Asii. Čtenář tak sleduje dvě linie knihy: vlastní historický dej a pak snahu autora vnést do této masy dějinných událostí jakýsi rád spočívající na výkladu jeho teorie etnických dějin.

Dauphin, 2012, 346 strán




Dušan Turan: Gnozeologické a metodologické východiská filozofie dejín

Monografická štúdia Dušana Turana má ambície byť systémovou transdisciplinárnou projekciou filozofie dejín ako prírodno-historickej celistvosti. Filozofia dejín je vnímaná ako procesná celistvosť kontinuity samoorganizácie systémov, seba organizovanej systémovosti a psychosynergie ako premosťujúceho fenoménu. Práca je štrukturálne orientovaná na otázky kontinuity historického s prírodným v projekcii filozofie dejín. Problémov dejín filozofie sa práca prakticky nedotýka. Ide výlučne o skúmanie prírodno-historického procesu, kde sú otázky dejín filozofie nepodstatné.

Ide o sociosynergetickú projekciu, ktorá nevťahuje do seba konflikt teórie evolúcie prírodného s teóriou stvorenia. Sociosynergetiku tento konflikt ponecháva chladnou tak v rovine svetonázorovej ako aj v rovine hodnotovej, čo sa výrazne prejavuje aj v potenciálnej ideologickej a politickej nadstavbe nad sociosynergetickou základňou.

IRIS, 2011, 270 strán

Ľudmila Anderková: Od mýtov a symbolov k teórii všetkého

„Priekopnícka práca Ľ. Anderkovej prezentuje veľa problémov, osudových pre pozemskú civilizáciu, naznačuje bod obratu a jeho obsah v duchovnej dimenzii, tu sa zhoduje s celou plejádou autorov, ktorých zvykneme označovať termínom „mystici“. Veľmi podnetné sú poukazy na poznatky najnovšej vedy: aj podľa môjho názoru nemá od mystiky ďaleko. Potrebujeme integráciu našich poznatkov, pričom pozitivistické kritériá vedeckosti sú síce potrebné, avšak už prekonané...

Ktoré námety ma najviac zaujali (výber je subjektívny):
- zjednotená teória by mohla zmierniť zreteľné formy globálneho ekonomického, politického, ekologického a morálneho úpadku a viesť k trvalo udržateľnému životu na našej planéte.
- vedecký základ pre novú teóriu futurológie – vývinovú futuristiku, ktorá na základe univerzálneho vývinového vzorca modeluje vývinový proces jedinca, vývoj spoločnosti, politického vodcovstva, prognózy vedy a techniky, enviromentu, dlhodobej stratégie trvalo zdržateľného života a pokúša sa o formulovanie finálnej teórie, ktorej základné princípy by boli zrozumiteľné väčšine populácie na našej planéte.
- koncept určitej holistickej antropológie, uvažujúcej o človeku v kontexte mikrokozmu i makrokozmu, t. j. ako integrálnej súčasti Univerza: futurologické dokladovanie vývojových cyklov, na základe ktorých možno predvídať smerovanie civilizácie.
- schopnosť predvídať: táto mimoriadne zaujímavá inteligencia je najvyšším stupňom vývoja ľudskej spoločnosti.“
(Z posudku doc. PhDr. Ladislava Hohoša, CSc.)    

Geotropos, 2011



Pavel Nováček: Udržitelný rozvoj

Již před více než čtyřiceti lety jsme dokázali vyslat člověka na Měsíc, ale zabránit tomu, aby lidé umírali hladem, neumíme dodnes. Životní prostředí je v mnoha regionech poškozeno, či přímo devastováno. Nenávratně nám vlivem člověka na planetě mizí živočišné a rostlinné druhy. Počet obyvatel ještě pořád roste a zvyšuje se tak antropogenní tlak na ekosystémy a na čerpání přírodních zdrojů. Ale nejzásadnější pro vývoj v první polovině 21. století budou pravděpodobně tři relativně nové a velmi komplikované megavýzvy – klimatické změny, ropný zlom a terorismus. Potřebujeme proto vizi, jak dál, ale možná více než jen to. Potřebujeme hledat, slovy Viktora Frankla, „vůli ke smyslu“, to znamená nalézat ve svém životě a v každé jednotlivé životní situaci smysl a oddat se mu, naplnit jej.

Tato publikace je pokusem o syntézu dlouhodobě udržitelného rozvoje, tedy o formulování a prosazování způsobu života, který by umožnil uspokojovat v rozumné míře potřeby všech lidí na světě (a to včetně budoucích generací), ale zároveň by byl šetrný k životnímuprostředí a nepřekračoval by únosnou kapacitu využívání ekosystémů. Kniha se zabývá jevy zřejmými a celkem snadno prokazatelnými (např. analýzou řady globálních, nejen environmentálních problémů), ale také jevy těžko prokazatelnými, často na hranici reality a fantazie, či dokonce na pomezí reality a fi kce, které však jsou pro vývoj lidské společnosti neméně důležité. Autor je přesvědčen, že to vše má při hledání smyslu a vyústění lidského příběhu na této planetě své nezastupitelné místo.

Univerzita Palackého v Olomouci, 2011, 432 strán


Jan Rychlík: Češi a Slováci ve 20. století


Historie československého státu z pera významného současného historika, specialisty na moderní české a slovenské dějiny a dějiny jihovýchodní Evropy Jana Rychlíka. Československo, stát, v němž většina obyvatel dnešní České republiky prožila většinu svého života, patří dnes již do historie. Vztahy mezi dvěma národy, které se na víc než sedm desetiletí sešly v tomto státě jako ve svém domově, ale zůstávají živé a blízké.
Kniha Češi a Slováci ve 20. století historika Jana Rychlíka, vycházející nyní v novém, aktualizovaném a doplněném vydání, si klade za cíl přiblížit především českému čtenáři „druhou stranu“, slovenskou politiku v celém období společného státu. Jeho zasvěcené a podrobné líčení, začínající za první světové války, sleduje vývoj česko-slovenských vztahů především v politické oblasti, postupné zesilování autonomistických tendencí ve slovenské politice s vrcholem v rozbití ČSR po Mnichovu a vytvoření samostatného slovenského státu.
Autor Jan Rychlík věnuje dostatečný prostor nejznámějším aktérům slovenské politiky tohoto období – Andreji Hlinkovi, Milanu Hodžovi či Jozefu Tisovi. Druhá polovina knihy se věnuje slovenské politice v lidově demokratickém Československu, na cestě od centralizace k federaci, a v období husákovské normalizace. Závěrečná kapitola pojednává o rozpadu Československa, sleduje postoje jednotlivých aktérů tehdejších složitých jednání. Kniha J. Rychlíka, založená na velkém množství archivních materiálů, je ojedinělým příspěvkem k naší stále ještě nedávné a dosud živé minulosti.

Vyšehrad, 2012, 520 strán

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon

Reagujte na článok

Napíšte prosím Váš text.

Blogy a statusy

Píšte a komunikujte

ISSN 1336-2984