Reklama
Reklama

A dost! Stop ódéesáckým Goebbelsům!

Počet zobrazení: 754

A už toho mám dost! V srpnu 1969 byli komunističtí poslanci parlamentu František Kriegel (v době okupace generální tajemník Národní fronty), Gertuda Sekaninová-Čakrtová, František Vodsloň a Božena Fuková účastníky protestů, do kterých normalizátoři dali střílet. Jmenovaní už rok předtím odmítli znormalizované Moskevské protokoly - za což byli z parlamentu i ze strany bez pardonu vyhozeni. Komunistický ministr školství Vilibald Bezdíček, který v lednu organizoval pohřeb Jana Palacha a v srpnu se účastnil protestů, byl též obratem vyhozen (ministr zahraničí Jiří Hájek, který o rok dřív v OSN protestoval proti vpádu, byl v té době z funkce vyhozen už rok). Ve stejné době vyletěl z funkce tehdejší předseda komunistického parlamentu Josef Smrkovský, člen ÚV KSČ Zdeněk Mlynář tomu předešel dobrovolnou demisí, zatímco vedoucí tajemník jihomoravské KSČ z roku 1968 Jaroslav Šabata se tehdy poprvé chystal do vězení za svůj bojkot zmanipulovaných normalizačních voleb. Většina z nich věděla co dělá: v 50. letech byli oběťmi stalinských čistek.

Některé politické a kulturní hlavy Pražského jara z řad komunistů - Ota Šik, Jiří Pelikán, Eugen Löbl, Arnošt Lustig, Vojtěch Jasný, Ján Kadár, Jiří Weiss, Antonín Jaroslav Liehm, Eduard Goldstücker, Ludvík Aškenazy, František Daniel, Ladislav Mňačko - hned po okupaci v roce 1968 emigrovali a byli ve svobodném světě vřele přijati, často jako univerzitní učitelé.

Komunističtí spisovatelé-vůdci Pražského jara, kteří zůstali doma - Ludvík Vaculík, Ivan Klíma, Jan Procházka, Pavel Kohout, Milan Kundera, Dominik Tatarka, Jan Skácel, Oldřich Mikulášek, František Pavlíček, Josef Topol - byli tou dobou za protest proti okupaci beznadějně zakázaní, dnem i nocí sledováni státní bezpečností, jejich děti až na vzácné výjimky nesměly studovat a jim samotným nesměly podniky na území ČSSR dát ani dělnickou práci. (Procházka, aby uživil rodinu, ještě "na smrtelné posteli" napsal pod cizími jmény filmy Páni kluci, Už zase skáču přes kaluže a Na kometě, Pavlíček tímtéž způsobem napsal pohádky Princ Bajaja, Tři oříšky pro Popelku a slavnou televizní Babičku, Kundera takto napsal hru Jakub a jeho pán, kterou za něj podepsal režisér Evald Schorm).

Smrkovský a Procházka se už nedožili, ale byla to TATO SKUPINA, která v lednu 1977 založila Chartu 77, jejíž název vymyslel exkomunista Pavel Kohout a jejímiž prvními mluvčími byli exkomunisti Jiří Hájek a Jaroslav Šabata. Bez dvou třetin exkomunistů v Chartě a světové proslulosti exkomunistů-chartistů jako byli Jiří Hanzelka nebo Jaroslav Seifert by Václav Havel mohl leda tak odjet na Hrádeček.

Je načase, abychom my, co něco víme o historii, vyjasnili praktiky ódéesáckých dezinoformátorů, kteří využívají neznalosti lidí a hází reformní i normalizační komunisty do jednoho pytle. Druhým krokem pak bude vznik černé knihy sociálních zločinů ODS a polistopadových vlád.

(Status na FB 25. 8. 2019)

status_tk_25.8.jpg
 

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon

Blogy a statusy