Reklama
Reklama

Nová vědecká éra aneb Kterak neoliberalismus zabíjí kreativní myšlení a ochromuje úsilí o lepší svět

Počet zobrazení: 1272

Neoliberální ideologie dominovala takřka veškerému dění (nejen) v českých zemích posledních 30 let, přičemž tato doktrína, jejímž cílem je zjednodušeně komodifikace veřejných statků, se nemohla vyhnout ani institutu vědy. Publikace editorů Marka Hrubce, Martina Kopeckého a šesti dalších autorů s názvem Nová vědecká éra? Od byrokratické komerce ke kreativitě ve veřejném zájmu na konkrétních příkladech mapuje spoušť, kterou neoliberalismus zanechal na humanitních vědách, jejichž kreativní potenciál víceméně s úspěchem ochromil. Nová vědecká éra zároveň předkládá nástin alternativ, jimiž by se humanitní vědy měly ubírat v budoucnu, aby se staly rezervoárem potřebným k progresivní proměně společnosti.

obalka_knihy_nova_vedecka_era.jpgEpocha 2021, 160 strán

Do knihy přispěli výzkumníci z České republiky, Slovenska a Německa, kromě již zmíněných editorů a spoluautorů také známé osobnosti, jakými jsou například Stanislav Štech, Emil Višňovský nebo Anke Grotlüschenová. Publikace analyzuje čtyři tematické okruhy: deformaci akademického prostředí, problematiku grantů, vzdělávání a prostor pro alternativy, jejichž cílem je ustavení nové vědecké éry. Jestliže byl neoliberální útok na veřejné statky veden z vícero front a jestliže se geograficky neomezoval jen na některé státy či jeden kontinent, stává se kýžená proměna vědy úkolem transnacionálním. 

Rozmach volnotržní ortodoxie se v akademické sféře projevil zejména důrazem na zisk a ekonomickou efektivnost, využíváním externích zaměstnanců, transferem rozhodovacích pravomocí od akademických pracovníků do rukou manažerů a podnikatelů a užší provázaností univerzit se soukromým sektorem. Řádění neviditelné ruky trhu se ve větší míře podepsalo na humanitárních oborech z neopomenutelné části i proto, že jejich posláním je kritická reflexe klíčových společenských problémů a jejich dopadů na veřejnost.

Nová vědecká éra věrně ilustruje, kterak se neoliberální ideologie pokusila podmanit vědecké bádání a přeměnit výzkumníka na vědeckého podnikatele, jenž si prostředky na obživu musí získávat prostřednictvím grantů, což ústí nejen ke zglachjšaltování, ale i závislosti na projektovém financování a výraznému omezení vědecké činnosti. Obstarávání grantů je všeobecně vnímáno jako nutné zlo, nad nímž se málokdo pozastaví, nicméně v akademické sféře je tento způsob získávání financí na vědecký provoz podrobován neutuchající kritice. Vzniká tak nezdravé konkurenční prostředí, kdy velká část badatelů věnuje desítky pracovních dní vysilující přípravě grantových projektů, z nichž je více než polovina odsouzena k neúspěchu. Byrokratické časové limity nadto opomíjejí inovativní a kreativní charakter vědeckého bádání, které je tak ochromováno strohými administrativními požadavky. Grantové panely de facto cenzurují progresivní postoje humanitních vědců a fungují jako strážci vědeckého a společenského statu quo, jež by byrokraticky nezatížený výzkum mohl ohrozit požadavky po odlišném uspořádání v těchto sférách.

Dalším překážkou nezávislého bádání je přeceňované hodnocení vědeckých výstupů, jakož i veřejných institucí, podle striktních kritérií časopiseckých databází vlastněných nezřídka soukromými firmami. Kvalitu výzkumu nahradila kvantita: lze snad tímto technokratickým způsobem měřit hloubku zkoumané látky? Ostatně, co o kvalitě vědeckého výzkumu vypovídá počet publikací a citací, jež jsou diktovány privátním sektorem zaměřeným výhradně na zisk? Navíc z bádání dotovaného z veřejných prostředků predátorsky tyjí velká zahraniční nakladatelství, jež si přivlastňují nemalý zisk publikací akademických textů a publikací.

Autonomie akademického prostředí byla taktéž okleštěna manažerským stylem řízením univerzit, a to zejména v anglosaském světě, kde je preferován důraz na výkon a spolupráci s podnikatelskou sférou. Zastánci neoliberální ortodoxie preferují činnost soukromého sektoru, jelikož je podle jejich mínění mnohem pružnější a výkonnější než sektor státní. A právě nesourodý svazek veřejné a privátní sféry vytváří nejrůznější tlaky na akademickou autonomii, jež tak snáze podléhá vnější kontrole. Koneckonců i studenti humanitních oborů mnohdy svou studijní dráhu spojují se stáží v soukromém sektoru, aby se tak po promoci bez reptání a kladení nepříjemných otázek začlenili do „výrobního procesu“.

Pakliže neoliberalismus změnil charakter společnosti a státu, akademická obec by si mohla vlastní tvář zachovat pouze v případě, kdyby přešla do disentu. A to není vzhledem k deklarovanému poslání sociálních a humanitních věd vůbec žádoucí.

Ačkoli všechny uvedené skutečnosti v posledních desetiletích hrubě deformovaly podobu humanitního vědeckého bádání, které je v ostrém rozporu s převládajícími neoliberálními dogmaty, na druhou stranu zavdaly podněty k artikulaci alternativ nutných k jejich překonání. Prvními nesmělým krokem je přijetí nových výzkumných kritérií a schválení zákona, který má marginalizovat neoliberální pojetí vědy. Cílem je dosažení adekvátního veřejného financování vědy bez zhoubné závislosti na grantech; možnost veřejně publikovat bez závislosti na soukromých nakladatelstvích či hodnocení vědy nehledě na indexy různých firem.

Nová vědecká éra definuje humanitního a společenského vědce jako sociálního kritika, jehož posláním je transnacionální rozvíjení kritických sociálních věd ve veřejném zájmu. Neoliberalismus klade obrovský důraz na jednotlivce a jeho schopnosti uplatnit se ve světě formovaném zákony volného trhu – a nikoliv na pevné komunitní vazby jako základní pojiva spravedlivé společnosti. Jinak řečeno, veřejnost by v důsledku intenzivnější sociální kritiky měla podstatně prohloubit participaci na chodu společnosti a podílet se na odstraňování jejích nešvarů a neduhů. Kritická věda realizovaná ve veřejném zájmu přímo vyžaduje narušení zkostnatělých společenských struktur, a to ve prospěch společnosti jako organického celku.

(Recenzia vyšla na Britské listy 1. júla 2021, uveřejňujeme so súhlasom autora)

Reagujte na článok

Napíšte prosím Váš text.
CAPTCHA
This question is for testing whether or not you are a human visitor and to prevent automated spam submissions.
Facebook icon
YouTube icon
RSS icon
e-mail icon
     
     
Reklama
Reklama

Blogy a statusy

Reklama
Reklama
Reklama