Reklama
Reklama

Kniháreň Slova

Počet zobrazení: 2748

anotacie uvodFot.jpgJozef Krško: Chcel by byť Boh kresťanom? | Alain Badiou, Nicolas Troung:
Chvála lásky | Richard Marsina: Metodov boj | Jan Keller: Sociologie středních
vrstev | Vladimír Špidla, Marek Hrubec: Na cestě k evropské sociální unii |
Michael Hauser: Cesty z postmodernismu | Michael Hauser: Kapitalismus
jako zoombie neboli Proč žijeme ve světě přízraků

 

krsko_obalka.jpgJozef Krško: Chcel by byť Boh kresťanom?

Autor publicistickým štýlom poukazuje na pozadie vzniku biblických príbehov, ktoré sa stáročia šírili ústnym podaním. Provokuje čitateľa zamyslieť sa nad východiskami judaizmu, kresťanstva a islamu. Už v prvej časti publikácie nazvanom Teoretické východiská sa venuje aj vývoju kresťanstva na našom území, napríklad v kapitolkách Biblia verzus slovenské ľudové rozprávky, Ako Kristus vytlačil Svarogu, Perúna a ďalších. Slovanské či slovenské reálie sa dostávajú aj do ďalších kapitoliek, v ktorých porovnáva náboženskú teóriu s praxou. Titul, hoci sa zaoberá vážnou témou, sa číta ako detektívka.

Popri odkrývaní dôvodov a súvislostí vzniku biblických textov je prínosom knihy predovšetkým hľadanie odpovedí na aktuálne témy vnášané v posledných rokoch do slovenskej spoločnosti. Ide o tzv. Vatikánsku zmluvu a z nej vychádzajúcu zmluvu o duchovnej službe v ozbrojených silách a zboroch, zmluvu o práve uplatňovať si výhradu vo svedomí a ďalšie témy súčasnej slovenskej reality. Ako príklad uveďme kapitolky Epizódka vládnej krízy a čo všetko s ňou súvisí?, Wiching by sa triasol od závisti (Svätopluk od zlosti) alebo Rovní a rovnejší, Fígle, ako plniť svoje ciele za peniaze iných. Táto časť publikácie poukazuje na to, ako katolícka cirkev napĺňa svoje ciele za peniaze všetkých daňových poplatníkov; napriek reštitúciám aj takých majetkov, ktoré vždy len spravovala, teda nevlastnila...

CCW, 2012, 286 strán

badiou_láska.jpgAlain Badiou: Chvála lásky

V dnešnom svete je všeobecne rozšírená predstava, že každý presadzuje len svoje vlastné záujmy. Láska je protilátkou na túto chorobu. Za predpokladu, že sa nevníma len ako výmena služieb a protislužieb, ani nie je vopred dlhodobo naplánovaná ako zisková investícia, je láska naozaj dôverou, ktorú vyslovíme náhodne.

Alain Badiou v rozhovore s Nicolasom Truongom obhajuje lásku pred skeptikmi, rozpráva o jej neskutočnej moci a najmä o tom, ako sa z nevinného, náhodného stretnutia rodí nový svet. A nezostáva len pri tom čarovnom prvom okamihu, keď si dvaja zamilovaní ľudia uvedomia, že ich videnie sveta sa zrazu zmenilo, pretože sa naň pozerajú nie jeden, ale dvaja. Zaujíma ho, čo sa deje potom. Ako láska pretrvá? Ako sa uchráni pred drámou, zradou a rozchodom?

Alain Badiou vyvracia liberálne a libertariánske teórie, ktoré lásku redukujú na chvíľkový a nezáväzný pôžitok a za pomoci filozofov od Platóna cez Arthura Schopenhauera až po Jacquesa Lacana rozpráva nový príbeh romantického vzťahu a sexu – takého, ktorý sa lásky nebojí.

Alain Badiou sa narodil v Rabate v Maroku v roku 1937 a patrí medzi popredných francúzskych filozofov. Pôsobí ako profesor na European Graduate School vo Švajčiarsku a venuje sa otázkam bytia, pravdy a subjektu. Politicky ho ovplyvnil najmä rok 1968, kedy dospel k ľavicovému presvedčeniu. Z jeho prác boli do češtiny preložené Co vlastne znamená Sarkozy? a Svatý Pavel. Okrem politicko-filozofických esejí sa venuje aj písaniu prózy, drámy a filmovej i literárnej kritiky.

Nicolas Truong je spisovateľ a novinár, pravidelný prispievateľ francúzskeho denníka Le Monde.

Inaque.sk, 2012, 112 strán

R.Marsina.Metodov boj.jpgRichard Marsina: Metodov boj                            

Tretie a rozšírené vydanie publikácie sa koncentruje na pôsobenie sv. Metoda v rámci byzantskej misie v rokoch 863 – 885. Monografia čerpá z rozsiahleho pramenného materiálu a odbornej literatúry. Knihu dopĺňa bohatý ilustračný materiál – fotografie historických dokumentov. Autor analyzuje zachované pramene a potom sa na ich základe venuje jednotlivým témam. Na začiatku sa zaoberá Veľkou Moravou a nadväzne rozoberá byzantskú misiu, počínajúc listom kniežaťa Rastislava cisárovi Michalovi. V ďalšom texte venuje pozornosť prerušeniu činnosti Konštantína a Metoda a Metodovmu zajatiu, uväzneniu a vyslobodeniu. Ťažiskovou časťou publikácie sú udalosti Metodovho zápasu o samostatnú cirkevnú provinciu v rokoch 873 – 880. Autor neobišiel ani pálčivú tému definitívneho zákazu používania slovanského jazyka v liturgii a udalosti, siahajúcich po Metodovu smrť a násilné ukončenie misie solúnskych bratov na našom území, kedy sa presadil jeho rival Viching, čo sprevádzalo aj vyhnanie cyrilo-metodských učeníkov. V súvislosti s tendenciami stavať cyrilo-metodskú tradíciu proti svätoplukovskej je kniha rozšírená o kapitolu Svätopluk – panovník Slovenov. Veľmi podnetným je aj dodatok o etnogenéze Slovákov. Z historického a jazykovedného hľadiska rešpektuje sídelnú ako aj kultúrnu kontinuitu nášho národa v priestore stredného Dunaja.    

Vydavateľstvo Spolku slovenských spisovateľov, 2012, 198 strán

 

Keller obalka.jpgJan Keller: Sociologie středních vrstev

Název knihy má dva významy. Na jedné straně kniha popisuje proměny středních vrstev v průběhu modernity. Líčí vývoj od starých středních vrstev v období omezeně liberální modernity přes nové střední vrstvy období organizované modernity až po dnešní třetí vlnu středních vrstev, která nastupuje v době, kdy se mění struktura společnosti od pouhé nerovnosti v naprostou nesouměřitelnost, což navozuje krizi středních vrstev. Autor se zabývá také mentalitou středních vrstev a jejími proměnami v uplynulých dvou stoletích. Druhý význam knihy spočívá v tom, že samotná sociologie je v ní pojata jako konstrukt středních vrstev, jako způsob, kterým si střední vrstvy vykládají své postavení ve společnosti, promýšlejí svůj vztah vůči ní a ujasňují si možnosti i meze svého jednání. Autor dokládá, že v rámci sociologie a za pomoci poměrně abstraktních kategorií, pojmů a schémat si střední vrstvy řeší své tři hlavní problémy: kam vlastně patří, co je pojí s druhými a co všechno si mohou vzhledem ke svému postavení ještě dovolit. Konstatuje, že ve všech těchto ohledech je situace středních vrstev silně ambivalentní. Jejich sociální umístění je zdrojem velkých aspirací a zároveň neméně velkých obav. Mají totiž ambice vrstev horních, ale disponují pouze prostředky srovnatelnými spíše se zdroji těch, kdo stojí pod nimi. Autor se věnuje rozboru příznaků nastupující krize středních vrstev a ukazuje, jak se tato krize odráží v samotných nástrojích sociologické analýzy.

Slon 2012, 212 strán

spidla_hrubec.jpg
Vladimír Špidla, Marek Hrubec: Na cestě k evropské sociální unii.

Na cestě k evropské sociální unii je aktuálním rozhovorem Marka Hrubce s Vladimírem Špidlou. Odkrývá Špidlovy názory na různorodé a sporné vztahy českých politiků a politických stran k Evropské unii, na vztahy Evropské unie k dalším oblastem světa a na nelehkou, ale inspirativní evropskou integraci. Rozhovor představuje osobnost, která jako jediná z českých politiků prošla pozicemi od místní správy přes premiéra až po eurokomisaře. Na rozdíl od každodenního hašteření většiny českých politiků můžeme v rozhovoru vidět jeho kultivovaný historický pohled a státnický nadhled i jeho citlivost pro sociální a politickou spravedlnost v životech občanů. Kniha je diskusí především o rovnosti, volnosti a solidaritě. Čtivým způsobem odkrývá Špidlovy názory na rozmanité a sporné vztahy k evropskému sjednocování a ukazuje možnou cestu k evropské sociální nunii. Je možné říci, že kniha je protiváhou Klausovy knihy Evropská integrace bez iluzí.

Vladimír Špidla je bývalý premiér České republiky a evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti, v současné době mluvčí stínové vlády ČSSD pro evropské záležitosti. Marek Hrubec je ředitel Centra globálních studií AV ČR a UK v Praze.

Slon, 2012, 148 strán
 

hauser_postmodernismus.jpgMichael Hauser: Cesty z postmodernismu

Jsme stále v postmoderní situaci? Rozpadání liberální demokracie, sociálního státu a dalších prvků, které vytvářely náš svět po dobu několika desetiletí, svědčí o tom, že jsme mnohem spíše v situaci přechodu. Nadále však převažuje postmodernismus: kultura s roztříštěným vnímáním, myšlením, imaginací a vyjadřováním. Cesty z postmodernismu jsou jednak filosofickou diagnózou doby, jednak nástinem obrysů možné budoucí kultury.

Michael Hauser působí ve Filosofickém ústavu Akademie věd v oddělení současné kontinentální filosofie a přednáší na Pedagogické fakultě UK. Je autorem knih Adorno: moderna a negativita (2005), Prolegomena k filosofii současnosti (2007), Humanismus nestačí. Rozhovor se Slavojem Žižkem ( 2008), Cesty z postmodernismu. Filosofická reflexe doby přechodu (2012). Je zakladatelem  a předsedou sdružení pro levicovou teorii SOK.

Filosofia, 2012, 282 strán



Michael Hauser: Kapitalismus jako zoombie neboli Proč žijeme ve světě přízraků

hauser_zoombie.jpg„Současnou celkovou krizi lze chápat jako nasvícení kapitalismu. Nejsou obrysy, které při tom zahlédneme, obrysy zombie?“

Český filosof Michael Hauser se ve své knize, která je výsledkem a završením osmiletého úsilí, pokouší z různých úhlů a v různém světle nasvítit rozpadající se pilíře dnešního hospodářského, politického a kulturního uspořádání, kterými jsou  neoliberalismus, liberální demokracie a postmodernismus.

Současný stav věcí lze ve světle celkové krize (není to jen krize ekonomická, ale také sociální, politická, teoretická, ekologic­ká, a také krize odporu) charakterizovat přiléhavým označením zombie. Deník New York Times vydal roku 2008 úvodník nazvaný „Pohřební řeč na neoliberalismus“, ale politická praxe se neoliberalní myšlenkou řídí dál. Postupuje podle myšlenky, která je prohlášena za mrtvou. Je to živá mrtvola, zombie. Jak vy­světluje Hauser, je to proto, že myšlenka má v sobě ideologický prvek, který v ní působí i poté, co se ukázalo její selhání. Nadále působí svým magnetismem, i když na úrovni vědomí se už drolí. Současné ekonomické, politické a spo­lečenské struktury se vnitřně štěpí a vymykají kontrole nejen veřejné, ale také kontrole ze strany vládnoucích, kteří přestávají disponovat nástroji zajišťujícími jejich vládu, přesto daný řád věcí běží dál. Tato doba proto nemůže trvat dlouho. Živou mrtvolou není ovšem pouze neoliberalismus, ale samotný kapitalismus. Podle Hausera měl kapitalismus v sobě vždy určité „mrtvolné jádro“, jež v něm bylo přítomné i v dobách jeho největšího rozkvětu: zrodil se jako živá mrtvola. I reálný socialismus byl podobné zombie, na rozdíl od kapitalismu se mu však podařilo zemřít druhou smrtí: „Není kapitalismus zom­bie, jemuž se nedaří zemřít podruhé? Druhá smrt by z jistého hlediska byla vysvobozením i jeho samotného.“

Jestliže se v první části knihy zaměřuje především na kritiku, v části druhé autor hledá a zkoumá nové směry a zárodky možné změny, zamýšlí se nad situací a perspektivami levicové teorie a součas­né levice.

Kniha sestává z textů, které vycházely v růz­ných periodikách (Deník Referendum, A2, Literární noviny, Tvar, Britské listy) nebo ve sbornících či kolektivních monografiích. Tematický záběr publikace je ve­lmi široký, od současné krize přes vzdělanost, multikulturalismus, Václava Havla, ateismus, Pražské jaro, Chartu 77, ja­zyk, poezii, až po antikomunismus, utopii a komunismus.

Rybka Publishers, 2012, 364 strán

Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon
     
Reklama
Reklama

Blogy a statusy

Reklama
Reklama
Reklama